Atény - Řecko podle listu Financial Times (FT) hodlá dojednat s mezinárodními věřiteli o dva roky více času na zavedení úsporných opatření, aby mohlo obnovit hospodářský růst a zlepšit si finanční profil. Ekonomický deník dodává, že premiér Antonis Samaras má o návrhu v příštích týdnech jednat s evropskými představiteli.
Požadavek na prodloužení doby nutné k zavedení reforem přichází v době, kdy se Řecko potýká s problémem najít dalších 11,5 miliardy eur (asi 287,9 miliardy korun) ve formě výdajových škrtů. Tato částka odpovídá asi pěti procentům jeho hrubého domácího produktu.
Řecko má další škrty ve zmíněném objemu 11,5 miliardy eur zakomponovat do současného záchranného programu v letech 2013 a 2014. Řecko nyní čerpá finanční pomoc v objemu 130 miliard eur (zhruba 3,3 bilionu korun), kterou si dohodlo s eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
Samaras má příští týden vyjednávat v Berlíně a Paříži
FT píše, že Samaras, který stojí v čele vlády pravého středu, se příští týden v Berlíně setká s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. V plánu je ale také schůzka s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem, za nímž Samaras přijede do Paříže.
Země by případně škrty rozložila do čtyř let, tedy až do roku 2016. Rozpočtový deficit by přitom snižovala tempem 1,5 procentního bodu z HDP, namísto dosavadního požadavku, který počítá s tempem 2,5 procentního bodu ročně. Podle dokumentu, na který se list odvolává, by Řecko potřebovalo dalších asi 20 miliard eur (zhruba 501 miliard korun), aby vyšlo s rozpočtem. A to právě proto, že tempo snižování rozpočtového deficitu v letech 2013 a 2014 bude pomalejší, než se původně čekalo.
Ovšem Atény současně slibují, že další peníze si najdou i bez pomoci partnerů z eurozóny. Jejich zdrojem by měly být už dohodnuté půjčky od MMF a emise pokladničních poukázek. Atény však věří, že peníze získají i tím, že budou moci odložit z roku 2016 až na rok 2020 začátek splácení prvního úvěru od EU a MMF. V roce 2020 má ale Řecko začít splácet i druhý úvěr, který čerpá nyní od členů eurozóny a měnového fondu.
Jenže věřitelům z řad členů eurozóny už s Řeckem dochází trpělivost. V případě, že dojde na novou konfrontaci mezi Aténami a Berlínem, lze očekávat i další otřesy na finančních trzích. Právě Němci už dali najevo, že žádné další peníze do Řecka posílat nehodlají. Mezi německými politiky se tak otevřeně začíná hovořit o variantě, že by Řecko mohlo opustit společnou měnovou unii.
