Sněmovna schválila rozsáhlou novelu stavebního zákona, která má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Umožní sloučit nyní oddělené územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí, takzvané EIA. Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) má také snížit byrokracii při získávání všech povolení, ať již u bytových domů nebo třeba dálnic. Terčem kritiky se stal schválený návrh Jaroslava Foldyny (ČSSD), který omezuje vstup ekologických organizací do povolovacího řízení.
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) uvedla, že pokud nyní získání stavebního povolení trvá třeba deset let, mohla by se tato doba v důsledku novely zákona zkrátit na pět let. Za co nejrychlejší schválení zákona se přimlouvá především Hospodářská komora, která současný stav považuje za neudržitelný.
Do nově zaváděného koordinovaného povolovacího řízení se tak má sloučit nyní oddělené územní a stavební řízení i takzvaná EIA. Taková stavba bude jedním úředním rozhodnutím současně umístěna i povolena. Sloučené řízení však nebude povinné, investor si bude moci vybrat, zda ho chce využít, nebo zda bude postupovat podle dosavadní právní úpravy. Sloučení bude možné například u staveb drah, silnic nebo dálnic.
Podle kritiků by ale výstavba mohla být ještě efektivnější. Z koordinovaného řízení nakonec vypadly vodohospodářské stavby. „Mezi jednotlivými ministerstvy převládla řevnivost o to mít tu pravomoc na úkor jednoduchosti a zjednodušení pro stavebníky,“ řekl Zbyněk Stanjura (ODS).
Šlechtová ale uvítala, v jaké podobě poslanci schválili stavební zákon. S celkovým vyzněním je spokojená, i když má výhrady k posunutí termínu pro aktualizace územních plánů měst a k vyřazení vodních děl ze společných stavebních řízení.
„Čekali jsme mnohem horší hlasování. Já jsem velmi spokojená, jakým způsobem novela stavebního zákona prošla,“ řekla Šlechtová. „Zjednodušíme stavební řízení, zrychlíme ho, a to jak pro malé stavebníky, tak pro velké investory,“ uvedla k očekávanému dopadu zákona. Vyzdvihla hlavně skutečnosti, že se zkrátí řízení pro stavbu na ohlášku ze 30 na 15 dnů a že bude snazší budování liniových staveb v sousedství měst.
K novele, která mění více než 40 jiných zákonů, se v první fázi ve sněmovně sešlo přes 300 pozměňovacích návrhů. Poslanci dnes absolvovali více než 70 hlasování. Zákon podpořilo 117 poslanců napříč stranami, zdrželi se poslanci ODS, TOP 09 a většina Úsvitu. Tři poslanci ČSSD dokonce hlasovali proti.
„Pokud bychom se bavili o původní verzi, kterou předkládala ministryně, to je akceptovatelné. S velkým množstvím pozměňovacích návrhů, které prošly, je to nepoužitelné a výrazně to nabourává občanská práva široké veřejnosti,“ prohlásil místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Václav Zemek (ČSSD).
Omezení ekologům
Poslanci například schválili návrh Jaroslava Foldyny (ČSSD) týkající se účasti veřejnosti a spolků na povolovacích procesech podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Foldyna argumentoval tím, že to ulehčí život investorům. „Foldyna podal jeden pozměňovací návrh, kde říká, že spolky, které podají nějaký podnět, nebudou procházet takzvaným správním řízením, ale řízením podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Co se týká stavebního řízení, tam je standardně dotčená veřejnost, spolky, obce, všichni účastníci řízení. U EIA a stavebního zákona nikdo není omezen,“ řekla ministryně Šlechtová.
Poslanci ze stavebního zákona vypustili i ustanovení, které dává právo účasti osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákony. Jde hlavně o ochranářské spolky. Kritizovala to například asociace Zelený kruh, která sdružuje ekologické organizace. Zelený kruh tvrdí, že vyloučení veřejnosti povolování staveb stejně nezrychlí. Podle ministerstva pro místní rozvoj se však tímto návrhem fakticky nic nezmění, protože spolky budou mít právo účasti na základě jiných zákonů.
