Praha - Jak sestavit státní rozpočet na příští rok s co nejnižším schodkem? To je otázka, na kterou teď v předvolební kampani hledají odpověď všechny politické strany. Vlnu emocí rozvířil na začátku týdne ministr financí Eduard Janota s oznámením, že Česku pro příští rok hrozí schodek ve výši 230 miliard korun. S tím se pochopitelně nechce nikdo smířit, a tak ministr financí i politické strany přicházejí s různými recepty.
Podle Janoty by se škrtat mohlo na výdajové straně rozpočtu, nebo alespoň už výdaje dále nenavyšovat. To znamená především vytvořit strop u důchodů a sociálních dávek. S tím ale nesouhlasí hlavně levicové strany. Podle nich je třeba v těžké ekonomické situaci lidem v nouzi pomoci. „Přidáme všem,“ prohlásil předseda ČSSD Jiří Paroubek.
Mandatorní, neboli zákonem dané, výdaje jsou však trnem v oku pravicovým stranám. Podle nich to zužuje manévrovací prostor v dobách, kdy se země nemůže opřít o ekonomický růst. „Osobně bych pokládal únosný podíl mandatorních výdajů vzhledem k příjmům mezi 50 až 60 procenty, ne nynějších 80 procent,“ řekl předseda strany TOP 09 Miroslav Kalousek.
Konečný návrh rozpočtu je zatím nejasný
Strany se také dohadují, co s návrhem rozpočtového schodku. „Chceme schválit rozpočet se schodkem 230 miliard s tím, že se s ním nesmíříme a pak bychom v půlce roku hlasovali o jeho úpravě a schválili ho rovnou na 18 měsíců,“ oznámil místopředseda strany ODS Petr Nečas. Sociální demokracie se naopak vysokého schodku nebojí. „Špatně je na tom i Rakousko, nebo Slovensko, ty mají daleko lepší strukturu veřejných rozpočtů než my,“ odůvodnil Paroubek.
Na čem se strany vesměs shodnou, je otázka daní. Chtějí je řešit až po volbách a hájí se tím, že na změny v daňových zákonech už není dost času. „Zvažujeme pro příští období velmi mírné zvýšení přímých daní, ale opravdu velmi mírné,“ uvedla již dříve místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Jasné tak prozatím zůstává pouze to, že materiál, podle kterého by ministr Janota ušetřil až 70 miliard korun, vláda projedná v pondělí.
