Předvánoční pád bitcoinu. Vybíráním zisků spekulanti srazili cenu přechodně o více než třetinu

Týden před Vánocemi digitální měna bitcoin ztrácí sílu. V první polovině měsíce se kryptoměna přiblížila k hodnotě dvaceti tisíc dolarů, poslední týden se však propadá a v pátek se už dostala i pod 12 tisíc dolarů. Později se však částečně „vzpamatovala“ a obchodovala se nad 14 tisíci.

„Spekulanti začali vybírat své zisky a zřejmě si chtějí udělat pěkné Vánoce,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Na internetové burze Bitstamp se digitální měna v pátek propadla i pod 12 tisíc dolarů (11 159), píše Reuters. Později vzrostla nad 14 tisíc. Znamenalo to jednodenní propad o devět procent. Za týden však šlo o ztrátu 25 procent, tedy nejvyšší týdenní ztrátu od dubna 2013.

„Přestože je problematika virtuálních měn extrémně složitá a dynamicky se mění, vidina rychlého zbohatnutí láká naprosté laiky k nákupu. Tato situace nemůže skončit dobře a je na místě před ní důrazně varovat,“ dodal Křeček.

Bitcoin už v minulosti procházel divokým vývojem. V listopadu se za čtyři dny snížil téměř o 30 procent z téměř osmi tisíc na pět a půl tisíce dolarů. V září zase klesl o 40 procent z pěti tisíc na necelé tři tisíce dolarů.

Velké ztráty jsou podle Bloombergu hlavním testem pro kryptoměny, které se v posledních týdnech dostaly do středu pozornosti i běžné veřejnosti. Například UBS Group v týdnu označila bitcoin za „největší spekulativní bublinu v historii“.

Guvernér dánské centrální banky zase označil podle agentury Reuters investice do bitcoinu za „smrtící“ hru. A největší bitcoinová burza v USA Coinbase ve středu oznámila, že bude vyšetřovat obvinění ze zneužití důvěrných informací k vlastnímu obohacení, tedy z takzvaného insider tradingu.

Bitcoin není v propadu sám

Kromě bitcoinu nyní zaznamenaly propad i další virtuální měny, upozornil Křeček. Ethereum za 24 hodin přišlo o 26 procent hodnoty, bitcoin cash o 36 procent a iota dokonce o více než 40 procent.

„Virtuální měny prožívají manické fáze a jejich cena silně kolísá. Vzhledem k dosavadní nízké využitelnosti virtuálních měn může cenový pád dál pokračovat. Neexistují žádné fundamentální faktory, které by tomu bránily,“ dodal.

Celková odhadovaná hodnota trhu s kryptoměnami podle Coinmarketcap klesla až na 480 miliard dolarů, ačkoliv jenom o den dřív se blížila k 650 miliardám.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední světová kybernetická měna. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl ovlivňovat, ani vlády a centrální banky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
před 23 hhodinami

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
31. 5. 2026
Načítání...