Přes sněmovnu pak neprošel pozměňovací návrh Karla Raise (ANO), který chtěl ve stavebním zákoně regulovat stavbu některých náboženských staveb. Týkalo by se to hlavně mešit. Občané by o nich měli podle jeho návrhu rozhodovat v místním referendu. Ministerstvo pro místní rozvoj označilo jeho návrh za protiústavní.
Sněmovna také odmítla pozměňovací návrh skupiny poslanců v čele s Ladislavem Oklešťkem (ANO), který do legislativy zaváděl institut předběžné držby. Při stavbě dopravních staveb, kdy je zapotřebí vyvlastnit potřebný pozemek, by podle něj mohl úřad povolit předběžnou držbu vyvlastňovaného pozemku. Bylo by tedy možné na něm začít stavět ještě před vyvlastněním. Ministryně Šlechtová před zavedením tohoto institutu varovala, hrozily by podle ní soudní spory o náhrady škody.
„Co bylo navrhováno, je předběžná držba, která neprošla, a musím říct, že jako ministerstvo pro místní rozvoj jsme za to rádi. Myšlenka byla taková, že můžete kopnout do země, aniž byste měli vyvlastněno,“ uvedla Šlechtová.
Poslanci přes zásadní nesouhlas ministryně však prodloužili lhůtu pro aktualizaci územních plánů vyhotovených před rokem 2007. Současnou lhůtu do roku 2020 prodloužili do roku 2022. Schválili také návrh výboru pro veřejnou správu, který má zlevnit výstavbu vinných sklepů. Zatímco nyní může žadatel zaplatit dohromady za rozhodnutí o umístění stavby i za stavební povolení 30 tisíc korun, nově by mohl zaplatit řádově jen tisíce korun.
Úspěšný byl jiný Oklešťkův návrh, který určuje, že v žalobě proti rozhodnutí, jímž se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle zákona o urychlení výstavby infrastruktury, bude příslušný Krajský soud v Ostravě. Řízení v těchto věcech povede specializovaný senát.
- Stavební úřad nejprve s příslušným úřadem zkoumá žádost o vydání společného povolení a připojenou dokumentaci. Do 5 dnů ode dne podání žádosti zašle žádost a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí příslušnému úřadu. Pokud ze závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí vyplyne, že stavební záměr má významně negativní vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a tato skutečnost nebude přímo důvodem pro zamítnutí žádosti, stavební úřad přeruší řízení do doby uložení kompenzačních opatření.
- Stavební úřad oznámí zahájení společného řízení a stanoví lhůtu, ve které mohou účastníci řízení a veřejnost uplatnit připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní prostředí a dotčené orgány závazná stanoviska, popřípadě vyjádření. Tato lhůta nesmí být kratší než 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení na úřední desce.
- Stavební úřad může k projednání stavebního záměru nařídit veřejné ústní jednání, a je-li to účelné, spojit jej s ohledáním na místě. Oznámení o konání veřejného ústního jednání musí být vyvěšeno na úřední desce nejméně 30 dnů předem.
- Pokud se stavba nachází na území několika obcí, vyvěšuje se oznámení na úředních deskách příslušných obecních úřadů.
- Stavební úřad předá příslušnému úřadu do 5 dnů ode dne konání ústního jednání nebo uplynutí lhůty pro podání připomínek účastníků řízení a veřejnosti výsledky projednání, zejména uplatněné připomínky a závazná stanoviska nebo vyjádření dotčených orgánů, a řízení do doby vydání závazného stanoviska přeruší.
- Stavební úřad pak do 5 dnů po obdržení závazného stanoviska zajistí zveřejnění informace o jeho vydání na úřední desce a oznámí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů od doručení oznámení, v níž mohou účastníci řízení uplatnit námitky, veřejnost připomínky a dotčené orgány dodatečná závazná stanoviska.
- Stavební úřad vydá společné povolení ve lhůtě do 90 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech, zejména u souboru staveb, stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 120 dnů.
- Zdroj: psp.cz
