Pražský burzovní index letos přišel o čtvrtinu hodnoty

Praha - V letošním roce ztratil pražský akciový index PX v roce 2011 přes 26 procent své hodnoty. Ceny akcií klesaly po celém světě, ale na rizikových trzích, kam patří i Česko, se podle obchodníků s cennými papíry propadaly výrazněji. Z tuzemských akcií postihly největší ztráty společnosti Erste Bank, NWR či CME, které přišly o více než 50 procent ceny. Nárůst vykázaly pouze akcie Philip Morris ČR.

„Od začátku letošního roku ztratil český akciový index téměř 30 procent své hodnoty, přičemž velká část tohoto poklesu se odehrála ve třetím čtvrtletí,“ prohlásil analytik Komerční banky Josef Němý. V porovnání s hlavními světovými indexy utrpěl index PX daleko citlivější ztráty. Podle Němého se neúspěchy pražské burzy dají přirovnat k vývoji ostatních důležitých regionálních indexů, jako je polský WIG20 či maďarský BUX.

V uplynulém roce se trhy točily zejména kolem dvou rozdílných polovin, upozornil analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský. Počátkem roku byl mírný růst akciových trhů, i když byl brzděn stále viditelnějšími příznaky evropské dluhové krize, zejména s ohledem na Řecko. V polovině prázdnin však na trzích začaly výrazné tržní výprodeje a propady, které ovlivnily obchodování po celý zbytek roku. Po týden trvajících výrazných propadech se začaly trhy mírně stabilizovat, podotkl.

Pouze akcie v USA pak byly schopny úspěšněji odolávat šířícímu se globálnímu pesimismu, míní analytik BH Securities Tomáš Matuška. Akciové trhy ostatních vyspělých ekonomik čelily po celý rok výrazné korekci. Investoři zaznamenali odklon od rozvíjejících se trhů, především Číny, Brazílie, Ruska, ale také středoevropského regionu včetně ČR. Podle Matušky investoři tyto oblasti vyhodnotili jako rizikové a nevyhovující konzervativnímu přístupu k obchodování.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP/Francisco Seco

Na klesání pražské burzy měl vliv především odklon globálních investorů od rizikovějších regionů, kam stále v rámci střední Evropy patří. Pro index PX bylo podle Matušky letos klíčové obrovské selhání bankovních akcií. Zatímco Komerční banka oslabila o 26 procent, Erste Bank zažila kritický pád o více než polovinu hodnoty. Propad o víc než 50 procent nastal také u akcií NWR či CME. Pražské burze jednoznačně dominovaly defenzivní dividendové emise v čele s akciemi Philip Morris. Svoji hodnotu navzdory výplatě tučné dividendy dokázaly udržet akcie Telefónica a Pegas Nonwovens. Zbylé menší emise ztrácely v průměru 15 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...