Co přinese znovuprosazená penzijní reforma?

Praha - Koalice podle očekávání znovu prosadila ve sněmovně všechny tři zákony vládní důchodové reformy, které počítají se zavedením druhého pilíře penzijního systému. Jedna z novel počítá s tím, že stát už nebude dorovnávat nižší slovenské penze novým českým důchodcům, kteří v době společného státu pracovali pro slovenské podniky či na Slovensku. Ti, kteří dorovnání penze už mají, o ně ale nepřijdou. Sněmovna se reformou zabývala opětovně kvůli odmítavému postoji Senátu, v němž má většinu levice. Zákony nyní ještě dostane k podpisu prezident Václav Klaus.

Petr Dufek, ekonom ČSOB

„Asi by jiná cesta moc nebyla, protože každá další nabízí jen dolévání peněz do systému a ty peníze tady prostě nejsou, pokud nechceme výrazně zvyšovat daně.“

Dobrovolné individuální účty

Podstatou penzijní reformy je to, že si lidé od roku 2013 budou moci část peněz, které nyní odvádějí na státní důchodový účet, ze kterého se platí důchody současných důchodců, spořit na individuální účty u transformovaných penzijních společností. Ze státního pilíře do druhého pilíře si budou moci lidé takto vyvést 3 procenta ze sociálního pojištění, které nyní činí zhruba 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou však je, že si další 2 procenta ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění budou muset přidat ze svého.

Zapojení do druhého pilíře bude dobrovolné. Lidé se pro ně budou moci rozhodnout do 35 let věku. Lidé, kterým bude v době startu reformy už více než 35 let, se budou moci rozhodnout, že se zapojí do nového důchodového pilíře jen do 31. prosince 2012. Základní výměra ze státního pilíře zůstane stejná, jako kdyby se do něj člověk nezapojil.

Čtyři různé varianty spoření

Rozhodovat se nebudeme jen o tom, zda si spořit na individuální penzijní účty, vybrat si budeme moci také ze čtyř různých variant spoření. Spořit budeme moci ve fondu státních dluhopisů, konzervativním fondu, vyváženém nebo dynamickém fondu. Fondy se budou lišit výnosem, ale i mírou rizika možné ztráty. Nejbezpečnější by mělo podle představ vlády být spoření ve fondu státních dluhopisů, to však bude slibovat nižší výnos.

Pro koho mají individuální účty smysl?

Podle ministerstva práce a sociálních věcí může každý, kdo vydělává alespoň průměrnou mzdu, získat díky spoření ve druhém pilíři vyšší důchod, než by mu nabídl stávající systém. Pokud se ale do systému zapojí lidé v předdůchodovém věku, musí počítat s tím, že jim to příliš peněz nevynese.

Čerpání peněz z individuálních účtů

Po dosažení důchodového věku si lidé, kteří si spořili na individuální účty, mohou vybrat ze tří možností čerpání naspořených prostředků. Vyplácet se jim budou buď formou doživotní renty, nebo jako doživotní renta s pozůstalostní penzí na tři roky nebo si mohou zvolit výplatu po dobu 20 let. V případě, že střadatel bude žít déle, bude se pak muset spolehnout už jen na důchod ze státního pilíře. V případě dřívějšího úmrtí střadatele bude naspořená částka předmětem dědictví.

Penzijní připojištění zůstává, dozná ale změn

Současní účastníci systému penzijního připojištění se převedou do transformovaných fondů, které budou novým zájemcům uzavřené. Ti budou moci vstoupit do účastnických fondů, jež budou mít na rozdíl od současnosti větší možnosti investování. Mohou tak v nich být vyšší výnosy, ale i vyšší riziko.

Změny se dotknou i státního příspěvku. Jeho maximální výše se zvedne z 1 800 na 2 760 korun ročně. Lidé, kteří si budou spořit každý měsíc aspoň 300 korun, nově dostanou od státu měsíčně 90 korun. Nad třistakorunové úspory obdrží 90 korun a 20 procent ze spořené částky. Pokud si budou měsíčně spořit 1 000 a více korun, dostanou 230 korun.

Z čeho stát reformu zaplatí?

