Na platy zdravotníků půjde další 1,8 miliardy

Platby za státní pojištěnce se zvednou o 1,8 miliardy korun. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) půjde navýšení pouze na platy lidí, kteří ve zdravotnictví pracují. O navýšení měsíční platby z 845 na 870 korun rozhodla vláda, týkat se bude téměř šesti milionů státních pojištěnců, mezi nimiž jsou děti, důchodci či nezaměstnaní. Odboráři považují nárůst o 1,8 miliardy za skandálně nízký, odchody lékařů a sester to podle nich nezastaví.

Předchozí pokusy o navýšení ztroskotaly na neshodách ministra financí Andreje Babiše (ANO), který byl ochoten uvažovat o nárůstu 600 milionů, a ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD), jenž požadoval nárůst o 4,3 miliardy korun. Napotřetí ale vláda uspěla. „Je to výsledek konsensu mezi předsedy všech tří koaličních stran,“ prohlásil Němeček.

Zdravotníkům tak v příštím roce vzrostou platy o tři procenta stejně jako ostatním zaměstnancům veřejného sektoru. Průměrný základní plat lékaře by se měl zvýšit téměř o tisícovku, plat sestry o necelých šest stovek. Navýšení platů pro všechny nemocnice bez ohledu na jejich formu bude garantováno úhradovou vyhláškou.

Růst základních platů zdravotníků
Zdroj: ČT24

Nekonkurenceschopnost mezd lékařů, sester a dalšího zdravotnického personálu ve srovnání se zahraničím je podle šéfa resortu dlouhodobým problémem českého zdravotnictví. „Rozdíly v ohodnocení způsobují významný odliv pracovní síly. Dnešní rozhodnutí kabinetu tak podpoří snahu ministerstva zdravotnictví o postupnou nápravu tohoto stavu,“ dodal ministr.

„Zvýšení plateb za státní pojištěnce považuji za mimořádně důležité rozhodnutí. Valorizace je nezbytná, abychom mohli i z těchto peněz zajistit růst mezd pro zdravotní personál, zabránili riziku hromadného odchodu lékařů a sester do zahraničí,“ komentoval krok vlády premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „Kdyby vláda populisticky nerušila poplatky, tak nemusela tato debata vůbec existovat,“ reagoval ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček.

  • "Nejsme ani na polovině částky, kterou jsme považovali za minimální. Je to skandální a bude to mít určitě negativní dopad na fungování zdravotnictví," řekl však předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.

Podle něj vláda dala jasný signál, že to „se systémem nemyslí dobře“, nedostatečný přísun peněz podle něj ještě víc naruší funkčnost, která se už teď zhoršuje. „Je to málo, my se skutečně obáváme o kvalitu poskytované péče, o to, zda zaměstnanci v českých nemocnicích zůstanou,“ poznamenala předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Podle ní je třeba dál vyjednávat, možnosti vidí v tom, že s růstem mezd a platů stoupá i výběr zdravotního pojištění, takže by určité navýšení na platy mohly poskytnout i zdravotní pojišťovny ze svých příjmů.

Nahrávám video
Platby do zdravotnictví se zvýší, s deficitem ale Babiš hýbat nechce
Zdroj: ČT24

Výkonná předsedkyně Asociace nemocnic Jaroslava Kunová řekla, že nemocnice z těchto příjmů nebudou schopny udržet pětiprocentní navýšení platů a mezd. Každoročně stoupají výdaje nemocnic o miliardu na léčbu ve specializovaných centrech, budování nových kapacit, jako jsou centrální příjmy a nové přístroje, představuje další miliardu ročně. Na mzdy v nemocnicích jsou to desítky milionů navíc. „Obávám se, že všechny tyto potřeby nebude možno zajistit, něco se zřejmě bude muset omezit.“

Objem financí, který se vláda rozhodla uvolnit, je podle Žitníkové nízký i vzhledem k tomu, kolik peněz odteklo ze zdravotnictví kvůli nárůstu DPH, opatření České národní banky a kolik peněz nebylo zaplaceno kvůli omezujícím úhradovým vyhláškám z let 2012 a 2013, kdy nemocnice musely nařízením vlády zvýšit platy, aniž by na to dostaly prostředky.

Babiš původně navrhoval nárůst o 600 milionů korun, stejně jako Němeček ale přistoupil na kompromis. „Přidám na platy doktorům a sestřičkám. Ale chci garanci, že to půjde přímo jim a neztratí se to zase v černé díře zdravotnictví jako loni,“ napsal na Twitteru vicepremiér, který nehospodárnost ve zdravotnictví kritizuje opakovaně.

„Valorizaci plateb za státní pojištěnce formou nařízení vlády považuji za přechodné opatření. Závazek plynoucí z programového prohlášení vlády hovoří o zavedení automatické valorizace. Spuštění pravidelného valorizačního mechanismu ale vyžaduje změnu zákona. Opatření formou nařízení vlády vnímám tedy jako překlenutí doby nutné pro tento legislativní proces,“ doplnil ministr Němeček.

