Praha - Provozovatelé videoloterijních terminálů a dalších centrálních loterijních systémů odvedli za letošní první čtvrtletí do rozpočtu 1,4 miliardy korun formou nové daně, která se platí od ledna. Jak uvedl výkonný ředitel Sdružení provozovatelů centrálních loterních systémů (SPELOS) Petr Vrzáň, firmy odhadují, že za celý rok na této dani odvedou státu a obcím asi šest miliard korun. Celý loterijní průmysl by pak měl do veřejných rozpočtů za stejnou dobu při nezměněných podmínkách přinést nejméně deset miliard korun. Propočty ministerstva financí se ale liší.
Méně vybraných peněz z hazardu a méně herních automatů – to jsou výsledky prvních čtyř měsíců platnosti loterijní novely podle ministerstva financí. To spočítalo, že hazardní firmy odvedly státu a obcím 1,8 miliardy korun – přitom se letos očekává, že za celý rok by suma měla překročit 8 miliard. Kvůli vysokým poplatkům už ale firmy požádaly o zrušení 25 tisíc povolení na herní automaty a videoterminály.
Miroslav Kalousek, ministr financí:
„Provozovatelé hazardu se musí smířit s tím, že skončil Klondike. I oni se musí podílet na konsolidaci veřejných rozpočtů. Žalob se neobáváme.“
„V současné době probíhají velké změny na trhu – probíhají fúze, malé firmy zanikají. To zdanění je prostě enormní, dostalo nás do situace, kdy už byla překročena míra citlivosti firem,“ uvedl Vrzáň ve Studiu ČT24. Zvažuje se podle něj i propouštění zaměstnanců.
Sdružení SPELOS, které reprezentuje 60 procent trhu, si proto udělalo samo statistiku o odvodových povinnostech k 25. dubnu tohoto roku. Pouze segment tzv. technických her, mezi které videoterminály patří, odvedl podle Vrzáně za první čtvrtletí 1,4 miliardy korun – v tom nejsou započítány loterie, kasina, kurzové sázky a další hazard.
Petr Vrzáň, výkonný ředitel SPELOS, v rozhovoru pro Studio ČT24:
„Čísla prezentovaná ministerstvem financí nejsou přesná, protože celkový odvod bude přes 10 miliard z celého sektoru. Já si myslím, že to je další faul ministra Kalouska, který nám jde skutečně po krku den za dnem a vytváří si těmito údaji prostor, aby na nás mohl uvalit ještě další zdanění a odvodové povinnosti.“
Největší část z odvedené loterijní daně jde do rozpočtu obcí, které za první čtvrtletí získají od provozovatelů terminálů 1,1 miliardy korun. Místní samosprávy by to měly brát v potaz při úvahách o rozsahu regulace loterií na svém území, myslí si Vrzáň.
Také kritizoval ministerstvo financí, které chce řešit omezení hazardu obcemi novým zákonem o provozování sázkových her. Ten zkracuje takzvané přechodné období, ve kterém je možné provozovat loterie a jiné podobné hry ve městech bez omezení od radnic, ze tří let na šest měsíců. Pokud bude zákon přijat, videoloterijní terminály by tak z obcí mohly zcela vymizet v polovině roku 2013.
Stát by novým zákonem poškodil práva provozovatelů
Podle SPELOS, které je největším sdružením provozovatelů centrálních loterijních systémů, by tato úprava byla „surovým“ zásahem do práv legálních provozovatelů.
„Stát se svým postupem vědomě snaží zmařit investice českých společností i zahraničních dodavatelů, což je v rozporu s českým ústavním pořádkem i ústavním právem. Po státu se budeme domáhat náhrady škody minimálně za deset miliard korun,“ dodal. Provoz sázkových her by se pak podle něj celý přesunul na nikým neregulovaný internet a do ilegality.
