Nová šéfka CzechInvestu hodlá změnit směr: Od velkovýroben k průmyslu 4.0

Stát si musí začít vybírat technologicky vyspělé zahraniční investice, které mají návaznost na průmysl 4.0 a přinášejí přidanou hodnotu. Prohlásila to nová generální ředitelka státní agentury CzechInvest Silvana Jirotková, která ve čtvrtek nastupuje do úřadu.

„Měli bychom se odklonit od toho, lákat investice pouze kvůli počtu pracovních míst, ale měli bychom se zaměřit na to, aby ta pracovní místa byla kvalifikovaná,“ uvedla. V prvních týdnech ve funkci se Jirotková zaměří hlavně na přípravu nové strategie.

„I přes příznivý stav české ekonomiky je jasné, že nemůžeme rezignovat na lákání zahraničních investic, ekonomická situace se totiž může rychle změnit. Klíčové přitom v současné době je podporovat vysoce technologické projekty s vazbou na průmysl 4.0,“ dodala.

CzechInvest se podle ní zaměří na tři skupiny klientů – zahraniční investory, české malé a střední firmy a start-upy. „Máme schopnost jako agentura tyto tři skupiny propojovat velice unikátně a díky tomu získávat synergie, nacházet spolupráce a styčné body mezi nimi. Například inovativní start-up může dodat své řešení velké nebo malé firmě,“ dodala. Na této strategii chce nyní pracovat, což podle ní přinese i změny v organizační struktuře agentury.

Předchozí ředitel skončil i kvůli odvolání Rajtra

Předchozího generálního ředitele CzechInvestu Karla Kučeru odvolal v lednu z funkce ministr průmyslu a obchodu v demisi Tomáš Hüner (za ANO). Podle něj Kučera svými rozhodnutími destabilizoval chod agentury. Ministr nebyl spokojen s tím, že Kučera odvolal ředitele divize malých a středních podniků a regionů Vojtěcha Rajtra, který v agentuře pracoval 12 let. Za Rajtra se postavili i zaměstnanci agentury. Vedením pověřil ředitele Divize vnitřních služeb CzechInvestu Jana Urbana.

Jirotková pak vzešla z výběrového řízení, které ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku roku vyhlásilo. Přihlásilo se do něj 23 lidí, do druhého kola postoupili čtyři uchazeči.

V CzechInvestu působí Jirotková od roku 2002. Nejdříve pracovala jako regionální manažerka se zaměřením na rozvoj průmyslových nemovitostí a regeneraci brownfieldů na území Moravskoslezského kraje, později jako ředitelka Odboru regionální podpory. V letech 2007 až 2008 pracovala v belgické společnosti PSR Brownfield Developers. V roce 2014 se do CzechInvestu vrátila, nejdříve jako ředitelka Divize regionů, později ředitelka Odboru malých a středních podniků a interních projektů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...