Zdravotní pojišťovny budou muset převést účty k ČNB

Vláda také schválila novelu zákona o rozpočtových pravidlech, podle které budou muset zdravotní pojišťovny převést účty od komerčních bank do České národní banky. Zaměstnanecké pojišťovny už varovaly, že pokud přijdou o úroky z peněz na bankovních účtech, budou muset omezit preventivní programy, které hradily právě z úroků.

Peníze z fondu prevence slouží k hrazení lékařských prohlídek, odvykacích programů a různých příspěvků (na kompenzační pomůcky, očkování, rovnátka, bezlepkovou dietu, sportovní aktivity či léčebně-ozdravné pobyty). Všeobecná zdravotní pojišťovna se změnou problém nemá, fond prevence z úroků netvoří.

Ministerstvo financí očekává, že schválením právní úpravy bude možné centralizovat dodatečných minimálně 50 miliard korun volné likvidity plynoucí z veřejných prostředků (nejen od zdravotních pojišťoven), což by prý představovalo celkovou roční úsporu na úrokových nákladech státního dluhu v řádu stovek milionů až jednotek miliard korun. Příslušnou normu nicméně musí ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
před 13 hhodinami

VideoPříliv zahraničních investic zpomaluje. Podle experta Česko usnulo na vavřínech

Příliv zahraničních investic do Česka v posledních letech zpomaluje. Důvodem je podle některých expertů například nedostatek připravených lokalit nebo zdlouhavé povolování. „Dá se říct, že Česko je v současné chvíli obětí svého úspěchu tím, že bylo dlouho lídrem v lákání přímých zahraničních investic – tak se zaplnila velká část připravených městských průmyslových zón a klesla míra nezaměstnanosti. (...) To vytváří určité prostředí pro to, aby se velcí investoři podívali jinam,“ uvedl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Milanem Brunclíkem ředitel odboru investic a zahraničních aktivit z CzechInvest René Samek. Podle čestného předsedy Sdružení pro zahraniční investice – AFI Kamila Blažka Česko „usnulo na vavřínech“ a na tento vývoj dostatečně nereagovalo – nepokračovalo se dle něj například v rozvoji ploch určených k podnikání.
před 21 hhodinami

Léčba Čechů v zahraničí loni stála přes 1,7 miliardy. Roste zájem o polské zubaře

České zdravotní pojišťovny loni zaplatily za léčbu svých pojištěnců v zahraničí více než 1,75 miliardy korun. Vyplývá to z dat Kanceláře zdravotního pojištění (KZP). Celkem šlo o 183 tisíc případů, což je číslo srovnatelné s předchozím rokem. Lidé mají podle oslovených pojišťoven větší zájem o stomatologické vyšetření v Polsku a plánované operace v zahraničí.
před 21 hhodinami

Válka s Íránem zdražuje plyn zejména pro nové zákazníky

Ceny zemního plynu na burze tento týden klesly, přesto zůstávají zhruba o třetinu vyšší než před začátkem americko-izraelských útoků na Írán. I proto začínají dodavatelé v Česku upravovat ceníky.
9. 5. 2026

Spor o zahrnutí plateb kartou do EET může skončit u Ústavního soudu

Nová elektronická evidence tržeb (EET) nejspíš opět skončí u Ústavního soudu. Opozici vadí, že součástí povinnosti mají být i platby kartou. Z předchozí EET je právě Ústavní soud vyjmul. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) ale už není možné tak snadno karetní transakce dohledat.
8. 5. 2026

Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.
8. 5. 2026

Soud částečně zablokoval Trumpova nejnovější cla

Nejnovější globální desetiprocentní cla uvalená v únoru prezidentem USA Donaldem Trumpem podle obchodního zákona z roku 1974 jsou nezákonná, rozhodl ve čtvrtek americký soud pro mezinárodní obchod. Zablokoval je však pouze pro dva soukromé dovozce a americký stát Washington. Rozhodnutí soudu ponechává dočasné celní poplatky, které by měly vypršet v červenci, v platnosti pro všechny ostatní dovozce, zatímco soudy projednají případné odvolání vládou. Píše o tom agentura Reuters.
8. 5. 2026

Trump tlačí EU ke schválení obchodní dohody, vyhrožuje vyššími cly

Evropská unie musí do 4. července uvést v platnost loni sjednanou obchodní dohodu se Spojenými státy, jinak bude čelit výrazně vyšším clům, prohlásil americký prezident Donald Trump. V březnu dohodu podmíněně schválil Evropský parlament. Na její konečné podobě se však ještě musí dohodnout s členskými státy EU.
7. 5. 2026Aktualizováno7. 5. 2026
Načítání...