Praha – Přestože sněmovnou tento týden prošla důchodová reforma, naprostá většina české populace je v otázce své životní úrovně po odchodu do penze velmi pesimistická. Až tři čtvrtiny populace navíc nevěří přispívání do druhého pilíře. Podle exkluzivního průzkumu agentury Ipsos pro pořad Suma sumárum očekává 80 procent obyvatel ČR v důchodu zhoršení své životní úrovně a 37 procent dokonce výrazné zhoršení.
Mladí lidé do 24 let jsou přitom méně pesimističtí než lidé nad 35 let a očekávají v důchodu zhoršení své životní úrovně v 73 procentech. Lidé nad 35 let se takto vyjadřují celkem v 82 procentech. Co se pohlaví týče, ženy jsou pesimističtější než muži a očekávají v důchodu výrazné zhoršení své životní úrovně ve 41 procentech, zatímco muži ve 34 procentech.
Podle průzkumu si více než polovina obyvatel Česka spoří na důchod v penzijních fondech, třetina si pak nespoří vůbec. Zhruba 20 procent dotázaných využívá běžné spořicí produkty. „Střední a starší ročníky mají větší prostor si něco našetřit, protože ti nejmladší lidé ještě nedisponují dostatečným příjmem, aby mohli alokovat nějakou rezervu,“ uvádí spoluautor průzkumu z agentury Ipsos Jakub Malý.
Na důchod si vůbec nespoří 52 procent lidí do 24 let. Ženy si přitom spoří méně často než muži, konkrétně jde o 35 procent žen, které nespoří vůbec, versus 27 procent nespořících mužů. Téměř dvě třetiny obyvatel ČR nad 35 let spoří formou penzijních fondů/penzijního připojištění.
Jak se lidé dívají na změny v penzích?
Češi jsou ke změnám v důchodech většinou skeptičtí. Až tři čtvrtiny obyvatel nevěří státu a nesouhlasí s druhým pilířem penzijního systému. Přestože 80 procent obyvatel ČR očekává v důchodu zhoršení své životní úrovně, 76 procent věří, že se stát finančně postará alespoň na úrovni základních potřeb. Návrhu druhého pilíře důchodového systému nevěří hlavně starší občané nad 45 let. V této skupině se změnou rozhodně nesouhlasí více než 80 procent.
Jakub Malý, spoluautor průzkumu, Ipsos
„Tři čtvrtiny v rámci populace mají s druhým pilířem problém, což znamená, že nesouhlasí s přispíváním do soukromého fondu, nebo do jakéhokoliv soukromého elementu. Znovu se na tom zračí pasivita, nedostatek informací, protože lidé si neuvědomují, že to může být i dobrovolná věc. Jednak je tam patrné, že jakmile za něčím nestojí stát, tak je přijetí nižší, protože lidé se obávají absencí garancí a podobně.“
Zde se můžete dočíst, co přesně důchodová reforma zavádí.
