Nová šéfka CzechInvestu hodlá změnit směr: Od velkovýroben k průmyslu 4.0

Stát si musí začít vybírat technologicky vyspělé zahraniční investice, které mají návaznost na průmysl 4.0 a přinášejí přidanou hodnotu. Prohlásila to nová generální ředitelka státní agentury CzechInvest Silvana Jirotková, která ve čtvrtek nastupuje do úřadu.

„Měli bychom se odklonit od toho, lákat investice pouze kvůli počtu pracovních míst, ale měli bychom se zaměřit na to, aby ta pracovní místa byla kvalifikovaná,“ uvedla. V prvních týdnech ve funkci se Jirotková zaměří hlavně na přípravu nové strategie.

„I přes příznivý stav české ekonomiky je jasné, že nemůžeme rezignovat na lákání zahraničních investic, ekonomická situace se totiž může rychle změnit. Klíčové přitom v současné době je podporovat vysoce technologické projekty s vazbou na průmysl 4.0,“ dodala.

CzechInvest se podle ní zaměří na tři skupiny klientů – zahraniční investory, české malé a střední firmy a start-upy. „Máme schopnost jako agentura tyto tři skupiny propojovat velice unikátně a díky tomu získávat synergie, nacházet spolupráce a styčné body mezi nimi. Například inovativní start-up může dodat své řešení velké nebo malé firmě,“ dodala. Na této strategii chce nyní pracovat, což podle ní přinese i změny v organizační struktuře agentury.

Předchozí ředitel skončil i kvůli odvolání Rajtra

Předchozího generálního ředitele CzechInvestu Karla Kučeru odvolal v lednu z funkce ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO). Podle něj Kučera svými rozhodnutími destabilizoval chod agentury. Ministr nebyl spokojen s tím, že Kučera odvolal ředitele divize malých a středních podniků a regionů Vojtěcha Rajtra, který v agentuře pracoval 12 let. Za Rajtra se postavili i zaměstnanci agentury. Vedením pověřil ředitele Divize vnitřních služeb CzechInvestu Jana Urbana.

Jirotková pak vzešla z výběrového řízení, které ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku roku vyhlásilo. Přihlásilo se do něj 23 lidí, do druhého kola postoupili čtyři uchazeči.

V CzechInvestu působí Jirotková od roku 2002. Nejdříve pracovala jako regionální manažerka se zaměřením na rozvoj průmyslových nemovitostí a regeneraci brownfieldů na území Moravskoslezského kraje, později jako ředitelka Odboru regionální podpory. V letech 2007 až 2008 pracovala v belgické společnosti PSR Brownfield Developers. V roce 2014 se do CzechInvestu vrátila, nejdříve jako ředitelka Divize regionů, později ředitelka Odboru malých a středních podniků a interních projektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 39 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...