Rozhodnutí o prodeji elektrárny Počerady se odkládá

Nahrávám video
Události ČT: ČEZ odkládá rozhodnutí o prodeji elektrárny Počerady
Zdroj: ČT24

Dozorčí rada energetické společnosti ČEZ se rozhodla odložit rozhodnutí o prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače. ČTK o tom informoval předseda rady Václav Pačes. Vršanská uhelná tento postup považuje za politické rozhodnutí, jejich nabídka za dohodnutých podmínek platí jen do konce dubna.

„S ohledem na komplexní povahu transakce je nutné, aby dozorčí rada posoudila transakci co nejpodrobněji, než definitivně sdělí svůj postoj, a tak projednávání tohoto bodu přerušila. Tímto krokem nepředjímá, jak o dané záležitosti rozhodne,“ sdělil ČTK Pačes.

Je zapotřebí daleko důkladněji prověřit všechny možnosti, které se týkají buď prodeje, nebo naopak neprodeje této hnědouhelné elektrárny.
Václav Pačes
předseda dozorčí rady ČEZ

Dozorčí rada se podle něj transakci velmi pozorně věnuje poslední měsíce, má k dispozici tři nezávislé posudky, ale s ohledem na šíři problému má ještě otázky, které potřebuje detailněji objasnit. „O tomto postoji bude dozorčí rada informovat Vršanskou uhelnou a bude záležet na jejich postoji ohledně pokračování zájmu,“ dodal.

V dubnu se Počerady zabývalo i představenctvo ČEZu, které dalo doporučení prodat elektrárnu. „Management participoval na vyjednávání, vedl ho, studoval hospodaření Počerad v mnohem větším detailu průběžně, takže informací má přirozeně víc. Dozorčí rada získává informace až v druhém sledu, takže chápu, že potřebuje více informací,“ reagoval v pořadu 90' ČT24 člen představenstva Pavel Cyrani.

Nahrávám video
90' ČT24 o ČEZu. Hostem člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani
Zdroj: ČT24

Časově omezená nabídka

Vršanská uhelná ČTK sdělila, že před více než půl rokem nabídla za Počerady deset miliard korun a chtěla tím také získat čas na ekologizaci a modernizaci elektrárny. Rozhodnutí dozorčí rady ale podle firmy znamená, že tento čas nedostane. Její nabídka platí už jen tři dny.

„Na parametrech a smlouvách pracovaly vyjednávací týmy od listopadu. Dozorčí rada ČEZ byla s návrhem dopředu seznámena. Zadala u renomované auditorské společnosti odborné posouzení nabídky. Tento i další audity obchod označily jako výhodný. Proto celé představenstvo ČEZ doporučilo obchod schválit,“ uvedla mluvčí Gabriela Sáričková Benešová.

Nabídka Počerady
Zdroj: ČT24

Odmítnutí prodeje v rozporu s odborným ekonomickým doporučením označila za politické rozhodnutí. „Smluvní dodávky našeho uhlí pro elektrárnu Počerady na následujících 50 let nejsou nijak dotčeny,“ dodala Sáričková.

V roce 2013 uzavřela Vršanská uhelná s ČEZ dlouhodobou smlouvu o dodávkách uhlí do elektrárny Počerady na 50 let. Opci na prodej elektrárny Czech Coalu mohl ČEZ na základě smlouvy využít už v roce 2015. Tehdy ji nevyužil a elektrárna zůstala jeho majetkem.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží 70 procent akcií firmy přes ministerstvo financí. Prodej elektrárny kromě ekologů a některých známých osobností kritizoval v minulých dnech také ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Nerozumíme, proč ČEZ v roce 2013 uzavřel smlouvu na uhlí s panem Tykačem do roku 2060 a tehdy tvrdili, že chtějí stavět novou elektrárnu, a teď tvrdí, že elektrárnu nechtějí stavět a ještě Počerady chtějí prodat,“ řekl Babiš.

Stavět dnes novou uhelnou elektrárnu v Evropě nedává smysl.
Pavel Cyrani
člen představenstva ČEZ

Opatrnější byl ale premiér, vysvětlit chce hlavně to, proč je podle ministerstva financí prodej nevýhodný. Naopak podle opozice by se do prodeje politici zapojovat vůbec neměli. „Tohle by mělo být velmi odpovědné manažerské rozhodnutí, nemělo by to být politické rozhodnutí, ani by to nemělo být politizováno,“ míní předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Ekologové rozhodnutí dozorčí rady přivítali. „V zásadě si myslíme, že je tím problém vyřešen, protože Pavel Tykač ve středu jasně a veřejně řekl, že pokud ČEZ na jeho návrh do konce dubna nepřistoupí, tak na něj rezignuje,“ řekl vedoucí energetické kampaně Greenpeace v České republice Jan Rovenský.

Elektrárna Počarady leží na Lounsku mezi městy Louny a Most. Svým instalovaným výkonem patří k největším uhelným elektrárnám v zemi. ČEZ s ní ale dlouhodobě nepočítá. Ve Vršanech se pak hnědé uhlí těží od konce minulého století. Jen loni to bylo 6,3 milionu tun. Od Vršan je elektrárna vzdálená asi deset kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 9 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...