Řecko nesplní podmínky pomoci, nechá ho unie padnout?

Atény – Řecko nesplní dvě základní podmínky pro získání pomoci od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské unie. Letos totiž překročí plánovaný cíl deficitu státního rozpočtu o nejméně jeden procentní bod a nejisté je i splnění privatizačního programu. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na zdroj blízký věřitelům.

Podle úředníků, kteří jsou blízcí inspektorům z EU a MMF jednajících o řecké pomoci, nelze říct, zda Aténám skutečně hrozí, že by nedostaly 8miliardovou pomoc. V současnosti totiž zemi ohrožuje mnohem hlubší recese, než se původně očekávalo. Analytici však věří, že Řekové další splátku pomoci dostanou. Zemi nicméně čeká varování, že musí urychlit bolestivé reformy. Podle zdroje bude uvolnění dalších peněz záviset na přesných číslech o deficitu a na tom, zda bude země schopná případné výpadky dohonit.

Inspektoři MMF Evropské unie nyní přerušili jednání s Aténami. Rozhovory o pomoci se mají obnovit do deseti dnů. V pondělí zahájili kontrolu účetnictví a zákonů Řecka. Na jejím základě mají rozhodnout, zda země učinila dostatečné pokroky, aby mohla získat další slíbené peníze z pomoci, které mají odvrátit bankrot Řecka.

Úředník řeckého ministerstva financí:

„První cyklus jednání je dokončen. (Inspektoři) se vrátí za deset dní, aby se podívali na rozpočtový plán pro 2012 a dokončili proces. Jednání nejsou zmražená.“

Řekové se zavázali, že se jim letos podaří snížit rozpočtový deficit na 7,6 procenta hrubého domácího produktu. Podle zdroje však bude deficit činit nejméně 8,6 procenta HDP. Ministr financí Evangelos Venizelos již dříve uvedl, že Řecku by se mohlo podařit dostat blízko plánovaného cíle, pokud zavede všechna úsporná opatření. Atény však upozorňují, že odhady počítaly letos s poklesem ekonomického růstu o 3,9 procenta, místo toho však hospodářství klesne o více než 4,5 procenta, možná i o více než pět procent.

Řecké euro
Zdroj: ISIFA/EPA/Karl-Josef Hildenbrand

Řecká ekonomika není výkonná, Atény nezavádějí potřebná opatření

Inspektoři proto upozorňují na tři hlavní problémy. Kromě horšího ekonomického výkonu jsou to potíže se zaváděním některých střednědobých opatření, která buď nebyla zavedena vůbec, nebo se zpožděním. Výnosy ze zavedených opatření, zvláště z daní, jsou pak nižší, než se předpokládalo.

Atény rovněž slíbily, že získají do konce září z privatizace 1,7 miliardy eur a za celý letošní rok pak pět miliard eur. Zatím však vláda pouze využila opci na prodej podílu deset procent ve firmě Hellenic Telecom německému Deutsche Telekom za 400 milionů eur. Do konce měsíce by tak měl stát prodat ještě majetek za 1,3 miliardy eur. „Vláda si myslí, že může tento cíl splnit, my však máme vážné pochyby o tom, zda to dokáže,“ uvedl zdroj.

Řekové nově zvýšili DPH pro restaurace

Jedním z posledních opatření, která mají zemi pomoct vypořádat se s dluhy, je i zvýšení sazby DPH pro restaurace, bary a kavárny, a to o deset procentních bodů na 23 procent. Stejně jako ostatní kroky vlády se setkává s masivní kritikou ze strany opozice i veřejnosti. „Musíme zdražit, jinak to nejde. Už tak mají restaurace minimální marže, takže vyšší daň absorbovat nemůžeme,“ uvedl manažer restaurace Savvas.

Zvýšení DPH podle odhadu zasáhne 125 tisíc podniků, což se projevilo i na ochotě Řeků trávit volný čas v barech a restauracích. Zatímco vláda pozvolna zavádí reformy a unijní komise prošetřuje, aténské ulice stále zaplňují protireformní demonstrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila jednání o novele k rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 9 mminutami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 5 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 7 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.