Pokud by senátoři sazbu daně z příjmu zvýšili, hnutí ANO to ve sněmovně nepodpoří

Nahrávám video

Další osud daňového balíčku je na Senátu. Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) trvají na schválené variantě nižšího odvodu pro zaměstnance, tedy 15 a 23 procent z hrubé mzdy. Podporu pro návrh ale nemají. Pokud by přitom senátoři sazbu jakkoliv zvýšili, hnutí ANO to pak ve sněmovně nepodpoří. Změny daní způsobují také napětí ve vládní koalici.

„Pro nás je skutečně kruciálních těch 15 a 23, tedy pozměňovací návrh Andreje Babiše jako celek,“ konstatuje Schillerová. Jakékoliv zvýšení nad 15 procent by podle ní znamenalo vyšší daně pro živnostníky.

Ministerstvo financí zároveň žádá senátory, aby z daňového balíčku vyřadili zvýšení slevy na poplatníka.

Ovšem než jakkoliv vyšší sazbu zdanění příjmu, to už by hnutí ANO spíš upřednostnilo stávající sněmovní verzi balíčku, která tedy obsahuje i nárůst slevy.

Hlasy pro 15procentní daň zvažují senátoři ODS a lidovci jsou podle informací ČT ochotní o ní jednat. Naopak Starostové nebo klub SEN 21 a Pirátů je proti.

„To, co schválila Poslanecká sněmovna, já osobně považuji za velmi špatné a jakýkoliv jiný návrh, který by schválil Senát, dle mého názoru bude lepší,“ upozornil předseda horní komory Miloš Vystrčil z ODS.

  • Daňová reforma má podle průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT zhruba stejný počet zastánců i odpůrců – 49 procent respondentů se změnami souhlasí, 51 procentům tázaných se nelíbí.
  • Téměř čtyři z pěti oslovených považují za nezodpovědné snížit daně tak, že by z veřejných financí vypadlo 130 miliard korun. Opačný názor má necelá pětina.
  • Aktuální podobu balíčku kritizují mimo jiné obce a kraje, které by přišly o miliardy. Toho, že se schodek státního rozpočtu projeví v místě jejich bydliště, se obávají dvě třetiny respondentů.
  • Podle tří z pěti dotázaných by měl stát v současnosti spíše šetřit než investovat. K tomu se naopak přiklánějí dvě pětiny.
  • Přibližně půl na půl se pak dělili respondenti v odpovědích na otázku, jak by naložili s penězi z daňové slevy navíc. Část by je utratila, část uspořila.

Lidovci chtějí slevu na poplatníka zachovat

Kupříkladu pro lidovce, kteří mají v Senátu třetí nejsilnější klub, je zásadní, aby v balíčku alespoň částečně zůstala sleva na poplatníka. „Je to určitě jedna ze základních premis, kterými se budeme při našem rozhodování řídit,“ avizuje místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

„V tomhle se s panem premiérem rozcházíme, protože za nás je sleva na poplatníka asi to nejlepší, co v tom balíčku je,“ říká Václav Láska (Senátor 21).

Kvůli balíčku, jak přišel z dolní komory, by ze státní kasy ročně vypadlo až 130 miliard korun. Všechny kluby trvají na tom, aby vláda po snížení daní nahradila obcím a krajům výpadek z jejich rozpočtů. Samosprávy dostávají třetinu výběru daně z příjmu. Schillerová je dle svých slov připravena vyjednávat o kompenzaci.

Po případném vrácení zákona do sněmovny budou mít těsně před Vánoci poslední slovo poslanci. Prezident Miloš Zeman tudíž dostane daňový balíček k podpisu nejdříve kolem vánočních svátků. Zeman souhlasil se snížením daně z příjmu zaměstnanců, a to na dva roky, žádné časové omezení ale nakonec v daňovém balíčku není.

Slib, že daně se sníží pouze na dva roky, zopakuje příští týden na společném jednání s prezidentem ministryně financí Schillerová.

Nemůžeme hlasovat pro pravicové návrhy, říká Hamáček

Vysvětlovat daňové změny nemusí premiér s ministryní financí pouze prezidentovi a senátorům. S návrhem snížit odvod z příjmu na 15 procent z hrubé mzdy nesouhlasí ani koaliční ČSSD. Sociální demokraté preferují zvýšit daňové slevy na jednotlivce. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) svou stranu kvůli tomu vyzval k odchodu z vlády.

Vicepremiér a šéf sociálních demokratů Jan Hamáček vnímá současné tření jako ideový spor – pokud se vyřeší a bude ojedinělý, vládní spolupráce může pokračovat, míní. „Problém je, že hnutí ANO není úplně ideově ukotvené a poslední tři roky se tvářilo jako levostředové hnutí. Tam nám to fungovalo, protože programy byly velmi blízko. Ve chvíli, kdy premiér Babiš přišel s naprosto pravicovým návrhem a našel podporu u ODS, tak pro to my hlasovat nemůžeme,“ vysvětluje současnou pozici ČSSD.

Pokud by nakonec sociální demokraté z vlády skutečně odešli, dle premiéra by kabinet nemusel znovu žádat o důvěru. „Vláda má důvěru, jenom se vymění pět ministrů,“ řekl ČT Babiš. Zdůraznil, že on změny ve vládě nechce, problémy ale přiznává. „My jsme si to nevybrali, nám ten partner zbyl. V tu chvíli jsme byli rádi, že tam je, spolupráce byla úplně jiná až doposud, teď je to podobné jak za Sobotky,“ prohlásil a vyzval ČSSD, aby se „snažila normálně komunikovat“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 1 hhodinou

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 6 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 15 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...