Pokud by senátoři sazbu daně z příjmu zvýšili, hnutí ANO to ve sněmovně nepodpoří

6 minut
Události: Spory kolem daňového balíčku
Zdroj: ČT24

Další osud daňového balíčku je na Senátu. Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) trvají na schválené variantě nižšího odvodu pro zaměstnance, tedy 15 a 23 procent z hrubé mzdy. Podporu pro návrh ale nemají. Pokud by přitom senátoři sazbu jakkoliv zvýšili, hnutí ANO to pak ve sněmovně nepodpoří. Změny daní způsobují také napětí ve vládní koalici.

„Pro nás je skutečně kruciálních těch 15 a 23, tedy pozměňovací návrh Andreje Babiše jako celek,“ konstatuje Schillerová. Jakékoliv zvýšení nad 15 procent by podle ní znamenalo vyšší daně pro živnostníky.

Ministerstvo financí zároveň žádá senátory, aby z daňového balíčku vyřadili zvýšení slevy na poplatníka.

Ovšem než jakkoliv vyšší sazbu zdanění příjmu, to už by hnutí ANO spíš upřednostnilo stávající sněmovní verzi balíčku, která tedy obsahuje i nárůst slevy.

Hlasy pro 15procentní daň zvažují senátoři ODS a lidovci jsou podle informací ČT ochotní o ní jednat. Naopak Starostové nebo klub SEN 21 a Pirátů je proti.

„To, co schválila Poslanecká sněmovna, já osobně považuji za velmi špatné a jakýkoliv jiný návrh, který by schválil Senát, dle mého názoru bude lepší,“ upozornil předseda horní komory Miloš Vystrčil z ODS.

  • Daňová reforma má podle průzkumu agentury STEM/MARK pro ČT zhruba stejný počet zastánců i odpůrců – 49 procent respondentů se změnami souhlasí, 51 procentům tázaných se nelíbí.
  • Téměř čtyři z pěti oslovených považují za nezodpovědné snížit daně tak, že by z veřejných financí vypadlo 130 miliard korun. Opačný názor má necelá pětina.
  • Aktuální podobu balíčku kritizují mimo jiné obce a kraje, které by přišly o miliardy. Toho, že se schodek státního rozpočtu projeví v místě jejich bydliště, se obávají dvě třetiny respondentů.
  • Podle tří z pěti dotázaných by měl stát v současnosti spíše šetřit než investovat. K tomu se naopak přiklánějí dvě pětiny.
  • Přibližně půl na půl se pak dělili respondenti v odpovědích na otázku, jak by naložili s penězi z daňové slevy navíc. Část by je utratila, část uspořila.

Lidovci chtějí slevu na poplatníka zachovat

Kupříkladu pro lidovce, kteří mají v Senátu třetí nejsilnější klub, je zásadní, aby v balíčku alespoň částečně zůstala sleva na poplatníka. „Je to určitě jedna ze základních premis, kterými se budeme při našem rozhodování řídit,“ avizuje místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL).

„V tomhle se s panem premiérem rozcházíme, protože za nás je sleva na poplatníka asi to nejlepší, co v tom balíčku je,“ říká Václav Láska (Senátor 21).

Kvůli balíčku, jak přišel z dolní komory, by ze státní kasy ročně vypadlo až 130 miliard korun. Všechny kluby trvají na tom, aby vláda po snížení daní nahradila obcím a krajům výpadek z jejich rozpočtů. Samosprávy dostávají třetinu výběru daně z příjmu. Schillerová je dle svých slov připravena vyjednávat o kompenzaci.

Po případném vrácení zákona do sněmovny budou mít těsně před Vánoci poslední slovo poslanci. Prezident Miloš Zeman tudíž dostane daňový balíček k podpisu nejdříve kolem vánočních svátků. Zeman souhlasil se snížením daně z příjmu zaměstnanců, a to na dva roky, žádné časové omezení ale nakonec v daňovém balíčku není.

Slib, že daně se sníží pouze na dva roky, zopakuje příští týden na společném jednání s prezidentem ministryně financí Schillerová.

Nemůžeme hlasovat pro pravicové návrhy, říká Hamáček

Vysvětlovat daňové změny nemusí premiér s ministryní financí pouze prezidentovi a senátorům. S návrhem snížit odvod z příjmu na 15 procent z hrubé mzdy nesouhlasí ani koaliční ČSSD. Sociální demokraté preferují zvýšit daňové slevy na jednotlivce. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) svou stranu kvůli tomu vyzval k odchodu z vlády.

Vicepremiér a šéf sociálních demokratů Jan Hamáček vnímá současné tření jako ideový spor – pokud se vyřeší a bude ojedinělý, vládní spolupráce může pokračovat, míní. „Problém je, že hnutí ANO není úplně ideově ukotvené a poslední tři roky se tvářilo jako levostředové hnutí. Tam nám to fungovalo, protože programy byly velmi blízko. Ve chvíli, kdy premiér Babiš přišel s naprosto pravicovým návrhem a našel podporu u ODS, tak pro to my hlasovat nemůžeme,“ vysvětluje současnou pozici ČSSD.

Pokud by nakonec sociální demokraté z vlády skutečně odešli, dle premiéra by kabinet nemusel znovu žádat o důvěru. „Vláda má důvěru, jenom se vymění pět ministrů,“ řekl ČT Babiš. Zdůraznil, že on změny ve vládě nechce, problémy ale přiznává. „My jsme si to nevybrali, nám ten partner zbyl. V tu chvíli jsme byli rádi, že tam je, spolupráce byla úplně jiná až doposud, teď je to podobné jak za Sobotky,“ prohlásil a vyzval ČSSD, aby se „snažila normálně komunikovat“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...