Skoro 40 vládních opatření, která mají pomoct pracovnímu trhu, proberou ve středu znovu ministři. Ne všechny slibované návrhy pro boj s nezaměstnaností se jim zatím podařilo uvést do praxe. Zmírňovat by přitom mohly i následky případného masového propouštění. Obavy z něj má momentálně třeba 1700 zaměstnanců Dolu Paskov. Firma OKD ho chce uzavřít - pracovníci v úterý vyhlásili stávkovou pohotovost. Situace v Dole Paskov je jedním z témat pořadu Devadesátka. Jeho host, ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), v něm uvedl, že pokud slíbené odstupné horníci nedostanou, navhrne vládě, aby je vyplatila a pak částku vymáhala po firmě.
Zatím ještě horníci v dolech pracují. Vedení ale vzkázali - pokud negarantujete obnovení sociálního programu, změníme stávkovou pohotovost v razantní akce. Sociální program znamenal pro horníky například odstupné podle počtu let odpracovaných v dole a u některých mohlo jít až o dvanáct měsíčních platů.
Jiří Dvorský pracuje na šachtě pět let jako elektrikář. Že by si práci po propuštění nenašel, strach nemá. Bojí se ale o kolegy. „Určitě horníci, kteří celý život jsou jenom v dole, nechali tam zdraví, kdo je zaměstná? Padesátileté nemocné lidi,“ přemýšlí horník Jiří Dvorský.
Už v létě čekají odbory první propouštění. „Atmosféra je velice špatná, kluci žijí tady v nejistotě od 2013 a každá poplašná zpráva, jako jestli bude na výplaty, budí emoce,“ konstatuje odborový předák dolu Paskov Rostislav Palička. A dodává, že firmy tvrdí, že shání peníze na sociální program. „Což jim rád budu věřit, nicméně potřebujeme ho tady fyzicky opravdu obnovit,“ říká Palička. Mluvčí OKD Ivo Čelechovský pak potvrzuje, že se dělá vše proto, aby se zajistil dostatek finančních prostředků pro zajištění sociálního programu tak, jak odboráři požadují.
Pokud však odstupné nakonec nebude, navrhne ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek vládě, aby se vyplatilo těm pracovníkům OKD, kteří budou propuštěni, a následně se pak vymáhaly vyplacené prostředky po firmě. „Za předpokladu, že to bude postupné propouštění, k čemuž se snažíme management dotlačit, tak by to mělo jít hladce,“ uvedl v pořadu Devadesátka Mládek.
Stávka by byla pravděpodobně v květnu, nevylučují odbory
Odborový předák Dolu Paskov Rostislav Palička připomněl, že nikdo nechce nic jiného, než co již bylo zaměstnancům garantováno kolektivní smlouvou v roce 2013. „Pokud bychom se nedohodli v době stávkové pohotovosti, předpokládám, že v květnu proběhne hlasování ke stávce, a bude záležet na vyjádření zaměstnanců a od toho se budou odvíjet další kroky odborové organizace,“ uvedl Palička.
Cena černého uhlí na evropském trhu, aby se vyplatila těžba na Dole Paskov, by musela činit zhruba sto dolarů za tunu. „Zjednodušeně se dá mluvit o cenách roku 2012–2013,“ upřesnil v Devadesátce hlavní ekonom společnosti Colosseum František Bostl. Ten také uvedl, že vzhledem k celkové situaci se ale domnívá, že těžba uhlí v Česku i v Evropě je v poslední fázi životního cyklu. „Je to defacto následek neutuchajícího přílivu uhlí z ostatních destinací,“ vysvětluje.
A další věcí navazující na trh s uhlím je trh s ocelářstvím. „Pokud se situace nebude zlepšovat a pokud se navíc Čína dostane mezi tržní ekonomiky, tak můžeme do pěti let řešit i ocelářství v Česku,“ dodává.
