Tokio/Singapur – Silné zemětřesení v severovýchodním Japonsku nejspíš může dočasně oslabit očekávané oživení největší ekonomiky světa. Přírodní katastrofa totiž v zemi zastavila provoz některých jaderných elektráren a ropných rafinerií, ochromila dopravu a přerušila dodávky elektřiny mnoha domácnostem a firmám. Výrobu zastavily také závody předních japonských firem v postižených oblastech.
Japonsko se bude muset zadlužit ještě více
Vláda a opozice už se shodly na tom, že bude třeba vytvořit mimořádný rozpočet. Vydání dalších státních dluhopisů bude nejspíše nezbytné. Japonsko se přitom už nyní potýká s největším zadlužením z předních průmyslových zemí.
Ekonom výzkumného institutu banky Mizuho Jasuo Jamamoto:
„V severním Japonsku se nacházejí závody na výrobu automobilů a polovodičů, takže zdejší škody budou mít určitý ekonomický dopad.“
V těžce zasažené prefektuře Mijagi je řada průmyslových zón s mnoha chemickými a elektronickými výrobci. Zastavení výroby v oblasti ohlásily automobilky Toyota, Honda a Mitsubishi i další firmy, jako výrobci elektroniky Sony, Toshiba či Panasonic. Zastaven byl i provoz ve čtyřech jaderných elektrárnách v zasažené oblasti. V žádné z nich nenastal únik radiace.
Index tokijské burzy Nikkei 225 klesá
Centrální banka Japonska se snaží zajistit stabilitu a hladké fungování finančního trhu. Měnový výbor rovněž oznámil, že zkrátí své zasedání, které začíná příští týden, z původních dvou dnů na jeden. Banka rovněž ujistila, že je připravena podniknout potřebné akce, včetně uvolnění dalších peněz do oběhu. Zřídila také krizový tým vedený guvernérem centrální banky, který bude hodnotit dopady zemětřesení na finanční trhy a instituce. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 dnes klesl o 1,7 procenta a po uzavření burzy se v termínovém kontraktu v Singapuru propadl o další více než tři procenta.
Japonská ekonomika v loňském posledním čtvrtletí klesla v celoročním přepočtu o 1,3 procenta a přerušila pět čtvrtletí vzestupu. V prvním letošním čtvrtletí se všeobecně čeká oživení, zemětřesení by však mohlo příznivé vyhlídky narušit.
Ekonom výzkumného institutu banky Mizuho Jasuo Jamamoto:
„Plný rozsah škod stále neznáme, avšak vzhledem k tomu, co se stalo po zemětřesení v Kóbe, to určitě přiměje vládu k sestavení krizového rozpočtu. Lze očekávat pokles spotřebních výdajů, což může dočasně snížit hrubý domácí produkt.“
Zemětřesení v Kóbe v roce 1995 způsobilo škody kolem 100 miliard dolarů (1,8 bilionu korun). Byla to nejnákladnější přírodní katastrofa v dějinách.
