Atény - Reformy veřejného sektoru v Řecku se opožďují. I kvůli tomu se ekonomika země nedokáže vymanit z propadu. Šéf mise Mezinárodního měnového fondu Poul Thomsen vyzval řeckou vládu, aby mnohem agresivněji snižovala velikost přebujelého veřejného sektoru a namísto zvyšování daní se zaměřila už jen na omezování výdajů.
Zatížení řeckých daňových poplatníků již podle Thomsena dosáhlo maximálního limitu a dál už musí země snižovat deficit osekáváním výdajů.
„Snadno dosažitelné ovoce je pryč. Dospěli jsme k limitu, čeho se dalo dosáhnout zvyšováním daní. Z toho plyne, že se musíme přesunout na stranu výdajů,“ řekl Thomsen.
Thomsen upozornil i na to, že pokud vláda neurychlí reformy veřejného sektoru, zůstane rozpočtový deficit kolem deseti procent hrubého domácího produktu. Vyzval proto Atény k propouštění státních zaměstnanců a snižování jejich vysokých platů.
„Řecko zřejmě bude muset akceptovat nedobrovolné propouštění a řešit dědictví vysokých a nepružných mezd. Nepokládám za možné, aby oživování veřejných financí pokročilo, aniž by se vypořádali s těmito tabu,“ řekl zástupce MMF.
MMF v úterý snížil svůj výhled ekonomického výkonu Řecka a předpověděl, že ekonomika v letošním roce klesne o šest procent místo dříve předpokládaných 5,5 procenta. Pro příští rok pak MMF revidoval pokles na tři procenta z 2,75 procenta.
Řecko nyní jedná o detailech druhého balíku mezinárodní pomoci, jehož součástí je i dohoda o odpisu hodnoty řeckých obligací držených soukromými věřiteli až o 50 procent. Zadlužení země by díky dohodě mělo klesnout do roku 2020 na 120 procent HDP z nynějších více než 160 procent.
Řecku se tento měsíc podařilo odvrátit bankrot poté, co zahraniční věřitelé odsouhlasili uvolnění osmi miliard eur z loňského balíku tříletého úvěru v sumě 110 miliard eur (2,8 bilionu Kč). Ten ale Řecku nebude stačit, a země si proto v říjnu dohodla s dalšími členy eurozóny a měnovým fondem druhý záchranný program v objemu 130 miliard eur. Nyní se v Aténách projednávají detaily této dohody.
