Praha – V domnění, že přispívají státu, platí domácnosti a firmy příspěvky na dotování obnovitelných zdrojů energie. Z informací zveřejněných Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) se ale ukázalo, že právě na této státní podpoře nejvíce vydělává pětadvacet největších zelených byznysmenů. Mezi nimi je třeba ČEZ, fond Mid Europa Partners nebo rodina oceláře Zdeňka Zemka.
Dosud byl známý jen celkový balík peněz, kterým spotřebitelé elektřiny a stát zelené energie dotují. Teď ale Energetický regulační úřad (ERÚ) vedený Alenou Vitáskovou poprvé zveřejnil seznam, kolik kdo pobírá na dotacích. Z celkového balíku, který se pohybuje okolo 40 miliard korun ročně, tak až čtvrtina končí u pětadvaceti různých firem.
Jak vydělat stovky milionů? Solární elektrárny a spalování biomasy jsou řešením…
Z rozsáhlého úředního materiálu také vyplývá, že solární elektrárny a spalování biomasy patří mezi nejúčinnější cesty, jak se dostat ke stamilionovým dotacím za zelenou energii. Skupina ČEZ získala předloni na příspěvcích za elektřinu vyrobenou ze slunečního záření přes 1,6 miliardy korun. Co je zajímavé, že zdražení cen energií polostátní gigant omlouval mimo jiné právě zvýšením příspěvků na obnovitelné zdroje. Skupina okolo Zdeňka Zemka získala téměř 628 milionů korun. Peníze přitom inkasovala i za solární elektrárnu u Chomutova, která získala licenci k provozu za podivných okolností. Kauzu trojice Zemkových firem nyní prošetřuje policie.
Kromě peněz za elektřinu ze solárních panelů inkasoval ČEZ také za spalování biomasy, hydroelektrárny a větrné turbíny, píšou Lidové noviny. Celkem na účty firem této skupiny přišlo podle listu přes dvě miliardy korun. ČEZ se ale hájí tím, že na dotacích v praxi nevydělal. „Dotovali jsme sami sebe, protože stát zmírnil tento dopad na zákazníky zdaněním povolenek a solární daní,“ vysvětlil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
Na dalších pozicích se podle LN střídají velcí vlastníci solárních elektráren s majiteli zdrojů spalujících biomasu. Skupina Energy 21, za níž stojí fond Mid Europa Partners se sídlem na ostrově Guernsey, skupina ocelářského magnáta Zdeňka Zemka, čeští investoři vlastnící obří solární elektrárnu u Vepřeka na Mělnicku i papírenský závod Mondi Štětí, který spaluje odpad ze zpracování dřeva, inkasovala částku ve výši až 820 milionů korun. A to není všechno, na dalších pozicích jsou další „známé firmy“.
Příjemci podpor za výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle LN:
- skupina ČEZ
- Energy 21 (fond Mid Europa Partners)
- Mondi Štětí (jihoafrický koncern Mondi)
- skupina Zdeňka Zemka
- FVE Czech Novum (Pavel Patřičný a další investoři)
- Plzeňská teplárenská
- REN Power CZ (Petr Budil, Vasil Bobela)
- Solar Global (skupina českých investorů)
- Brno Solar Park (SE-Solar, Letiště Brno, Proxy-Finance)
- Green Gas DPB (BXR Group)
- Josef Stauner/Solarpower, Německo
- ecoenerg Windkraft, Německo
- Akzus Management, Kypr (Zdeněk Hort?)
- Eladaco (skupina českých investorů)
- Photon Energy (Michal Gärtner, Georg Hotar a další)
Česká fotovoltaická asociace tvrdí, že jsou v seznamech ERÚ chybné údaje
Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu zveřejnit tyto seznamy kritizuje Česká fotovoltaická průmyslová asociace. „Zveřejnění seznamu vnímáme především jako populistický a svým způsobem nátlakový krok, který má dále posílit zášť části veřejnosti k provozovatelům slunečních elektráren,“ podotkla výkonná ředitelka solární asociace Zuzana Musilová. Tvrdí také, že hodnoty neodpovídají realitě. V tabulkách ERÚ jsou podle ní uvedeny dotace před odvodem srážkové daně, kvůli níž majitelé přicházejí o více než čtvrtinu původně garantovaných příjmů za vyrobenou elektřinu.
Alena Vitásková podala před dvěma týdny trestní oznámení na neznámé pachatele. To směřuje na bývalé zaměstnance ERÚ, kteří prý chybně vypočítali výši provozní dotace pro solární elektrárny. Vinou této chyby prý lidé a firmy zaplatí zbytečně miliardy korun navíc. Fotovoltaická asociace naopak podává na ERÚ trestní oznámení v kauze solární daně, kterou musejí odvádět vlastníci větších slunečních elektráren od ledna 2011. Úřad se prý dopustil úmyslných pochybení, když Ústavnímu soudu předložil chybné podklady.