Reforma penzí s sebou přinese transakční náklady. Ty chce vláda pokrýt zvýšením nižší sazby daně z přidané hodnoty. V příštím roce má vzrůst z 10 na 14 procent. O rok později se má nižší sazba s tou vyšší – 20procentní – sjednotit na 17,5 procenta. Zvýšení DPH vynese podle propočtů ministerstva financí asi 22 miliard korun.

„Pokud máme někdy začít šetřit, tak teď nebo příští rok na to bude ta nejlepší doba“ tvrdí analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko letos dvě procenta HDP na obranu nesplní, řekl Babiš

Česká republika tento rok nesplní závazek vůči Severoatlantické alianci vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu, oznámil v pátek na svém facebookovém profilu premiér Andrej Babiš (ANO). Vyjádřil zároveň přesvědčení, že od příštího roku Česko plnit dvouprocentní závazek bude. Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu uvedl, že Česko dvouprocentní závazek nesplnilo ani loni, stejně jako Albánie a Slovinsko.
08:53Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoV něčem jsme selhali, reaguje Žáček na nesplněný závazek NATO

Česko loni nesplnilo závazek NATO – na obranu stát nevydal dvě procenta HDP. „Ano, beru to, že jsme v něčem selhali, to přiznávám,“ řekl v pořadu Interview ČT24 člen sněmovního výboru pro obranu a místopředseda poslaneckého klubu ODS Pavel Žáček s tím, že ale „věřili, že to půjde zvládnout“. Tématem rozhovoru byla i koncepce armády, kterou po dokončení pošle vláda do výboru pro obranu. „Budeme rozebírat jednotlivé nuance, teprve zjistíme, jak se to změnilo (…) a uvidíme, jestli to bude realistické,“ nastínil Žáček. Tématem rozhovoru byl i vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Podle Žáčka se Česko kritice Spojených států nevyhne. Trump na summitu v Ankaře bude podle něj ukazovat prstem na státy, které závazek dvou procent HDP nesplnily, a tedy i na Babiše. „To opravdu nic nezmění – ani dobré vztahy,“ komentoval Žáček. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta

Bankovní rada České národní banky zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Současně rada rozhodla o růstu diskontní sazby ve stejném rozsahu na 2,75 procenta a lombardní sazby na 4,75 procenta. Jednání se zúčastnilo všech sedm členů rady. Ještě před jejich rozhodnutím varoval premiér Andrej Babiš (ANO), že zvýšení sazeb by zásadně poškodilo životy obyvatel, podnikatelů i celou ekonomiku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoGoláň a Mračková Vildumetzová debatovali o novele o veřejných rozpočtech

Horní komora upravila novelu o veřejných rozpočtech, znovu ji bude muset projednat sněmovna. Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. „Pokud vláda chce investovat, tak ať to dělá v rámci sledovaného rámce. Pokud to vyjme mimo deficit státního rozpočtu, tak hrozí utrácení na provozních výdajích. Vyjmutí na únikovou doložku není následně hlídáno rozpočtovými pravidly,“ řekl šéf senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS). „Únikové doložky například v případě mimořádné bezpečnostní situace si k investicím žádají samotné bezpečnostní a zpravodajské služby. Stát pak bude připravený a pružný. Vláda navíc navrhuje postupné snižování dluhu,“ hájila novelu členka senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Debatou ve středečních Událostech, komentářích, která ještě předcházela rozhodnutí Senátu, provázel Lukáš Dolanský.
před 23 hhodinami

Správce Liberty Ostrava žaluje exčleny představenstva o téměř 19 miliard korun

Insolvenční správce zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava podal žalobu proti čtyřem bývalým členům jejího představenstva. V žalobě na doplnění pasiv po nich žádá téměř 19 miliard korun. Mezi žalovanými je i bývalý majitel Sanjeev Gupta, sdělil správcův mediální zástupce Michal Štefl.
17. 6. 2026

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
17. 6. 2026

Evropský parlament schválil klíčovou část obchodní dohody s USA

Poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili zrušení dovozních cel na většinu průmyslového a zemědělského zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem z loňského léta. Tu Evropská komise (EK) uzavřela ve snaze zabránit zavedení vysokých cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
16. 6. 2026Aktualizováno16. 6. 2026
Načítání...