Řecko by mělo opustit eurozónu, nebo by mělo být z měnového spolku vytlačeno. Na závěr návštěvy Královéhradeckého kraje to prohlásil český prezident Miloš Zeman. „Už z toho důvodu, že se tam dostalo podvodem, falšováním statistických dat, což nakonec Řekové sami přiznali, a především proto, že si žijí nad poměry,“ řekl prezident. O dalším osudu řeckého záchranného programu by měli v Bruselu jednat ministři financí eurozóny.
„Zastávám neochvějný názor, že Řecko by mělo z eurozóny samo vystoupit, nebo z ní býti vytlačeno,“ nechal se slyšet český prezident. „Už z toho důvodu, že se tam dostalo podvodem, falšováním statistických dat, což nakonec Řekové sami přiznali, a především proto, že si žijí nad poměry,“ pokračovala hlava státu.
„Vždycky jsem to ilustroval tím, že průměrná výše řeckých starobních důvodů je padesát tisíc korun a po radikálních úsporných opatřeních klesla na 39 tisíc korun, zatímco u nás je průměrná výše starobního důchodu jedenáct tisíc korun. A nikdo nemůže tvrdit, že řecká ekonomická výkonnost je vyšší než výkonnost České republiky; ba právě naopak.“
O řecké žádosti počítající s půlročním prodloužením záchranného programu budou v Bruselu jednat ministři financí eurozóny. Dohoda by měla zemi krátkodobě finančně zajistit a vytvořit časový prostor pro hledání trvalého řešení. Nová řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase totiž nesouhlasí s úsporami, které země zavedla po roce 2010 pod tlakem mezinárodních věřitelů. Ti Řecku poskytli dva balíčky pomoci ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun); na oplátku žádali reformy, jež měly hluboké ekonomické a sociální dopady.
Podle analytiků se Řecko na dnešním jednání ministrů financí s eurozónou na prodloužení finanční pomoci nejspíš dohodne. Pokud by k dohodě nedošlo, čemuž ekonomové oslovení ČTK přikládají asi dvacetiprocentní šanci, znamenalo by to v krátké době bankrot země a odchod z eurozóny. Současný záchranný program končí 28. února a, jak uvedla agentura Reuters, bez něj dojdou peníze v řecké státní kase nejpozději na konci března.
Němci mají s řeckou žádostí problém. A nejsou sami
Žádost, kterou Řekové oficiálně podali včera, nicméně neobsahuje žádné závazky úsporných opatření. Proti tomu už se některé země eurozóny postavily, nejhlasitěji Německo. Nespokojenost s posledním řeckým návrhem vyjádřila i sama kancléřka Angela Merkelová. Aby německý parlament mohl dohodu přijmout (stejně jako parlamenty všech ostatních zemí platících eurem), je podle ní zapotřebí zásadních změn. S francouzským prezidentem Francoisem Hollandem se nicméně shodují v tom, že Řecko by mělo zůstat členem eurozóny.
„Řekové jednali jako sloni v porcelánu. Teď si pomalu začínají uvědomovat, jaká jsou reálná čísla. Už toho ale udělali dost, aby podlomili důvěru svých evropských partnerů,“ neudržel se německý eurokomisař Günther Oettinger v tamním rozhlasu. Evropská komise se od jeho slov distancovala s tím, že se jedná o soukromý názor.
Výhrady má i Portugalsko. „Řecko požádalo o prodloužení půjček, chce peníze, ale nechce se zavazovat k plnění řady povinností, které jsou podmínkou pro jejich vyplacení, což je nepřijatelné,“ zdůvodnil portugalský premiér Pedro Passos Coelho.
Německý týdeník Der Spiegel dokonce napsal, že Evropská centrální banka už se připravuje na tzv. Grexit, tedy odchod Řecka z eurozóny. Samotná ECB se k tomu zatím nevyjádřila.
Maltský ministr financí Edward Scicluba mezitím varoval, že eurozóna se odchodu Řecka nebude bránit. „Myslím, že [ministři zemí eurozóny] už se dostali do bodu, kdy sdělí Řecku: 'Pokud opravdu chcete odejít, odejděte',“ uvedl Scicluna v rozhovoru pro deník Malta Today. „A myslím si, že to opravu míní vážně, protože Německo, Nizozemsko a další země budou tvrdé a budou trvat na tom, aby Řecko oplatilo solidaritu, kterou mu projevily členské státy, tím, že bude respektovat podmínky.“
Premiér Alexis Tsipras však doufá, že jeho země v Bruselu uspěje. „Řecko udělalo vše, co bylo v jeho silách, aby mohlo být dosaženo řešení přijatelného pro všechny strany, a to na základě principu dvojího respektu. Respektu k pravidlům EU a respektu k výsledkům voleb v členských státech,“ vysvětlil Tsipras.
„Řekové tahají za kratší konec“
Ekonom z Vysoké školy obchodní Pavel Neset míní, že ve sporu kolem pokračování řeckého programu tahají Atény za kratší konec, protože není v jejich zájmu opustit euro. „Jen by to prohloubilo jejich současné problémy a hlavně by to znamenalo, že zůstanou i nadále závislé na půjčkách a pomoci Evropské unie, případně jiných zemí,“ je přesvědčen Neset.
Ani Evropská unie přitom nemá zájem na tom, aby Řecko vystoupilo z eurozóny. V tom však podle Neseta hrají roli spíš politické motivy než ekonomické. „Protože vystoupení Řecka z eurozóny by bylo popřením jednotnosti Evropské unie a přiznáním, že koncept eura selhal,“ uzavřel ekonom.
