Podnikatelům vadí nový stavební zákon, situaci prý zhorší

Podnikatelům se nelíbí současný návrh nového stavebního zákona. Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se po zapracování připomínek odklonil od původní podoby a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je aktuální podoba návrhu, kterou představí veřejnosti v úterý, kompromisem, jenž zrychlí povolování staveb.

Stávající verze návrhu nemá podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého téměř nic společného s věcným záměrem a návrhem předloženými na konci loňského roku před připomínkovým řízením. Jejich vypořádávání podle něj šlo takzvanou salámovou metodou.

„Ze stavebního zákona se tak stala jen nepovedená dílčí novela, která situaci ve stavebnictví výrazně zhorší,“ uvedl. Zároveň odmítl, že by aktuální návrh byl s komorou diskutován. Bez přepracování ho pak navrhuje odmítnout.

Kriticky hodnotí přepracování návrhu stavebního zákona i další svazy. Jiří Nouza ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví uvedl, že jde spíše o novelu současného zákona a situaci ve stavebnictví ještě více zkomplikuje. Navrhuje se proto vrátit k původní podobě a zapracovat do ní jen některé připomínky.

Podle Svazu průmyslu a dopravy se na návrhu odrazilo, že se představitelé veřejného sektoru a vlády nebyli schopni jasně dohodnout, a jednotlivé kompetence tak zůstávají roztříštěné. Příkladem je podle svazu vodoprávní řízení, které prý integrováno nebude, proti dnešku se má navíc vyloučit možnost spojení se stavebním povolením.

„Jsme zklamáni, že zatím nedochází k původně avizované integraci všech agend a zjednodušení povolovacích procesů,“ uvedl viceprezident svazu František Chaloupecký.

Podle ministerstva je návrh výsledkem kompromisu

MMR označuje výslednou podobu návrhu za kompromis mezi zájmy stavebníků a veřejnými zájmy. I přesto má podle něj zákon v této podobě výrazně urychlit pomalé povolování staveb. „Současný stav se tak stoprocentně zlepší,“ uvedlo ministerstvo. Procesy ke stavebním povolením by podle úřadu měly místo současných až několika let nově trvat v řádu týdnů, maximálně měsíců.

Nová podoba návrhu má podle resortu vytvářet tlak na dodržování lhůt prostřednictvím fikce souhlasu nebo opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Dále přináší redukci stavebních a dotčených úřadů nebo apelační princip, kdy nadřízený úřad bude muset ve věci přímo rozhodnout a nevracet jen věc k projednání zpět na nižší instanci jako nyní.

Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy. Zákon by měl vstoupit v platnost na začátku příštího roku. Účinnosti by měl nabývat postupně do poloviny roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 8 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 14 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 19 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...