Atény - Řecko chce peníze získané z privatizace vložit do sociálních programů, a ne s jejich pomocí snižovat státní dluh. Nově proto tamní kabinet hodlá vytvořit fond státního bohatství. Jenže tento krok by podle agentury Reuters mohl dál zhoršit vztahy mezi vládou Alexise Tsiprase a mezinárodními věřiteli. Ti totiž požadují, aby země prodejem majetku snižovala právě svůj vysoký dluh.
„Vznikne nový fond státního bohatství… a jeho příjmy budou financovat vládní sociální politiku a podporovat systém sociálního zabezpečení,“ přiblížila náměstkyně ministra financí Nadia Valavaniová. Její resort v příštích týdnech předá parlamentu návrh zákona, který do nového fondu sloučí dnešní privatizační agenturu (HRADF) s fondem státního majetku.
Přitom nová vláda vedená radikální levicí brzy po svém lednovém nástupu slíbila, že sérii privatizací připravenou předešlou konzervativní vládou zastaví. Následně se však v únoru Tsiprasův kabinet ve snaze získat čtyřměsíční prodloužení záchranného programu od eurozóny zavázal, že tam, kde se již proces prodeje rozběhl, privatizační plány dodrží.
Narušená privatizace
I tak jeho vláda některé privatizace pozastavila. Třeba v případě přístavu Pireus nebo přístavu v Soluni a rovněž privatizaci provozovatele elektrické rozvodné sítě a plynárenské společnosti, připomněl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Roklen
„Od některých razantních kroků Řekové ustoupili. Ovšem to, s čím v současnosti přicházejí, opět zvýší nervozitu na straně věřitelů… Předpoklad byl jasný, tedy že výnosy z privatizace budou použity právě na splácení řeckého dluhu.“
Narušená privatizace přitom podle něj může situaci Řecka zkomplikovat. „Řekové poté, co změkčili svůj postoj vůči věřitelům, nyní zase poněkud přitvrdili,“ řekl Kovanda k nejnovějším řeckým plánům. V současnosti tak podle něj zažíváme, jak představitelé vládní strany Syriza testují, kam až mohou zajít a jak mohou přitvrdit.
- Privatizace měla původně do státní pokladny dostat desítky miliard eur, dosavadní výsledky však byly zklamáním. HRADF získala od roku 2011 jen zhruba tři miliardy eur (zhruba 82 miliard korun), tedy zlomek původně plánované sumy 22 miliard eur.
Na pokraji státního bankrotu se Řecko ocitlo v květnu 2010. Poté mu Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) ve dvou kolech slíbily celkem 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
