Pro privatizaci bych nehlasoval, kdybych věděl, že OKD skončí u Bakaly, řekl Urban

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban uvedl, že pokud by věděl, že OKD skončí ve vlastnictví finanční skupiny Zdeňka Bakaly, nikdy by ve vládě pro privatizaci nehlasoval. Urban ve středu svědčil u sněmovní vyšetřovací komise k prověření privatizace OKD.

Podle Milana Urbana nevznikl zásadní problém v době, kdy byl ministrem průmyslu a obchodu, ale ještě dřív, v devadesátých letech, kdy stát přišel o majoritní podíl v OKD. „Privátní subjekt si v podniku dělal, co chtěl,“ uvedl.

Odprodej menšinového podílu v OKD v roce 2004 společnosti Karbon Invest Viktora Koláčka a Petra Otavy Urban hájil. „Vláda rozhodovala jako celek, rozhodla o nejvyšší nabídce, podmínkou bylo schválení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Evropskou komisí, což se stalo, takže z tohoto pohledu to probíhalo podle zákona,“ řekl Urban. Cenu podílu 4,1 miliardy korun podle něho připravoval Fond národního majetku.

„Pro nás bylo důležité, že se cena postupně šplhala nahoru, že to byla cena, která je označena a vyhodnocena antimonopolním úřadem a Evropskou komisí jako cena tržní, převyšovala nejvyšší nabídku a odhad. Z tohoto pohledu byl zachován zákonný postup,“ uvedl Urban, který před sněmovní komisí odpovídal skoro dvě a půl hodiny.

Kupující společnost Karbon Invest podle Urbana slibovala, že bude dobrým hospodářem, že bude OKD provozovat a že bude prosperovat. Jenomže záhy OKD odprodala Bakalovi, o čemž podle Urbana neměli žádné signály. 

O Bakalovi se Urban vyslovil jako o nezodpovědném finančníkovi, který místo toho, aby firmu rozvíjel, s ní spíše nehospodařil správně.

Sněmovní vyšetřovací komise, která prověřuje privatizaci těžařské firmy OKD, začala vyslýchat první svědky v pondělí.

Výslech má za sebou například Martin Pecina, který byl v době privatizace OKD náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Před komisí mluvil asi hodinu a půl. Tvrdí, že s privatizací neměl nic společného a smlouvu nepřipravoval.

Pecina poznamenal, že tehdy nevěděl, že se OKD nakonec ujme finančník Bakala. „Z dnešního pohledu to samozřejmě vypadá hrůzostrašně. Tenkrát jsme si mysleli, že to koupí pan (Viktor) Koláček a že se bude těžit dalších 100 let, jak říkal vždycky. A to, že to prodal panu (Zdeňku) Bakalovi, to dneska dobře nevypadá, rádi z toho nikdo nejsme,“ podotkl Pecina.

Komise původně obeslala pozvánkou 27 lidí. „Máme devět omluvených osob a sedm osob, které nebyly zastiženy,“ řekl předseda komise Lukáš Černohorský (Piráti). Pozvánku se dosud nepodařilo doručit třeba Zdeňku Bakalovi, který v posledních letech žije ve Švýcarsku.

Dotyční budou pozváni na slyšení v jiných termínech. Expremiérovi Bohuslavu Sobotkovi komise nabídla podle šéfa komise i termíny ještě na tento týden, zatím bez odezvy. A například s europoslancem Pavlem Teličkou, který dřív figuroval v orgánech některých Bakalových firem, se podle Černohorského domlouvá termín v září. K lidem, kteří si pozvánku na poště nepřevzali, patří Koláček. Z Černohorského vyjádření vyplynulo, že ve čtvrtek by mohl svědčit právník Radek Pokorný.

Výsledky má komise předložit do poloviny října

Členové komise mají prověřit převod státních akcií OKD do vlastnictví jiných osob, zejména prodej minoritního podílu v roce 2004. Za něj bývá kritizován Sobotka, který tehdy působil v čele ministerstva financí.

Komise se zaměřuje také na snížení základního jmění černouhelné společnosti ve druhé polovině 90. let, kterým stát přišel o možnost firmu kontrolovat, a na plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD a odpovědnosti státních úřadů a osob.

Cílem je podle Černohorského sestavit celý příběh od ztráty majoritního podílu státu v OKD v roce 1997 přes způsob privatizace minoritního podílu až po krach společnosti OKD. „Chceme případně zkusit s ministerstvem financí zajistit nějaké legislativní opatření, aby ke krachu takto obrovské společnosti již nedocházelo,“ řekl Černohorský.

Minoritní podíl v OKD získala za 4,1 miliardy korun skupina Karbon Invest, která už část akcií držela. Podnikatelé Viktor Koláček a Petr Otava, kterým Karbon Invest patřil, prodali OKD po dvou měsících investiční skupině RPG Industries vedené Zdeňkem Bakalou.

Tehdejší prodejní cena firmy se podle různých zdrojů pohybovala od devíti do dvanácti miliard korun. Později se majitelem OKD stala firma vlastněná třemi britskými investičními fondy.

Loni se OKD dostala do insolvence, akcie nástupnické společnosti v dubnu převzala státem vlastněná společnost Prisko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 10 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 19 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...