Nad Evropou je příliš letů. Dispečeři chystají změny v organizaci provozu

Letoví dispečeři v Evropě připravují kvůli přeplněným kapacitám změny v organizaci leteckého provozu. Po setkání s ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem (za ANO) to potvrdil šéf Řízení letového provozu (ŘLP) Jan Klas. Dodal, že další problémy s kapacitou v Evropě se očekávají i letos v létě.

Česko v současnosti vypomáhá některým zemím odklonem letové dopravy přes tuzemský vzdušný prostor. Ten už však také naráží na svá maxima, loni byl letecký provoz nad ČR rekordní. Počet vzletů, přistání a přeletů proti předchozímu roku vzrostl téměř o sedm procent na 912 815.

Podle Klase jsou tak třeba celoevropské změny, některé se už připravují. „Je to především o odstranění národních hranic ve vzdušném prostoru,“ uvedl.

Jednotlivé národní systémy řízení letového provozu by se měly více propojit, aby mohly lépe spolupracovat při organizaci provozu. Nyní jsou trasy letadel plánovány jednotlivě v rámci států. Propojení řízení v Evropě by umožnilo efektivněji plánovat a řídit trasy letadel tak, aby se současný provoz z přeplněných tras rovnoměrně rozprostřel po celém vzdušném prostoru bez národních limitů.

Dispečeři už teď přesouvají část provozu do vyšších letových hladin

Klas upozornil, že změny by měly být uskutečňovány postupně v průběhu několika let. Vedle toho chtějí přeplněné kapacity dispečeři řešit například využíváním nových technologií, změnou cenotvorby nebo posilováním kapacit v řízení tranzitní dopravy nebo na letištích. Dispečeři také už nyní přesouvají část provozu do vyšších letových hladin.

Kremlík, který v minulosti krátce působil v dozorčí radě ŘLP, se při čtvrteční návštěvě zabýval mimo jiné ochranou letového provozu a letišť před drony. ŘLP nyní podle Klase zavádí nový program pro jejich detekci, funkční by měl být od října.

Státní podnik ŘLP loni přes snížení svých poplatků meziročně zvýšil obrat o více než tři procenta na rekordních 4,32 miliardy korun. Důvodem byl zejména právě nárůst leteckého provozu nad Českem. O více než desetinu vzrostl provozní zisk společnosti na 404 milionů korun. Hrubý zisk naopak klesl zhruba o 115 milionů na 369 milionů korun kvůli snížení poplatků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...