Převodem Agrofertu do svěřenských fondů splnil Babiš zákonné požadavky, domnívá se Benešová

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) nevidí důvod nevěřit premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve sporu s Evropskou komisí ve věci údajného střetu zájmů. Babiš splnil zákonné požadavky na vyřešení problému, když převedl holding Agrofert do svěřenských fondů, uvedla ministryně v pořadu Partie televize Prima.

Benešová nechtěla předjímat, zda Česko bude muset vracet do evropského rozpočtu zhruba 450 milionů korun vyplacených Agrofertu na dotacích, jak doporučuje návrh auditní zprávy EK, který unikl do médií.

Podle Benešové je předčasné mluvit o možných škodách způsobených neoprávněným vyplácením dotací, protože zatím neexistuje konečné stanovisko EK.

Já bych počkala na konečný závěr. Sama vím, že jeden soud řekne toto a druhý řekne opak, i Evropská unie může mít závěry různé.
Marie Benešová
ministryně spravedlnosti (za ANO)

Europoslanec a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil nicméně namítl, že na rozdíl od různých soudů, které mohou mít různý názor, je rozhodnutí v případě auditu záležitostí pouze Evropské komise.

Pospíšil v pořadu také apeloval na vládu, aby českou reakci na stanovisko EK nepřipravovali ministři nominovaní do vlády hnutím ANO. Podle něj hrozí riziko, že by nezastupovali zájmy Česka, ale zájmy Babiše a Agrofertu. Benešová se k tomuto požadavku zatím nechtěla vyjadřovat. „Uvidíme, jak se na vládě domluvíme,“ řekla. 

Podle návrhu zprávy EK je Babiš po dobu svého vládního angažmá ve střetu zájmů kvůli vyplácení dotací pro Agrofert. Kvůli tomu dokument navrhuje vracení části dotací vyplacených Agrofertu, celkem by to mělo být 450 milionů korun. Návrh zprávy je v angličtině a české úřady budou zhruba měsíc čekat na český překlad, poté budou mít dva měsíce na odpověď. Pak Komise zveřejní konečné stanovisko.

Babiš opakovaně odmítl, že by byl ve střetu zájmů nebo porušoval evropské či české právo. Podle něj Česko žádné peníze vracet nebude. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...