Pandemie oslabila zájem o podnikání, loni vzniklo nejméně nových firem za pět let

V roce 2020 vzniklo v Česku 27 038 nových akciových společností a společností s ručením omezeným. Bylo jich nejméně od roku 2016, vyplývá z údajů poradenské společnosti Bisnode. Ta dává nízký počet nových firem do souvislosti s pandemií, ačkoli zájem o zakládání firem upadal třetí rok v řadě. Protože zároveň mnoho společností zaniklo, zvýšil se jejich celkový počet pouze o 11 555.

Loni vzniklo 959 nových akciových společností, bylo jich o 23 méně než v předcházejícím roce, a 26 079 společností s ručením omezeným – o 2720 méně než v roce 2019. Podnikatelé zakládali během roku firmy velmi nerovnoměrně, uvedla analytička Bisnode A Dun & Bradstreet Company Petra Štěpánová.

„Nejhorší situace panovala v průběhu prvního uzavření ekonomiky: v dubnu vzniklo meziročně o 30 procent firem méně, v březnu o 24 procent. Třetí nejhorší výsledek loňského roku jsme zaznamenali v říjnu, kdy bylo podnikání v ČR omezeno z důvodu druhé vlny pandemie covidu-19 podruhé,“ přiblížila.

V listopadu a prosinci však již vládní restriktivní opatření neměly na podnikatele tak velký vliv. V listopadu podnikatelé registrovali o 5,5 procenta méně firem než v roce 2019 a v prosinci založili dokonce meziročně o čtyři procenta více nových společností.

Podnikatelská statistika nabízí i další pohled. I když loni vzniklo přes 27 tisíc nových podniků, celkově jejich počet vzrostl o 11 555 na 518 574. „Důvodem je, že zaniklo rekordní množství společností,“ ozřejmila analytička Štěpánová.

Růst počtu nových firem byl nejpomalejší za pět let, avšak zpomaloval již dříve. Mezi lety 2011 a 2017 se vždy meziročně zvyšoval počet nově založených podniků, od roku 2018 tento počet klesal. V letech 2017 a 2018 přibylo vždy přes 30 tisíc firem, v roce 2019 již počet nově založených společností klesl mírně pod 30 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 15 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...