Rusnok: Země V4 jsou nejperspektivnější částí EU

Praha – Země Visegrádské čtyřky jsou regionem s perspektivou výrazného ekonomického růstu v rámci Evropské unie. Na konferenci Zlatá koruna to uvedl premiér v demisi Jiří Rusnok. Potenciál, kterým naše země disponuje, ale podle něj není dostatečně využit. Česko by si mělo silněji uvědomovat ukotvení v integrovaném ekonomickém celku Evropské unie. Právě tento aspekt je v české ekonomice opomíjen. Přitom evropská politika podle Rusnoka není politikou zahraniční, ale domácí, a tak by se k ní i mělo přistupovat.

Česká republika má slovy Rusnoka velké štěstí v tom, že se nachází v regionu s výraznými předpoklady dalšího ekonomického růstu a kvality života. „S premiéry čtyř okolních zemí jsme se shodli, že Visegrádská čtyřka je pravděpodobně nejperspektivnější částí Evropské unie na budoucí období, které by mělo přinést optimističtější vizi ekonomického růstu,“ podotkl. Tento potenciál ale Česko podle Rusnoka nebylo schopno v minulých letech dostatečně využívat, naše perspektiva je i přesto poměrně optimistická.

Česká ekonomika je silně závislá na zahraničním dění

Vliv politiky na malou otevřenou ekonomiku, jako je Česko, je podle premiéra v demisi relativně limitovaný. „Jsme součástí velkého integrovaného ekonomického celku, tedy Evropské unie, jsme malá otevřená ekonomika, která je silně závislá na tom, co se děje ve vnějším prostředí,“ uvedl. Premiér dále řekl, že Česko by se mělo přihlásit k přijetí eura. S tím souhlasí stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek, který na fóru řekl, že ČSSD počítá se zavedením eura v letech 2019 až 2021.

Premiéři zemí Visegrádské čtyřky
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Právě evropský aspekt české ekonomiky je podle něj velmi podstatný. „Domnívám se, že ho v Česku pořád podceňujeme. Nechceme se smířit s tím, že osmdesát procent naší legislativy a toho, co v konečném důsledku ovlivňuje hospodářský život, fakticky vzniká na půdě Evropské unie,“ konstatoval. Zdůraznil zároveň, že dle jeho názoru není evropská politika politikou zahraniční. „Je to naše domácí politika,“ dodal. Jen je otázkou, jak intenzivně jsme se k věcem, které nám posléze vadí, vyjádřili, myslí si.

Vliv politiky na hospodářství roste, může za to nejen krize

Rusnok se zároveň domnívá, že vliv politiky na ekonomiku neklesá, ale roste. „Je to asi přirozené v kontextu doby, kterou zažíváme, tedy doby, která je v poslední době charakterizována z ekonomického pohledu krizí, recesí a také prohloubením ekonomické integrace v rámci Evropské unie,“ dodal Rusnok. České politice podle něj dělá velkou potíž dosáhnout konsenzu napříč politickým spektrem i společenskými skupinami. „Kdybychom se toto lépe naučili, určitě by naše vládnutí bylo o něco kvalitnější,“ podotkl Rusnok.

Rusnok také neopomenul zdůraznit, že stav české ekonomiky zdaleka není černobílý. „Rozhodně nejsme fatálně churavějící ekonomika, která je v neřešitelných makroekonomických nerovnováhách,“ dodal.

Nahrávám video
Jiří Rusnok na fóru Zlaté koruny
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 13 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 14 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 20 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 21 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 22 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...