Brusel - Krize veřejného dluhu eurozóny není stále u konce, i když se finanční trhy v letošním roce zklidnily. Podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zůstávají banky v regionu slabé a úroveň dluhu stále roste. Navíc není jisté, že se podaří splnit fiskální cíle. Za celý letošní rok OECD očekává zvýšení hrubého domácího produktu regionu o 0,2 procenta. V příštím roce má růst zrychlit na 1,4 procenta HDP.
OECD: Dluhová krize v eurozóně ještě není u konce
V současnosti eurozónu ohrožuje druhý ekonomický pokles za tři roky. Podle OECD potřebují země platící eurem ambiciózní ekonomické reformy a není zatím důvod ke spokojenosti. „Náznaky stabilizace jsou vidět na finančním trhu i v celkové ekonomické aktivitě. I když stále velmi slabé náznaky. Být optimistický je zatím ještě předčasné,“ myslí si prezident ECB Mario Draghi.
Zpráva OECD
„Důvěra trhu ve státní dluh zemí eurozóny je křehká. Výhled růstu je neobvykle nejistý a zásadně závisí na vyřešení dluhové krize.“
„Na řadě periferií bude docházet k velice bolestnému a dlouhému přizpůsobení se, ať už v soukromém, nebo veřejném sektoru,“ prohlásil analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Podle analytiků se bude muset Evropa také brzy vyrovnat s rostoucí inflací, kterou působí měnová politika evropské centrální banky. Tempo inflace v regionu by ale mělo podle OECD zůstat nízké. V letošním roce má činit 1,6 procenta a příští rok zpomalí na 1,2 procenta. Míra nezaměstnanosti však zůstane vysoká, na úrovni 10,3 procenta. Na vysoké úrovni má zůstat i dluh, který by v příštím roce měl činit 90 procent HDP. Tato hodnota je vysoko nad limitem stanoveným Evropskou unií pro zdravou ekonomiku.
Eura
Eurozóna by měla navýšit euroval nejméně o bilion eur
Podle generálního tajemníka OECD Angela Gurríy by eurozóna měla posílit svůj euroval na nejméně jeden bilion eur (24,6 bilionu korun). Upozornil, že sliby, které omezují sílu záchranného fondu na 500 miliard eur, nejsou dostatečně vysoké na to, aby obnovily důvěru trhů v eurozónu. Přesvědčivý záchranný systém, nazývaný firewall, by poskytl vládám více času, který potřebují, aby se mohly zaměřit na obnovení ekonomického růstu a konkurenceschopnosti Evropy, dodal Gurría.
Phillip Roesler, německý ministr financí
„Otázkou zůstává, jak zajistit finanční a ekonomickou stabilitu v Evropě tak, abychom měli dost času na zvýšení konkurenceschopnosti.“
„Kancléřka Merkelová je připravena k určitým ústupkům. S vysokou pravděpodobností to ale nebude navýšení na jeden bilion eur, ale podle dosavadních zpráv je Německo připraveno udělat ústupky do výše 700 miliard eur,“ dodal Bureš. Podle hlavního ekonoma Citibank Jaromíra Šindela nemá štít jiný smysl než překlenout čas potřebný ke konsolidaci veřejných financí.
O případném zvýšení prostředků záchranných fondů budou jednat ministři financí eurozóny tento týden v Kodani. Německo již naznačilo, že podpoří dočasné rozšíření fondů na 700 miliard eur.
GALERIE
videogallery_214147