Šéf EIB: Potichu jsme rostli v lucemburských lesích. Moc o nás neví ani politici z Bruselu

Nahrávám video

Češi mají o něco snadnější přístup k penězům z takzvaného Junckerova investičního balíčku – Evropská investiční banka (EIB) totiž otevřela v Praze svou kancelář. Co to vlastně je EIB, jaké jsou její plány v Česku a jak jde Čechům čerpání eurofondů? Na to se zeptala redaktorka Zuzana Hodková přímo šéfa EIB Wernera Hoyera.

Proč jste se rozhodli otevřít novou pobočku?

Stavěli jsme na tom, že jsme hodně centralizovaná banka se základnou v Lucembursku. Díky tomu jsme byli tak efektivní a výděleční. Dvě třetiny našich zaměstnanců byli prakticky na jednom místě.

Ale na druhé straně jsme to museli trochu změnit, potřebujeme být blíž našim klientům. Chceme v souladu s novým plánem Junckerovy komise rozšiřovat počty klientů, navázat spolupráci s novými firmami, a proto jim chceme být blíž. Tedy mít pobočky pokud možno alespoň ve všech hlavních městech členských zemí.

EIB je víc než dvakrát větší než Světová banka – ale moc se o ní neví. Jak je to možné a jak to změnit?

Ano, musíme to změnit. Když mám občas tu čest potkat se s vysokými představiteli Evropské unie a vysvětluji jim, jak fungujeme, tak se vždycky diví, jak obrovská instituce to je. A já jim říkám – ale měli byste to vědět, jsme tu pro vás, jsme váš nástroj, vy nás vlastníte a vy byste nás měli využívat k výzvám a potřebám, které stanovíte jako zásadní a potřebné pro Evropu.

To zní absurdně. Jak to, že o vás nevědí? Jak to, že jsou tak překvapení?

Banka si desítky let v klidu a potichu rostla a prosperovala schovaná v lucemburských lesích. Je to kuriózní. Navíc téma financí není pro každého, je obtížné na orientaci. A pak je tu další věc, co k tomu přispívá, a to také musím pořád vysvětlovat – my jsme sice banka v nějakém režimu svázaná s evropskými institucemi, ale někdy je třeba těm politikům připomenout, že jsme banka. Nedáváme granty nebo dotace, ale dáme vám půjčku nebo záruku. Ale chceme své peníze zpět i s úroky. A to leckoho překvapí.

Do Berlína bych jel vlakem déle než před válkou

Jak velký je pro vás potenciál českého trhu?

Myslím, že velký. Česká republika byla v posledních 20 letech extrémně úspěšná. Samozřejmě si musela projít problémy, ale zvládla to dobře, a teď má jeden z nejvyšších růstů v Unii a skoro nejnižší nezaměstnanost. To je velmi dobrá pozice.

Ale přesto, když se třeba podíváte na veřejnou infrastrukturu, tak tam jsou rezervy. V dopravě jsou nedokončené projekty, třeba přeshraniční spojení. Kdybych chtěl jet vlakem do Berlína, asi by to trvalo déle než před druhou světovou válkou. To je neúnosné. A podobně špatné je napojení na Polsko, Bavorsko či Rakousko. Takže v dopravě je určitě hodně práce a stejně tak v energetice, hlavně co se týče energetické náročnosti nebo závazků na zelenou energii. A určitě taky pokrytí rychlými datovými sítěmi. To je naléhavé téma.

Česká republika je stejně úspěšná, jako nejprůmyslovější země Evropy, ale aby u toho zůstala, vyžádá si to investice do infrastruktury i životního prostředí.

Jak úspěšní jsou podle vás Češi v čerpání evropských fondů?

Spolupracujeme s bankami tady a myslím, že tohle je v pořádku. Ale Česko určitě bude chtít zvýšit čerpání, a my k tomu taky můžeme trochu přispět. Ale je potřeba mít opravdu kvalitní projekty a produkty, to je základ. A je to dobré pro Českou republiku, pro Evropu a taky pro banku. My nepůjčujeme veřejné peníze, ale peníze mezinárodních investorů. Je to nějakých 70 až 90 miliard eur za rok. My si je za výhodných podmínek půjčíme a investoři nám je dají jen tehdy, když budeme mít dobrý projekt. V tom je ten vtip.

Pojďme se dostat k fondu ESFI (Evropský fond strategických investic). Jak vlastně funguje a pro koho je určen?

Je to určitá garantovaná investiční pomoc. Přispívá tam EU z rozpočtu a také EIB. Unie 16 miliardami eur a investiční banka 5 miliardami. A společně se zaručí nebo investují do velmi ambiciózních projektů. Fond je určený pro soukromé investory. Někdy sice i pro veřejné instituce, ale hlavně soukromé investory, kteří mají ambiciózní projekt, do kterého by ale pravděpodobně nešli, pokud by neměli alespoň částečné krytí při případné ztrátě. A to my jim dáme.

Je to i pro malé firmy?

Ano, je. Vlastně první projekty, které jsme v Česku dělali, byly v oblasti malých a středních podniků, a já myslím, že tenhle sektor zůstane do budoucna pro vaši ekonomiku a tvorbu pracovních míst klíčový.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se pracovní místa

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Volkswagen o rozhodnutí informoval v tiskové zprávě. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii. Zrušit se má několik desítek tisíc pracovních míst.
Právě teď

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 4 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
15:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 6 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.