Průměrná sazba hypoték v říjnu stoupla poosmé v řadě

Nahrávám video

Průměrná úroková sazba hypoték v říjnu stoupla na 2,54 procenta ze zářijových 2,43 procenta. Sazba vzrostla poosmé v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Zájem o hypotéky nepolevuje, v říjnu banky sjednaly 10 065 hypotečních úvěrů za 32,07 miliardy korun.

Do bank si přišlo pro hypotéku o 463 lidí více než v září a meziročně o 1265 lidí více. Objem poskytnutých hypoték vzrostl ve srovnání se zářím téměř o 1,5 miliardy korun a meziročně se zvýšil o 6,9 miliardy korun. Od března letošního roku průměrná úroková sazba hypoték vzrostla o 0,61 procentního bodu, uvedl hypoteční analytik Fincentrum & Swiss Life Select Jiří Sýkora.

Po razantním zvýšení úrokových sazeb ČNB zvyšují sazby i jednotlivé banky. „Jen díky dvouměsíčnímu zpoždění, které je dáno tím, že Hypoindex zaznamenává sazby opravdu poskytnutých hypoték (banky tyto úvěry zpracovávají dva měsíce), se zatím tato navýšení bank v indexu nepromítla. Je ale jasné, že sazby postupně porostou a dostanou se přes čtyři procenta. Je pravděpodobné, že budou i atakovat hranici pěti procent,“ odhadl.

Hypotéky zdražují

Zájem o hypotéky přesto proti předcházejícím měsícům již klesá. Zatímco ještě v srpnu činil meziroční nárůst objemu poskytnutých hypoték 75 procent, v září to bylo 38 procent a v říjnu 27 procent. Od ledna do října letošního roku sjednaly banky hypotéky za více než 355 miliard korun. I kdyby nastal skokový útlum zájmu o hypotéky, objem poskytnutých hypoték by se letos měl dostat za hranici čtyř set miliard korun, podotkl Sýkora.

Díky možnosti garance úrokové sazby mají banky nyní zablokováno značné množství úvěrů ještě za sazby kolem tří procent a tyto budou kompletovat po celý zbytek roku, upozornil analytik společnosti Patron Daniel Horňák.

Z nových statistik České bankovní asociace Hypomonitor, kam dodávají data na rozdíl od Hypoindexu všechny banky a stavební spořitelny na českém trhu, zájem o hypotéky přetrvával i v říjnu, kdy banky a stavební spořitelny poskytly nové hypoteční úvěry za 40,4 miliardy korun. Je to mírně více než v září, kdy to bylo 40,3 miliardy korun. Průměrná úroková sazba u nově poskytnutých hypoték stoupla na 2,54 procenta ze zářijových 2,41 procenta.

Nabídkové sazby bank během října začaly směřovat ke čtyřem procentům. Na začátku listopadu trh zaskočila Česká národní banka, která se odhodlala razantně zvýšit základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Po posledním navýšení základní sazby ČNB o 0,75 bodu na konci září vzrostly nabídkové sazby hypoték napříč celým trhem. Například hypotéky s fixací na pět let zdražily nejčastěji o 0,5 až 0,7 procentního bodu.

„Po posledním zvýšení základních úrokových sazeb ze strany ČNB je velmi pravděpodobné, že se sazby hypotečních úvěrů napříč celým trhem budou pohybovat okolo čtyř procent, případně mírně nad ní,“ řekl manažer hypoték v Komerční bance Ondřej Šuchman.

„Při průměrné hypotéce přes tři miliony korun a dvouprocentním zvýšení sazby se splátka rázem zvýší o tři tisíce korun. Banky navíc poskytují hypotéky zpravidla tak, aby splátka byla nejvýše čtyřicet procent příjmu. Žadatel tak bude muset prokázat u průměrné hypotéky o 7500 korun vyšší příjem než doposud,“ vyčíslil ředitel hypoték v Raiffeisenbank Milan Voldřich.

Další vývoj bude podle něj závislý na následných krocích ČNB a zejména na vývoji sazeb na mezibankovním trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 8 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...