Brusel - Karlovarské trojhránky se zatím nedostanou mezi potraviny, které mají chráněné označení od Evropské unie. Proti celoevropské registraci tohoto výrobku se podle informací europoslance Jana Březiny (KDU-ČSL) sešly námitky od německých sousedů, podobně jako již dříve u karlovarských a mariánskolázeňských oplatek. Půlroční lhůta pro podávání námitek k české žádosti proti zapsání trojhránků na seznam potravin s chráněným označením již vypršela. Sdružení výrobců Karlovarských trojhránků bude mít nyní šest měsíců na to, aby se stěžovatelem vyřešilo spor dohodou. Pokud k ní obě strany nedospějí, rozhodne o žádosti s definitivní platností Evropská komise.
Zdánlivě triviální spor tak hrozí přerůst ve spor politický. Na scéně se totiž objevili sudetští Němci, kteří si rovněž nárokují právo vyrábět tyto tradiční potraviny. Argumentují tím, že když na českém území žili, tak používali stejné technologie, vyráběli stejné výrobky a že tedy mají právo je vyrábět i ve svých nových domovech.
K eventuální možnosti smíru je Březina skeptický. „Spíše je třeba počítat s tím, že půjde o boj na ostří nože ve stylu kdo z koho,“ myslí si europoslanec. Němci jsou podle něho ochotni spory o oplatky případně hnát až k Evropskému soudnímu dvoru. Dodává však, že větší šance na úspěch má česká strana, které doporučuje, aby dala najevo, že tato kategorie námitek do registračního řízení, které má výhradně technickou povahu, nepatří. „V definici ochrany se berou v úvahu čistě technologické záležitosti a záležitosti kvality. Podle mého názoru by se na politické souvislosti vůbec nemělo pohlížet. Pokud komise vezme v úvahu to, co vždycky brala, to znamená technologii a postupy, tak by se patrně měla rozhodnout v náš prospěch.“ Ze souboje karlovarských oplatků s napodobeninami z Německa podle svých slov Březina strach nemá: „Myslím, že v tomto případě naši výrobci vyhrají i prostou kvalitou,“ říká.
Karlovarské trojhránky jsou vyráběny podle tradiční receptury jako dělené výseče z kulatých plátových karlovarských oplatek. Karlovarské oplatky se vrství do počtu osmi kusů, jsou spojeny kakaovou nebo čokoládovou náplní a posléze děleny na řezačkách do finálního tvaru o osmi kusech. Při výrobě se používá Vřídelní karlovarská voda. První zmínky o výrobě karlovarských oplatek, z nichž se trojhránky řežou, spadají na Karlovarsku do poloviny 18. století.
Itálie a Francie už mají zaregistrovány desítky výrobků, proces registrace ochranných známek totiž běží od roku 1992. Maďarsko a Slovensko zatím nemají zaregistrovaný žádný výrobek, Polsko pouze brynzu a Česko má v současné chvíli dvanáct chráněných výrobků, přičemž škála ochrany je různá. Nejvyšším stupněm je ochrana označení původu, která znamená, že všechny produkty, které vstupují do technologie, musejí být místní. Další stupně ochrany jsou například geografické označení, jež má pardubický perník, a také označení tradičních pochoutek.
První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie. Zápis budějovického piva, budějovického měšťanského varu a českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU. Mezi české potraviny s ochranným označením od Evropské unie patří například hořické trubičky, pardubický perník, pohořelický kapr, štramberské uši nebo žatecký chmel. Půlroční lhůta pro námitky nyní běží kromě jiných v případě českého piva nebo jihočeské nivy.
