Brusel – Zadluženému Řecku by měl pomoci Mezinárodní měnový fond, podobně jak už to od vypuknutí hospodářské krize udělal třeba v Lotyšsku nebo Rumunsku. Podle českého ministra financí Eduarda Janoty si to přeje hned několik zemí Evropské unie, a to i přesto, že zásah už delší dobu odmítají státy platící eurem. Eurozóna se totiž obává, že kdyby MMF Řekům půjčil peníze, znamenalo by to nebezpečí pro euro. U investorů by takový postup mohl vyvolat dojem, že země platící společnou evropskou měnou si neumějí s řeckými dluhy poradit.
Řecko by mohl zachraňovat měnový fond
Ani Janotovi se pomoc Řecku ze strany měnového fondu nezdá být úplně špatným řešením. „Celá řada zemí v diskusi na tuto strunu apelovala a já si myslím, že toto není nezajímavé řešení,“ řekl ministr po dnešním jednání v Bruselu. Potvrdil tak předchozí informace diplomatů, podle nichž například Britové a Švédové volají po zapojení měnového fondu, který má nástroje a může jednotlivým zemím světa půjčovat velmi vysoké částky. Podle některých evropských politiků ovšem řecká vláda peníze nepotřebuje, ani je nežádá.
Mezinárodní měnový fond je pověstný svým nesmlouvavým postupem, kdy zemím nařizuje úsporná opatření. V Řecku ovšem nyní působí jen experti fondu spolu s experty EU a šéf eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker dnes opakovaně jejich větší zapojení odmítl. „MMF nenavrhne způsob, jakým mají Řekové vytvářet rozpočet. Bavíme se jen o technické pomoci. MMF může poslat do Řecka své experty, protože Evropská komise nemá dostatek lidí, kteří by mohli tento úkol splnit,“ řekl Juncker.
Řekové slibují úspory, ale pomalu
Řecko už před časem slíbilo, že letos sníží schodek rozpočtu minimálně o čtyři procenta hrubého domácího produktu z loňských 12,7 procenta HDP. Tamní vláda kvůli dosažení tohoto cíle hodlá zmrazit například platy státních zaměstnanců a zvýšit věk pro odchod do důchodu. Podle ekonomů, ale i některých evropských politiků ovšem ani to nestačí, aby země snížila rozpočtový deficit pod tři procenta HDP do roku 2012, což je v EU povinná hranice.
Někteří investoři dlouho spekulovali, že Řekové se neobejdou bez finanční pomoci eurozóny, přestože takový postup unijní smlouvy zakazují. Summit EU v minulém týdnu a ministři financí eurozóny však rozhodli, že unie zatím bude situaci v Řecku jen monitorovat a zasáhne jen v případě, že by se řecké vládě nedařilo její závazky plnit. Taková odpověď ovšem vedla k dalšímu oslabení eura, protože trhy ji považují za příliš vágní.
Řekové nyní musí do 16. března Evropské komisi předložit zprávu, v níž podrobně vypočítají rozpočtové dopady konkrétních úsporných opatření. Pokud by se ukázalo, že nebudou na razantní stlačení schodků stačit, bude muset Řecko podniknout další kroky. Tentokrát by ale jejich výběr již nebyl úplně „v režii“ Řeků. Ti by sice mohli sami navrhnout další úspory, ale další by navrhla i Evropská komise a hlasovala by o nich eurozóna, přičemž řecký ministr financí by hlasovat nemohl.