Pokud by senátoři sazbu daně z příjmu zvýšili, hnutí ANO to ve sněmovně nepodpoří

6 minut
Události: Spory kolem daňového balíčku
Zdroj: ČT24

Další osud daňového balíčku je na Senátu. Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) trvají na schválené variantě nižšího odvodu pro zaměstnance, tedy 15 a 23 procent z hrubé mzdy. Podporu pro návrh ale nemají. Pokud by přitom senátoři sazbu jakkoliv zvýšili, hnutí ANO to pak ve sněmovně nepodpoří. Změny daní způsobují také napětí ve vládní koalici.

„Pro nás je skutečně kruciálních těch 15 a 23, tedy pozměňovací návrh Andreje Babiše jako celek,“ konstatuje Schillerová. Jakékoliv zvýšení nad 15 procent by podle ní znamenalo vyšší daně pro živnostníky.

Ministerstvo financí zároveň žádá senátory, aby z daňového balíčku vyřadili zvýšení slevy na poplatníka.

Ovšem než jakkoliv vyšší sazbu zdanění příjmu, to už by hnutí ANO spíš upřednostnilo stávající sněmovní verzi balíčku, která tedy obsahuje i nárůst slevy.

Hlasy pro 15procentní daň zvažují senátoři ODS a lidovci jsou podle informací ČT ochotní o ní jednat. Naopak Starostové nebo klub SEN 21 a Pirátů je proti.

„To, co schválila Poslanecká sněmovna, já osobně považuji za velmi špatné a jakýkoliv jiný návrh, který by schválil Senát, dle mého názoru bude lepší,“ upozornil předseda horní komory Miloš Vystrčil z ODS.

  • Daňová reforma má podle průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT zhruba stejný počet zastánců i odpůrců – 49 procent respondentů se změnami souhlasí, 51 procentům tázaných se nelíbí.
  • Téměř čtyři z pěti oslovených považují za nezodpovědné snížit daně tak, že by z veřejných financí vypadlo 130 miliard korun. Opačný názor má necelá pětina.
  • Aktuální podobu balíčku kritizují mimo jiné obce a kraje, které by přišly o miliardy. Toho, že se schodek státního rozpočtu projeví v místě jejich bydliště, se obávají dvě třetiny respondentů.
  • Podle tří z pěti dotázaných by měl stát v současnosti spíše šetřit než investovat. K tomu se naopak přiklánějí dvě pětiny.
  • Přibližně půl na půl se pak dělili respondenti v odpovědích na otázku, jak by naložili s penězi z daňové slevy navíc. Část by je utratila, část uspořila.

Lidovci chtějí slevu na poplatníka zachovat

Kupříkladu pro lidovce, kteří mají v Senátu třetí nejsilnější klub, je zásadní, aby v balíčku alespoň částečně zůstala sleva na poplatníka. „Je to určitě jedna ze základních premis, kterými se budeme při našem rozhodování řídit,“ avizuje místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

„V tomhle se s panem premiérem rozcházíme, protože za nás je sleva na poplatníka asi to nejlepší, co v tom balíčku je,“ říká Václav Láska (Senátor 21).

Kvůli balíčku, jak přišel z dolní komory, by ze státní kasy ročně vypadlo až 130 miliard korun. Všechny kluby trvají na tom, aby vláda po snížení daní nahradila obcím a krajům výpadek z jejich rozpočtů. Samosprávy dostávají třetinu výběru daně z příjmu. Schillerová je dle svých slov připravena vyjednávat o kompenzaci.

Po případném vrácení zákona do sněmovny budou mít těsně před Vánoci poslední slovo poslanci. Prezident Miloš Zeman tudíž dostane daňový balíček k podpisu nejdříve kolem vánočních svátků. Zeman souhlasil se snížením daně z příjmu zaměstnanců, a to na dva roky, žádné časové omezení ale nakonec v daňovém balíčku není.

Slib, že daně se sníží pouze na dva roky, zopakuje příští týden na společném jednání s prezidentem ministryně financí Schillerová.

Nemůžeme hlasovat pro pravicové návrhy, říká Hamáček

Vysvětlovat daňové změny nemusí premiér s ministryní financí pouze prezidentovi a senátorům. S návrhem snížit odvod z příjmu na 15 procent z hrubé mzdy nesouhlasí ani koaliční ČSSD. Sociální demokraté preferují zvýšit daňové slevy na jednotlivce. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) svou stranu kvůli tomu vyzval k odchodu z vlády.

Vicepremiér a šéf sociálních demokratů Jan Hamáček vnímá současné tření jako ideový spor – pokud se vyřeší a bude ojedinělý, vládní spolupráce může pokračovat, míní. „Problém je, že hnutí ANO není úplně ideově ukotvené a poslední tři roky se tvářilo jako levostředové hnutí. Tam nám to fungovalo, protože programy byly velmi blízko. Ve chvíli, kdy premiér Babiš přišel s naprosto pravicovým návrhem a našel podporu u ODS, tak pro to my hlasovat nemůžeme,“ vysvětluje současnou pozici ČSSD.

Pokud by nakonec sociální demokraté z vlády skutečně odešli, dle premiéra by kabinet nemusel znovu žádat o důvěru. „Vláda má důvěru, jenom se vymění pět ministrů,“ řekl ČT Babiš. Zdůraznil, že on změny ve vládě nechce, problémy ale přiznává. „My jsme si to nevybrali, nám ten partner zbyl. V tu chvíli jsme byli rádi, že tam je, spolupráce byla úplně jiná až doposud, teď je to podobné jak za Sobotky,“ prohlásil a vyzval ČSSD, aby se „snažila normálně komunikovat“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 17 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...