Pokud by senátoři sazbu daně z příjmu zvýšili, hnutí ANO to ve sněmovně nepodpoří

6 minut
Události: Spory kolem daňového balíčku
Zdroj: ČT24

Další osud daňového balíčku je na Senátu. Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) trvají na schválené variantě nižšího odvodu pro zaměstnance, tedy 15 a 23 procent z hrubé mzdy. Podporu pro návrh ale nemají. Pokud by přitom senátoři sazbu jakkoliv zvýšili, hnutí ANO to pak ve sněmovně nepodpoří. Změny daní způsobují také napětí ve vládní koalici.

„Pro nás je skutečně kruciálních těch 15 a 23, tedy pozměňovací návrh Andreje Babiše jako celek,“ konstatuje Schillerová. Jakékoliv zvýšení nad 15 procent by podle ní znamenalo vyšší daně pro živnostníky.

Ministerstvo financí zároveň žádá senátory, aby z daňového balíčku vyřadili zvýšení slevy na poplatníka.

Ovšem než jakkoliv vyšší sazbu zdanění příjmu, to už by hnutí ANO spíš upřednostnilo stávající sněmovní verzi balíčku, která tedy obsahuje i nárůst slevy.

Hlasy pro 15procentní daň zvažují senátoři ODS a lidovci jsou podle informací ČT ochotní o ní jednat. Naopak Starostové nebo klub SEN 21 a Pirátů je proti.

„To, co schválila Poslanecká sněmovna, já osobně považuji za velmi špatné a jakýkoliv jiný návrh, který by schválil Senát, dle mého názoru bude lepší,“ upozornil předseda horní komory Miloš Vystrčil z ODS.

  • Daňová reforma má podle průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT zhruba stejný počet zastánců i odpůrců – 49 procent respondentů se změnami souhlasí, 51 procentům tázaných se nelíbí.
  • Téměř čtyři z pěti oslovených považují za nezodpovědné snížit daně tak, že by z veřejných financí vypadlo 130 miliard korun. Opačný názor má necelá pětina.
  • Aktuální podobu balíčku kritizují mimo jiné obce a kraje, které by přišly o miliardy. Toho, že se schodek státního rozpočtu projeví v místě jejich bydliště, se obávají dvě třetiny respondentů.
  • Podle tří z pěti dotázaných by měl stát v současnosti spíše šetřit než investovat. K tomu se naopak přiklánějí dvě pětiny.
  • Přibližně půl na půl se pak dělili respondenti v odpovědích na otázku, jak by naložili s penězi z daňové slevy navíc. Část by je utratila, část uspořila.

Lidovci chtějí slevu na poplatníka zachovat

Kupříkladu pro lidovce, kteří mají v Senátu třetí nejsilnější klub, je zásadní, aby v balíčku alespoň částečně zůstala sleva na poplatníka. „Je to určitě jedna ze základních premis, kterými se budeme při našem rozhodování řídit,“ avizuje místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

„V tomhle se s panem premiérem rozcházíme, protože za nás je sleva na poplatníka asi to nejlepší, co v tom balíčku je,“ říká Václav Láska (Senátor 21).

Kvůli balíčku, jak přišel z dolní komory, by ze státní kasy ročně vypadlo až 130 miliard korun. Všechny kluby trvají na tom, aby vláda po snížení daní nahradila obcím a krajům výpadek z jejich rozpočtů. Samosprávy dostávají třetinu výběru daně z příjmu. Schillerová je dle svých slov připravena vyjednávat o kompenzaci.

Po případném vrácení zákona do sněmovny budou mít těsně před Vánoci poslední slovo poslanci. Prezident Miloš Zeman tudíž dostane daňový balíček k podpisu nejdříve kolem vánočních svátků. Zeman souhlasil se snížením daně z příjmu zaměstnanců, a to na dva roky, žádné časové omezení ale nakonec v daňovém balíčku není.

Slib, že daně se sníží pouze na dva roky, zopakuje příští týden na společném jednání s prezidentem ministryně financí Schillerová.

Nemůžeme hlasovat pro pravicové návrhy, říká Hamáček

Vysvětlovat daňové změny nemusí premiér s ministryní financí pouze prezidentovi a senátorům. S návrhem snížit odvod z příjmu na 15 procent z hrubé mzdy nesouhlasí ani koaliční ČSSD. Sociální demokraté preferují zvýšit daňové slevy na jednotlivce. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) svou stranu kvůli tomu vyzval k odchodu z vlády.

Vicepremiér a šéf sociálních demokratů Jan Hamáček vnímá současné tření jako ideový spor – pokud se vyřeší a bude ojedinělý, vládní spolupráce může pokračovat, míní. „Problém je, že hnutí ANO není úplně ideově ukotvené a poslední tři roky se tvářilo jako levostředové hnutí. Tam nám to fungovalo, protože programy byly velmi blízko. Ve chvíli, kdy premiér Babiš přišel s naprosto pravicovým návrhem a našel podporu u ODS, tak pro to my hlasovat nemůžeme,“ vysvětluje současnou pozici ČSSD.

Pokud by nakonec sociální demokraté z vlády skutečně odešli, dle premiéra by kabinet nemusel znovu žádat o důvěru. „Vláda má důvěru, jenom se vymění pět ministrů,“ řekl ČT Babiš. Zdůraznil, že on změny ve vládě nechce, problémy ale přiznává. „My jsme si to nevybrali, nám ten partner zbyl. V tu chvíli jsme byli rádi, že tam je, spolupráce byla úplně jiná až doposud, teď je to podobné jak za Sobotky,“ prohlásil a vyzval ČSSD, aby se „snažila normálně komunikovat“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
před 4 mminutami

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
před 23 hhodinami

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
včera v 06:30

Před 35 lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku

Přesně před pětatřiceti lety lidé naplno pocítili přechod na tržní ekonomiku. Prvního ledna 1991 se totiž liberalizovaly ceny. Míra zdražování zákazníky obchodů překvapila. Máslo bylo do té doby všude za deset korun, cukr za osm, mléko za dvě, rohlík za třicet haléřů. Od ledna 1991 ale bylo najednou všechno jinak. Ceny se začaly lišit a navíc rychle stoupat. U základních potravin a potřeb sice vláda stanovila regulované maximální ceny, přesto očekávala, že inflace rychle poroste. Nakonec rostla ještě rychleji, než se předpokládalo. Z necelých deseti procent v roce 1990 vystřelila až nad 56 procent. Ekonomickou reformu a obnovení tržního hospodářství ale tehdy brala většina společnosti jako nutnost.
1. 1. 2026

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
31. 12. 2025

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025
Načítání...