Podnikatelům vadí nový stavební zákon, situaci prý zhorší

Podnikatelům se nelíbí současný návrh nového stavebního zákona. Podle zástupců podnikatelských komor a svazů se po zapracování připomínek odklonil od původní podoby a situaci ve stavebnictví místo zjednodušení naopak výrazně zhorší. Podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) je aktuální podoba návrhu, kterou představí veřejnosti v úterý, kompromisem, jenž zrychlí povolování staveb.

Stávající verze návrhu nemá podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého téměř nic společného s věcným záměrem a návrhem předloženými na konci loňského roku před připomínkovým řízením. Jejich vypořádávání podle něj šlo takzvanou salámovou metodou.

„Ze stavebního zákona se tak stala jen nepovedená dílčí novela, která situaci ve stavebnictví výrazně zhorší,“ uvedl. Zároveň odmítl, že by aktuální návrh byl s komorou diskutován. Bez přepracování ho pak navrhuje odmítnout.

Kriticky hodnotí přepracování návrhu stavebního zákona i další svazy. Jiří Nouza ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví uvedl, že jde spíše o novelu současného zákona a situaci ve stavebnictví ještě více zkomplikuje. Navrhuje se proto vrátit k původní podobě a zapracovat do ní jen některé připomínky.

Podle Svazu průmyslu a dopravy se na návrhu odrazilo, že se představitelé veřejného sektoru a vlády nebyli schopni jasně dohodnout, a jednotlivé kompetence tak zůstávají roztříštěné. Příkladem je podle svazu vodoprávní řízení, které prý integrováno nebude, proti dnešku se má navíc vyloučit možnost spojení se stavebním povolením.

„Jsme zklamáni, že zatím nedochází k původně avizované integraci všech agend a zjednodušení povolovacích procesů,“ uvedl viceprezident svazu František Chaloupecký.

Podle ministerstva je návrh výsledkem kompromisu

MMR označuje výslednou podobu návrhu za kompromis mezi zájmy stavebníků a veřejnými zájmy. I přesto má podle něj zákon v této podobě výrazně urychlit pomalé povolování staveb. „Současný stav se tak stoprocentně zlepší,“ uvedlo ministerstvo. Procesy ke stavebním povolením by podle úřadu měly místo současných až několika let nově trvat v řádu týdnů, maximálně měsíců.

Nová podoba návrhu má podle resortu vytvářet tlak na dodržování lhůt prostřednictvím fikce souhlasu nebo opatření proti nečinnosti stavebního úřadu. Dále přináší redukci stavebních a dotčených úřadů nebo apelační princip, kdy nadřízený úřad bude muset ve věci přímo rozhodnout a nevracet jen věc k projednání zpět na nižší instanci jako nyní.

Řadu kritiků měl i původní návrh normy. Mezi nejčastější výtky patřilo to, že nahrával developerům a nechránil veřejné zájmy. Zákon by měl vstoupit v platnost na začátku příštího roku. Účinnosti by měl nabývat postupně do poloviny roku 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...