Sbalit číslo a odejít s minimální pokutou. Přechod k jinému operátorovi bude zřejmě snazší

Pokuta za přechod k jinému mobilnímu operátorovi se zřejmě sníží a zkrátí se také lhůta pro převod telefonního čísla. Předpokládá to novela o elektronických komunikacích, kterou schválila sněmovna. Změny by měly vést podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) k větší konkurenci mezi operátory a v konečném důsledku pomoci k poklesu cen. Předlohu ještě musí posoudit Senát a následně podepsat prezident.

Pokuta za přechod k jinému mobilnímu operátorovi klesne podle novely z 20 procent na pět procent z ceny, která ještě zbývá do data, kdy smlouva skončí. V případě ukončování smlouvy na dobu určitou by lidé po třech měsících jejího trvání nehradili nic.

Doba pro převedení čísla při změně mobilního operátora se zkrátí z deseti dnů zpravidla na dva pracovní dny. Zákazník by při přechodu ke konkurenci také nemusel kontaktovat svého dosavadního operátora.

Novela bude účinná až od dubna příštího roku místo původně plánovaného ledna 2020. Odklad poslanci podpořili v souvislosti s průtahy v legislativním procesu a s potřebou dát operátorům určitý čas na to, aby se na změny připravili.

Poslanci vesměs poukazovali na to, že již debata o novele podle nich přinesla výhodnější tarify a neomezená mobilní data. „Očekávám, že dojde ke zlevňování ještě před dubnem, troufám si říci ještě před koncem roku,“ míní Patrik Nacher (ANO), autor nebo spoluautor několika schválených poslaneckých úprav novely. Podle Vojtěcha Munzara (ODS) novela přinese lepší prostředí pro vstup nového operátora na mobilní trh, zásadní ale budou podle něho podmínky pro tento vstup.

Před euforií varoval Leo Luzar (KSČM). Upozornil například na rozdíly mezi tarify pro běžné klienty a neveřejnými výhodnějšími nabídkami pro velké zákazníky.

Sněmovna schválila vládní novelu hlasy 164 ze 165 přítomných poslanců ve znění celkového pozměňovacího návrhu, který ji zpřesňuje. Jde například o identifikaci zákazníka, který o přenos čísla žádá, aby při tom nevznikaly pochyby, a o možnost žádat vrácení nespotřebovaného kreditu na předplacené kartě. Zatímco vrácení nespotřebovaného kreditu by operátor mohl zpoplatnit, u přenesení telefonního čísla by zákon výslovně stanovil, že je bezplatné. Změny ohledně přechodu mezi operátory budou podle Nachera platit i pro živnostníky, pro něž nyní platí přísnější podmínky než pro ostatní klienty.

Vznikne také kalkulátor, díky němuž by si klienti mohli nezávisle porovnat ceny jednotlivých operátorů. Srovnávací nástroj provozovaný Českým telekomunikačním úřadem by hodnotil také kvalitu služeb. Zákon po sněmovních úpravách ale také zavede sankce za nedodržení evropského nařízení o regulaci ceny za volání a za textové zprávy do zahraničí v rámci Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...