Pozornost, kterou veřejná správa věnuje penzijnímu systému, je nedostatečná, uvedl předseda důchodové komise Martin Potůček po jejím posledním jednání. Kolaps systému však označil za mýtus.
„První (průběžný) pilíř penzijního systému nezkolabuje. Na důchody bude vždycky. Stát si nemůže dovolit nechat své občany na holičkách. Jiná věc je, jestli důchod bude důstojný. Bude lépe nebo hůře pokrývat potřeby důchodců,“ uvedl předseda komise Potůček.
Důchodový systém je podle něj specifický v tom, že nynější rozhodnutí ovlivní situaci za 20 či 30 let. Dodal, že by byla škoda, kdyby názory a návrhy komise spadly po konci jejího fungování pod stůl. Budou podle něj ještě rozpracovány a zveřejněny v říjnu letošního roku.
Nynější model důchodové komise, kterou tvořili politici, experti, odboráři i zástupci různých organizací, nebyl při hledání podoby důchodové reformy příliš úspěšný. Po volbách by se měl najít účinnější způsob práce na reformních krocích, který by rychleji vedl k dohodě a k promítnutí změn do systému penzí, vyplývá ze závěrečné zprávy o činnosti důchodové komise.
Čeští senioři jsou většinou závislí na důchodu od státu
Zřízení komise si vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) předsevzala ve svém programu. Tým měl přijít s „komplexním a vzájemně provázaným souhrnem návrhů“, který by zajistil stabilitu důchodové soustavy i přiměřené penze.
To se ale nedaří, penzijní systém je dlouhodobě v deficitu. Schodek v posledních letech sice klesal, ale snížil se jen díky konjunktuře, tedy vysoké zaměstnanosti a vyšším odvodům z rostoucích mezd. Senioři v Česku jsou přitom v naprosté většině závislí na důchodu od státu a jejich příjem se po nástupu do penze propadá.
„Pokus o ustavení dialogu politiků, odborníků a úředníků a také představitelů zájmových skupin a veřejnosti o důchodové reformě uspěl jen částečně,“ uvádí zpráva. Hlavní překážkou byl rozdílný pohled na směr důchodové reformy. Politici se v komisi sice shodli na tom, že by systém změny potřeboval, o jejich podobě měli ale různé představy. Na obtížné jednání a hledání shody si už dřív stěžovali i někteří členové komise.
Důchodový tým, který Potůček vedl, se poprvé sešel v květnu 2014. Od té doby schválil deset návrhů na změny v důchodovém systému. Devět z nich ministerstvo práce předložilo vládě, osm pak v parlamentu uspělo a promítly se do zákonů.
Komise připravila postup zrušení reformy někdejší pravicové vlády, tedy takzvaného druhého pilíře. Navrhla také zastavení důchodového věku na 65 letech s pravidelným přehodnocováním délky života, model vyšší valorizace či spoření na penzi i pro děti. Koaliční dohoda počítala původně i s úpravou „zdanění práce“, posílením zásluhovosti a oceněním výchovy dětí.
Závěrečnou zprávu dostane v pondělí tripartita. Komise chce do voleb předložit ještě návrh souboru opatření, která by se v budoucnu mohla udělat. Ve zprávě uvedla, že má řadu poznatků o nynějších problémech důchodového systému i potížích do budoucna, pokud by se soustava nezměnila.
První pilíř systému zahrnuje penze vyplácené státem. Ve zrušeném druhém pilíři lidé vyvedli tři procenta z průběžného systému a spořili je na svém důchodovém účtu, k nim si posílali dvě procenta ze své mzdy. Třetí pilíř je tvořen penzijním připojištěním se státním příspěvkem.
