Poměr penze a průměrného výdělku je v Česku pod průměrem zemí OECD

Praha - Rozdíl mezi důchodem a průměrným výdělkem je v Česku větší, než tomu bývá v mnoha evropských zemích. Česká penze odpovídá v průměru polovině vydělaných peněz, zatímco rakouská, dánská či maďarská třem čtvrtinám. S necelou třetinou si průměrně musí vystačit Britové, se zhruba dvěma pětinami Němci či Belgičané. Řekové si naopak užívají důchodu, který činí 96 procent průměrného řeckého výdělku.

Čísla vychází z údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o hrubém náhradovém poměru důchodu k průměrnému výdělku. Česko je pod průměrem zemí OECD, který činí 57,5 procenta. Je ovšem důležité se blíže podívat, co daná čísla znamenají ve skutečnosti a co je do nich zahrnuto.

Ačkoliv v žebříčku OECD hluboko za českými důchodci skončili například němečtí, britští, ale i američtí a kanadští penzisté, skutečnost může být zcela jiná. Narozdíl od českých seniorů nejsou totiž důchodci jinde odkázáni vždy jen na peníze ze státního systému, ale mívají další zdroje ve formě připojištění a spoření. Příjem českých penzistů však tvoří z 95 procent právě státní důchod. 

Průměrná mzda v Česku činila na konci minulého roku přibližně 24 320 korun hrubého. Ačkoli je průměrná, dosáhla na ni jen čtvrtina lidí v zemi. Průměrná penze se dostala na 10 552 korun. Muži pobírali v průměru 11 700 korun, ženy 9 584 korun.

Nahrávám video

Průměrný britský penzista si přijde na 31 tisíc, belgický na 35 tisíc

Základní státní penze v Británii, která se stanovuje podle cen, činí měsíčně u jednotlivce asi 434 liber (12 820 korun) a u páru 694 liber (20 500 korun). Většinu důchodcovských příjmů tvoří ale ještě nepovinná část - státní penze podle platu a právě nejrůznější připojištění. Průměrný penzista se tak po zdanění dostává měsíčně asi na 1 050 liber (31 024 korun), dvojice na 1 649 liber (48 730 korun). Průměrný britský plat v prosinci činil přibližně 1 976 liber (58 390 korun). 

Na konci roku 2010 Němci vydělávali v průměru 3 230 eur hrubého měsíčně (79 200 korun). Ve východní části země pak průměrný důchod činil 1 034 eur (25 350 korun), na západě pak 1 176 eur (28 840 korun). V Rakousku tehdy dosáhl průměrný důchod 1 130 eur (27 720 korun). Podle tamního statistického úřadu střední hrubý měsíční příjem dosahoval 2 043 eur (50 100 korun). Výdělek nad touto částkou měla polovina lidí. 

V Belgii se průměrný hrubý příjem pohyboval kolem 2 589 eur (63 490 korun). Hrubý důchod v průměru dosahoval 1 438 eur (35 272 korun). Slovenský senior ke konci loňska v průměru pobíral 362 eur (8 870 korun). Průměrná mzda činila 786 eur (19 275 korun). 

Důchod
Zdroj: František Vlček/isifa/Lidové noviny

Kalousek požaduje zmrazení penzí

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) navrhoval zmrazení důchodů na tři roky. Nakonec by penze přece jen růst měly, ale pomaleji než v minulosti. Zmrazení penzí kritizuje opozice, odbory i někteří ekonomové. Podle nich i při malém přidávání důchodcům ve skutečnosti příjem klesá, a to kvůli růstu cen.

Tvrdí, že se nůžky mezi mzdou a důchodem ještě více rozevřou a mnozí senioři se propadnou do chudoby. „V případě vyšších daní na potraviny nebo léky to více odnesou důchodci než zaměstnanci, protože v jejich spotřebním koší jsou tyto položky zastoupeny více než u zbytku populace,“ upozornil ekonom David Marek z Patria Finance.

Podle kabinetu je nutné růst penzí přibrzdit, poněvadž starších lidí přibývá, život se prodlužuje a doba pobírání důchodu se protahuje. Valorizace důchodů o jedno procento představuje jejich zvýšení asi o 3,5 miliardy, vypočítal ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09).

Poměr důchodu k průměrnému výdělku v procentech

  • Velká Británie 31,9 %
  • USA 39,4 %
  • Belgie 42 %
  • Německo 42 % 
  • Kanada 44,4 % 
  • Francie 49,1 %
  • Česko 50,2 %
  • Norsko 53,1 %
  • Portugalsko 53,9 %
  • Slovensko 57,5 %
  • průměr OECD 57,5 %
  • Švédsko 58,4 %
  • Polsko 59 % u mužů, 43 % u žen
  • Slovinsko 62,4 %
  • Turecko 64,5 %
  • Itálie 64,5 % u mužů, 50,6 % u žen
  • Maďarsko 75,8 %
  • Rakousko 76,6 %
  • Dánsko 79,7 %
  • Španělsko 81,2
  • Nizozemsko 88,1 %
  • Řecko 95,7 %
  • Island 96,9 %

Zdroj: OECD

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rýn se nadále potýká s nedostatkem vody, u městečka Kaub je hladina na minimu

Jeden z největších evropských veletoků se i na konci září potýká s nedostatkem vody. Hladina na středním toku Rýna v kritickém úseku u městečka Kaub ve spolkové zemi Porýní-Falc dál kolísá kolem historického minima. Pro místní obyvatele jde o nezvyklý a šokující fenomén. Zároveň jde o vážný problém pro lodní dopravu.
před 10 hhodinami

VideoRozpočet je prorůstový a proinvestiční, míní Havlíček. Pádu vlády se nebojí

„Musí si sehnat podporu ti, kteří nám chtějí vyjádřit nedůvěru,“ řekl v pořadu Interview ČT24 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) k jednání o vyslovení nedůvěry vládě. Předpokládá, že kabinet v hlasování vyvolaném sněmovní opozicí podpoří všichni koaliční poslanci, aniž by si od jednotlivých zákonodárců zjišťovali jasné stanovisko. Spory uvnitř koalice ohledně navrhovaného rozpočtu vnímá jako běžné neshody, které se daří řešit. „My se domníváme, že to, na čem jsme se dohodli s Motoristy i s SPD, tedy, že se to v průběhu příštího roku i v důsledku určitých změn v legislativě stáhne o dvacet miliard, že to je dělatelné,“ dodal. Zopakoval, že vláda dělá prorůstovou a proinvestiční fiskální politiku, což podle něho nedávno ocenily i ratingové agentury. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 13 hhodinami

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 16 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
29. 9. 2026‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.