Ministr Mládek připustil, že je potřeba se smířit i s variantou, že se může stát těžba černého uhlí na Moravskoslezsku minulostí. Podobně, jako se stalo nyní v Británii, kde uzavřeli poslední černouhelný důl. „Ano, připravit se kraj na to musí, otázka je, za jak dlouho tato doba nastane,“ uvedl ministr.
I kvůli situaci na Ostravsku bude vláda ve středu posuzovat 37 bodů, které mají aktivovat zaměstnanost. Jedním z nich je i požadavek úřadu práce na více peněz pro boj s nezaměstnaností. Jenže peníze navíc do rozpočtu nepřišly. Podle úřadu práce jsou důležité nejen kvůli rostoucí hrozbě propouštění v Moravskoslezském kraji, ale potřeba taky budou, až skončí možnost čerpat evropské dotace. S navyšováním peněz do roku 2018 ze státního rozpočtu materiál počítá.
Vláda slíbila i další změny. Třeba pokud si sám nezaměstnaný sežene rekvalifikaci, nedostává v současnosti podporu. Nově by ji měl brát. Nebo pokud zaměstnavatel v místě, kde mají lidé dlouhodobě problém najít práci, vytvoří společensky účelné pracovní místo, tak by měl brát 12 měsíců od státu podporu. V případě zaměstnání absolventa nebo pečující matky dokonce dva roky. A další změnou má být podpora vzniku sociálních firem.
„Myslím si, že v době, kdy je nízká nezaměstnanost a kdy jsme na tom z evropských zemí dobře, jsou to nesmyslná opatření,“ říká poslankyně Markéta Adamová (TOP 09). Podle TOP 09 by řešením byla totiž podpora veřejně prospěšných prací. I tento bod má vláda ve svém plánu. Loni toho využilo téměř pět tisíc uchazečů. Úřady práce teď chtějí jejich počet zdvojnásobit.
Ke změnám by mělo dojít i v případě nižší minimální mzdy pro zaměstnance, kteří pobírají invalidní důchod. To je podle ochránkyně veřejných práv diskriminační. Ombudsmanka Anna Šabatová proto žádá Ústavní soud o zrušení části vládního nařízení tak, aby lidé za stejnou práci pobírali i stejnou odměnu.
Jiřina Trhlíková pracovala pro bezpečnostní firmu. Po 8 letech jí zaměstnavatel snížil plat. Náhodou pak zjistila, že si pohoršila jen ona a ti kolegové, kteří pobírají invalidní důchod.„Toto je můj pracovní výměr od července 2012, činí 6700 korun. Kolegyně, která neměla důchod, pobírala 9 a půl,“ vysvětluje Trhlíková.
Původně švadlena pobírá důchod kvůli vyhřezlé plotýnce. Na nespravedlnost upozornila úřady a sama podala výpověď pro diskriminaci. „Kdysi mně pan doktor řekl, že ten částečný důchod mám jako kompenzaci, abych neměla strach jít marodit. V dnešní době to neplatí,“ vysvětluje Trhlíková.
Minimální mzda by měla být pro všechny stejná
Momentálně mohou mít lidé s handicapem o šest set korun nižší minimální mzdu než jejich zdraví kolegové. Dříve, a to je i případ paní Trhlíkové, mohl být rozdíl větší. Ministerstvo práce a sociálních věcí slíbilo čísla srovnat od začátku příštího roku. Ombudsmanka pak chce, aby Ústavní soud dal jasný návod do budoucna. Invalidní důchod podle ní nemá sloužit jako dorovnání k nízké mzdě. „Je to kompenzace za to, že ti lidé kvůli svému handicapu nemají možnost si vybrat z celé škály zaměstnání,“ vysvětluje veřejná ochránkyně práv Šabatová.
Při diskriminaci může pomoct taky inspektorát práce. „Může uložit zaměstnavateli nějakou sankci, například ve formě pokuty,“ vysvětluje právník Kanceláře veřejného ochránce práv Jiří Šimánek.
