Praha - Podle odhadů Saxo Bank stoupne česká ekonomika v letošním roce o 1,5 procenta, jak dnes uvedl hlavní ekonom Saxo Bank Steen Jakobsen. Odhady dalších tuzemských finančních institucí hovoří o tom, že by měla tuzemská ekonomika letos vykázat růst maximálně několik desetin procenta. Někteří ekonomové pak naopak očekávají pokles HDP.
Steen Jakobsen, hlavní ekonom Saxo Bank
„Dluhová krize eurozóny a recese omezí v letošním roce růst české ekonomiky. Rovněž rozpočtová obezřetnost české vlády související se snahou dostat deficit veřejných financí pod tři procenta HDP utlumí růst ekonomiky.“
Ve srovnání s dalšími ekonomikami regionu i EU je tuzemská ekonomika podle Jakobsena v relativně dobré pozici, mimo jiné i díky tomu, že těží z výhod EU a zároveň má vlastní měnu. Inflace v ČR letos stoupne podle Jakobsena mimo jiné kvůli růstu daně z přidané hodnoty na 2,5 procenta.
Důvodem zhoršeného vývoje ekonomiky jsou také podle tuzemských ekonomů především dluhové problémy zemí eurozóny a oslabení zahraniční poptávky. Ministr financí Miroslav Kalousek tento týden uvedl, že česká ekonomika letos neporoste či klesne až o dvě procenta. Říjnová prognóza ministerstva přitom očekává jednoprocentní růst.
Loňské odhady státních institucí se pohybovaly kolem jednoprocentního růstu
Podle listopadových výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz 17 tuzemských odborných institucí má česká ekonomika v příštím roce růst v průměru o 0,8 procenta. Česká národní banka očekává příští rok růst ekonomiky o 1,2 procenta. ČNB ale vypracovala i alternativní scénář vývoje, který počítá se zpomalením růstu eurozóny téměř k nule a s pomalejším posilováním kurzu koruny. V takovém případě by tuzemská ekonomika příští rok klesla o 0,4 procenta, uvádí centrální banka.
Jaký vývoj lze čekat v Evropě?
Karol Piovarcsy, ředitel pražské pobočky Saxo Bank:
„Dosavadní řešení, která předkládali evropští politici, nebyla žádným přínosem… Očekáváme dost negativní vývoj, zejména co se týká produktivity, hospodářského růstu i nezaměstnanosti, a to kolem deseti procent v rámci EU. Čekáme i nízkou inflaci.“
Také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává, že letos tuzemská ekonomika poroste o 1,6 procenta. Česká republika je stabilní a úspěšnou ekonomikou s dobrým reformním programem, uvedl v listopadu tajemník OECD Ángel Gurría.
Rozhovor se Steenem Jakobsenem
Jaké výzvy na Českou republiku podle vás v roce 2012 čekají?
SJ: V České republice vidím dvě zásadní témata - hrozbu růstu inflace a oslabující export. Ekonomika orientovaná na vývoz se nemůže vyhnout dopadům evropské dluhové krize, zhruba 80 procent zboží z Česka míří do Evropy. Rok 2012 bude tedy jednoznačně ve znamení prohlubující se krize, a trhy budou kvůli tomu hodně kolísat.
Co byste české ekonomice nejvíce přál, jaký scénář by pro ni byl nejpříznivější?
SJ: Upřímně řečeno, pro Českou republiku by byl velice dobrý postupný odklon od evropské integrace, třeba i rozpad Evropské unie. Současná situace podle mě není udržitelná - dluhy zemí rostou, trhy se propadají a politici panikaří. Jejich rozhodnutí na poslední chvíli, podle nich ta jediná správná, nefungují. Zatím jen dluhy řeší dalšími dluhy. Ve škole mě učili, že to nemůže fungovat. Je potřeba najít dlouhodobé řešení, ne problém odsouvat a zhoršovat.
V České republice je osm procent nezaměstnaných. Bude jich přibývat?
SJ: Bohužel ano, protože tak malá ekonomika nemá čím přebít negativní vývoj v eurozóně. Do Německa směřuje třetina českého vývozu, většina exportu míří do Evropy, a ta zpomaluje. Domácí poptávka pokles vývozu určitě nenahradí, a tak budou muset české firmy propouštět. Předpokládám, že by se míra nezaměstnanosti mohla vyšplhat na 8,5 procenta.
A jak je na tom Česká republika ve srovnání s Polskem a Maďarskem? I když to má v posledních dnech mimořádné problémy.
SJ: Kdybychom se bavili fotbalovou terminologií, středoevropský pohár získá jistě Polsko. Česká republika by ale ve finále prohrála jen těsně. Maďarsko píše bohužel svůj vlastní smutný příběh, o tuto zemi mají trhy v současnosti zřetelné obavy.
Maďarská měnová politika a způsob, jakým politici změnili zákon o centrální bance, není v souladu s dluhovou situací země. Maďarsko se může během pár týdnů naprosto vymknout kontrole, politici musejí jednat rychle.
Když se ale vrátím k České republice, nepochybně dobrou zprávou je pozice mimo eurozónu. Mít vlastní měnu se určitě vyplatí. Inflace v Česku během roku dosáhne vrcholu, ke konci roku se dá předpokládat pokles úrokových sazeb a také růst produktivity. Obojí může korunu krátkodobě dál oslabit, ale dlouhodobě se o vaši měnu nebojím, a to ani v konkurenci s měnami jako polský zlotý nebo švédská koruna.
