Německo čeká další stávka na železnici, bude trvat téměř týden

Německo čeká v krátké době už třetí stávka strojvedoucích železniční společnosti Deutsche Bahn (DB). Ve středu odpoledne ji zahájí nákladní doprava a ve čtvrtek nad ránem se přidá i ta osobní. Oznámil to šéf odborového svazu strojvedoucích (GDL) Claus Weselsky, podle kterého dráhy nepředložily žádnou přijatelnou nabídku na zvýšení mezd. Protest chtějí odboráři ukončit v úterý v 02:00. Stávka bude pro miliony lidí znamenat dopravní komplikace. Lze očekávat, že mezi Berlínem a Prahou nebudou opět jezdit přímé vlaky.

„Je to jedna z našich nejdelších stávek,“ řekl Weselsky, podle kterého ale nemají odbory kvůli neochotě vedení DB jinou možnost. Weselsky před týdnem ve středu po skončení druhé stávky varoval, že další protest bude následovat, pokud dráhy nepředloží rozumnou nabídku. Vyloučil ale tehdy možnost vyhlášení časově neomezené stávky.

Podle DB vedení odborového svazu spor vyhrotilo a další stávkou učinilo z cestujících i zaměstnanců železnice oběti svého mocenského zájmu. „Společnost (DB) opět vyzývá GDL, aby neodkladně zahájilo vážná jednání. Na stole je nabídka, o které lze vyjednávat,“ uvedl železniční dopravce.

Svaz GDL, který tento měsíc stávkoval dvakrát, chce dosáhnout ještě letos zvýšení mezd o 1,4 procenta a v nadcházejícím roce o dalších 1,8 procenta. Požaduje také jednorázový příspěvek šest set eur (zhruba 15 300 korun) kvůli dopadům pandemie.

DB nabízejí vyšší mzdy o 1,5 procenta od ledna 2022 a o 1,7 procenta od března 2023, argumentují přitom hospodářskými dopady covidu. O příspěvku pro tento rok ale chtějí jednat. Podle Weselského nabídka bonusu neobsahovala žádnou konkrétní částku.

Dopravce se chová nedůstojně, tvrdí Weselsky

Weselsky uvedl, že s jinými dopravci, jako jsou Transdev, Netinera nebo Go-Ahead, se GDL dohodl, i když i tyto společnosti se potýkají s hospodářskými následky pandemie. „Tady by si měly dráhy DB vzít příklad,“ řekl. Místo toho se podle odborů ale dopravce chová nedůstojně, odmítá jakkoli ustoupit a nezajímá se o to, co stávka znamená pro cestující a ekonomiku.

DB ale mají jiný názor. „Smlouva o mzdách vzniká jednáním, ne diktováním,“ prohlásil šéf osobního oddělení DB Martin Seiler. „Pokud si GDL přeje skutečně řešení, pak musí konečně přijít k jednacímu stolu,“ dodal.

Během předchozích dvou stávek se DB dařilo část vlaků vypravovat, především na východě země ale byla situace vážnější. Během stávky před týdnem nevyjelo sedmdesát procent dálkových vlaků a šedesát procent regionálních. Odbory uvedly, že k protestu se přidalo přes deset tisíc zaměstnanců DB, dráhy hovořily o počtu 8500 z celkových asi dvaceti tisíc strojvedoucích.

Mimořádné jízdní řády po dobu stávky chtějí DB zveřejnit do úterního rána. Předpokládá se, že stejně jako během předchozích dvou stávek bude chtít dopravce zajistit spojení mezi velkými městy a průmyslovými regiony ve dvouhodinovém taktu. Obsluhu na některých tratích zřejmě převezmou autobusy, jak tomu bylo například mezi Berlínem a Drážďany.

Jízdenky na dálkové spoje, které si cestující zakoupili na dny stávky, lze využít kdykoli od teď do 17. září. Pro jízdenky vázané na konkrétní spoj bylo omezení zrušeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 3 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...