Německo čeká další stávka na železnici, bude trvat téměř týden

Německo čeká v krátké době už třetí stávka strojvedoucích železniční společnosti Deutsche Bahn (DB). Ve středu odpoledne ji zahájí nákladní doprava a ve čtvrtek nad ránem se přidá i ta osobní. Oznámil to šéf odborového svazu strojvedoucích (GDL) Claus Weselsky, podle kterého dráhy nepředložily žádnou přijatelnou nabídku na zvýšení mezd. Protest chtějí odboráři ukončit v úterý v 02:00. Stávka bude pro miliony lidí znamenat dopravní komplikace. Lze očekávat, že mezi Berlínem a Prahou nebudou opět jezdit přímé vlaky.

„Je to jedna z našich nejdelších stávek,“ řekl Weselsky, podle kterého ale nemají odbory kvůli neochotě vedení DB jinou možnost. Weselsky před týdnem ve středu po skončení druhé stávky varoval, že další protest bude následovat, pokud dráhy nepředloží rozumnou nabídku. Vyloučil ale tehdy možnost vyhlášení časově neomezené stávky.

Podle DB vedení odborového svazu spor vyhrotilo a další stávkou učinilo z cestujících i zaměstnanců železnice oběti svého mocenského zájmu. „Společnost (DB) opět vyzývá GDL, aby neodkladně zahájilo vážná jednání. Na stole je nabídka, o které lze vyjednávat,“ uvedl železniční dopravce.

Svaz GDL, který tento měsíc stávkoval dvakrát, chce dosáhnout ještě letos zvýšení mezd o 1,4 procenta a v nadcházejícím roce o dalších 1,8 procenta. Požaduje také jednorázový příspěvek šest set eur (zhruba 15 300 korun) kvůli dopadům pandemie.

DB nabízejí vyšší mzdy o 1,5 procenta od ledna 2022 a o 1,7 procenta od března 2023, argumentují přitom hospodářskými dopady covidu. O příspěvku pro tento rok ale chtějí jednat. Podle Weselského nabídka bonusu neobsahovala žádnou konkrétní částku.

Dopravce se chová nedůstojně, tvrdí Weselsky

Weselsky uvedl, že s jinými dopravci, jako jsou Transdev, Netinera nebo Go-Ahead, se GDL dohodl, i když i tyto společnosti se potýkají s hospodářskými následky pandemie. „Tady by si měly dráhy DB vzít příklad,“ řekl. Místo toho se podle odborů ale dopravce chová nedůstojně, odmítá jakkoli ustoupit a nezajímá se o to, co stávka znamená pro cestující a ekonomiku.

DB ale mají jiný názor. „Smlouva o mzdách vzniká jednáním, ne diktováním,“ prohlásil šéf osobního oddělení DB Martin Seiler. „Pokud si GDL přeje skutečně řešení, pak musí konečně přijít k jednacímu stolu,“ dodal.

Během předchozích dvou stávek se DB dařilo část vlaků vypravovat, především na východě země ale byla situace vážnější. Během stávky před týdnem nevyjelo sedmdesát procent dálkových vlaků a šedesát procent regionálních. Odbory uvedly, že k protestu se přidalo přes deset tisíc zaměstnanců DB, dráhy hovořily o počtu 8500 z celkových asi dvaceti tisíc strojvedoucích.

Mimořádné jízdní řády po dobu stávky chtějí DB zveřejnit do úterního rána. Předpokládá se, že stejně jako během předchozích dvou stávek bude chtít dopravce zajistit spojení mezi velkými městy a průmyslovými regiony ve dvouhodinovém taktu. Obsluhu na některých tratích zřejmě převezmou autobusy, jak tomu bylo například mezi Berlínem a Drážďany.

Jízdenky na dálkové spoje, které si cestující zakoupili na dny stávky, lze využít kdykoli od teď do 17. září. Pro jízdenky vázané na konkrétní spoj bylo omezení zrušeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 54 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...