Ocenění Podnikatel roku získal zakladatel Kiwi Oliver Dlouhý

Vítězem ocenění EY Podnikatel roku za loňský rok se stal zakladatel a spolumajitel společnosti Kiwi Oliver Dlouhý. Prodejce letenek Kiwi.com patří mezi nejúspěšnější české start-upy se zákazníky po celém světě. Výsledky organizátoři vyhlásili v úterý večer v pražském paláci Žofín. Dlouhý bude v červnu reprezentovat Českou republiku na světovém finále soutěže v Monte Carlu.

Oliver Dlouhý založil současnou firmu Kiwi.com pod názvem SkyPicker.com v roce 2012 jako vyhledávač levných letenek. Nyní je jeho firma globálním prodejcem letenek, Dlouhý by ale chtěl, aby se stala globálním virtuálním dopravcem.

Firma se profiluje hlavně jako technologická, která přináší do cestování moderní technologie. Ty mají zákazníkům zjednodušovat nákup cestovních dokladů a cestování. Zahrnuje nejen leteckou, ale i železniční nebo autobusovou dopravu.

Kiwi.com zaměstnává po světě 2800 lidí, hlavní sídlo ale má v Brně. Denně zpracuje sto milionů vyhledávání a její tržby v roce 2018 dosáhly 28 miliard korun a zisku 111 milionů korun. Loni v červnu koupil většinový podíl akcií americký fond General Atlantic.

Mezi favority DEK i Matttoni

Mezi pěti finalisty byli vedle Dlouhého majitel středočeské společnosti DEK Vít Kutnar, ředitel a spolumajitel rodinné firmy Mattoni 1873 Alessandro Pasquale, dále Libor Musil, který je předsedou představenstva stavební firmy Liko-S ze Slavkova u Brna, a Vlastimil Sedláček, majitel ústecké společnosti SEKO Aerospace.

Ocenění pro začínajícího podnikatele si  odnesl dvaadvacetiletý Václav Staněk, zakladatel společnosti Vasky trade, která se zabývá ruční výrobou kožených bot a doplňků. Trofej pro technologického podnikatele získal Michal Tresner z brněnské společnosti ThreatMark, která podniká v kyberbezpečnosti. Titul pro nejlepšího společensky prospěšného podnikatele dostali Antonín Nekvinda a Josef Suchár z občanského spolku Sdružení Neratov.

V předchozím ročníku se celostátním vítězem soutěže stali manželé Radka Prokopová a František Fabičovič, zakladatelé a majitelé břeclavské firmy Alca plast vyrábějící sanitární techniku. V minulosti tento titul získali například majitel firmy Unicorn Vladimír Kovář, Eduard Kučera z Avastu, šéf dopravní společnosti Student Agency Radim Jančura, majitel výrobce zdravotnických lůžek Linet Zbyněk Frolík či ředitel Kofoly Jannis Samaras.

Poradenská firma EY (dříve Ernst & Young) pořádá soutěž ve světě od roku 1986. Aktuálně se koná téměř v šedesáti zemích, v Česku letos podvacáté. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...