Praha - V Praze probíhá mezinárodní konference nazvaná Jaderná renesance v realitě s podtitulem Ekonomické a bezpečnostní aspekty jaderné energetiky. Pořádají ji Hnutí Duha a sdružení Calla. Hovořilo se na ní mimo jiné o tom, že i když řada států deklaruje návrat k jádru, jeho podíl na výrobě elektřiny stále klesá. Hnutí Duha na konferenci představilo studii, podle které je odpovědnost energetického gigantu ČEZ za případnou havárii v jaderné elektrárně mnohem nižší než expertní odhad škod.
Renesance jaderné energie? Zatím spíš ne
Jaderná energetika má za sebou už padesátiletou historii. Teď se bouřlivě hovoří o její renesanci, protože některé státy, například Švédsko a Itálie, prohlásily, že se k energii z atomu chtějí vrátit. Podle energetického konzultanta sdružení Calla Edvarda Sequense se ale o žádnou renesanci nejedná, spíš o zoufalou snahu o udržení její pozice. „Podíl ve výrobě elektřiny u jádra postupně klesá. Už je to ve světě něco málo pod patnáct procent,“ podotkl v rozhovoru pro ČT24 Sequens.
I počty rozestavěných reaktorů, ze kterých by se mohlo zdát, že jich rychle přibývá, jsou podle něj matoucí. „Že je ve výstavbě 44 reaktorů, je sice hezká tabulka, ale jsou tam reaktory, které jsou rozestavěné třeba 20, 30 let a pořád jsou v té kategorii rozestavěné, přestože na nich už reálně nikdo nepracuje,“ vysvětlil.
ČEZ za případné škody příliš neručí
Hnutí Duha na konferenci představilo také studii, podle níž jsou pokuty, které by musel ČEZ zaplatit za případnou havárii některé ze dvou českých jaderných elektráren, příliš nízké. Hnutí Duha ve své studii spočítalo, že odpovědnost ČEZ za případnou nehodu je 73krát nižší než expertní odhady škod.
Odpovědnost v současnosti činí osm miliard korun. Znamená to, že kdyby například v Temelíně došlo k havárii, všichni postižení by dostali dohromady právě tuto částku. Pokud by ČEZ nedokázal vyplatit náhrady do této výše, pokryl by zbytek stát. Přitom Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhadla, že škody při těžké jaderné havárii by činily minimálně 83 miliard eur (asi 2220 miliard korun).
Odpovědnost ČEZu by měla být větší zhruba o miliardu korun i podle doplněné Vídeňské úmluvy, kterou Česká republika podepsala. Podle ekologů mělo ministerstvo průmyslu a obchodu v duchu této úmluvy novelizovat patřičné paragrafy zákona o jaderné energetice. Nic z toho se ale nestalo.
Pravděpodobnost havárie je velmi nízká
České reaktory však mají podle odborníků velice nízké riziko vážné havárie, mnohokrát nižší než u starších zařízení třeba v Rusku či na Ukrajině. „Přesto není tato možnost nulová,“ tvrdí Martin Sedlák z Hnutí Duha. Ekologům se také nelíbí, že ČEZ po případné havárii v Temelíně naopak dostane od pojišťoven za škody na elektrárně 35 miliard korun.
Jaderné elektrárny v Česku vyrábějí zhruba 30 procent elektřiny. V současnosti běží v Česku šest jaderných reaktorů a do budoucna by mohl jejich počet růst. ČEZ by totiž rád přistavěl v Temelíně další dva bloky, které zde byly původně plánované, práce na nich se ale kvůli nákladnosti výstavby i kvůli odmítavému postoji ekologů zastavily.