Mateřská nezaměstnaných žen a nezaměstnanost po mateřské

Praha – Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek jsou dávky, které mají pomoci rodinám překlenout období, kdy jim kvůli péči o potomka klesají příjmy. Jenže co když žena před narozením potomka neměla práci? Má i v takovém případě nárok na mateřskou, případně rodičovský příspěvek? A na co má žena nárok v případě, že se po rodičovské dovolené nemůže vrátit do práce a musí zamířit na úřad práce?

Peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou vyplácenou z nemocenského pojištění po dobu 28 týdnů. Jinými slovy: aby si matka mohla pomoc v mateřství nárokovat, musí se v posledních dvou letech před porodem účastnit alespoň 270 dní nemocenského pojištění. Stejná podmínka platí u osob samostatně výdělečně činných. Bez 270 dnů účasti na nemocenském pojištění nepřipadá ženě žádná část peněžitá pomoc v mateřství. Do zmíněných 270 dnů se ale například počítá i studium na střední nebo vysoké škole.

Pro vznik nároku na mateřskou, je důležitá ale také tzv. ochranná lhůta. Významu nabývá v případě, kdy žena ztratí práci v době těhotenství. Tato ochranná lhůta dosahuje stejné doby jako počet dní, které předtím v zaměstnání strávila, nejvýše ale 180. Žena se proto nemusí bát, že přijde o peněžitou podporu v mateřství, když musí ukončit pracovní poměr například v červnu, zatímco termín porodu má v říjnu.

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek prošel od 1. ledna 2012 některými změnami, která se dotýkají i nároku lidí, kteří jsou nezaměstnaní. Matkám se naskýtá možnost čerpat rodičovský příspěvek i v jiné než automaticky čtyřleté variantě. Podmínkou pro to je, aby byl účasten nemocenského pojištění alespoň otec dítěte. Pokud není, tak i nadále platí, že nezaměstnaní mají nárok jen na čtyřletý cyklus.

Matka a dítě
Zdroj: ČT24

Podpora v nezaměstnanosti po rodičovském příspěvku

Někdy může také nastat situace, že žena se z rodičovské dovolené nemá možnost vrátit do zaměstnání, například proto, že její zaměstnavatel od jejího nástupu na mateřskou zkrachoval. Pak přichází na řadu otázka, zda ženě vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti. Obecné pravidlo říká, že nárok na podporu má ten, kdo byl v posledních třech letech alespoň rok účasten na důchodovém pojištění – do této doby se započítává i soustavná péče o dítě do čtyř let věku dítěte. Proto žena po ukončení rodičovské dovolená nárok na podporu v nezaměstnanosti má.

Problémem ale pro některé matky může být výše podpory. Jestliže se půjde člověk zaregistrovat na úřad práce bezprostředně po skončení rodičovské, má nárok pouze na minimální výši podpory vypočítanou z průměrné mzdy v České republice. Tato podpora se tak pohybuje kolem 3 500 korun.

U podpory v nezaměstnanosti po rodičovském příspěvku proto rozhodně stojí za doporučení základní rada: pokud máte tu možnost, nechte se někde zaměstnat alespoň na krátkou dobu po uplynutí rodičovského příspěvku a až potom, pokud neseženete trvalé zaměstnání, odejděte na úřad práce s žádostí o podporu. Následná podpora by se totiž v těchto případech vypočítávala „klasicky“, nikoli v minimální výši.

Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou vyplácenou z nemocenského pojištění po dobu 28 týdnů. Jinými slovy: aby si matka mohla pomoc v mateřství nárokovat, musí se v posledních dvou letech před porodem účastnit alespoň 270 dní nemocenského pojištění. Stejná podmínka platí u osob samostatně výdělečně činných. Bez 270 dnů účasti na nemocenském pojištění nepřipadá ženě žádná část peněžitá pomoc v mateřství. Do zmíněných 270 dnů se ale například počítá i studium na střední nebo vysoké škole.

Pro vznik nároku na mateřskou, je důležitá ale také tzv. ochranná lhůta. Významu nabývá v případě, kdy žena ztratí práci v době těhotenství. Tato ochranná lhůta dosahuje stejné doby jako počet dní, které předtím v zaměstnání strávila, nejvýše ale 180. Žena se proto nemusí bát, že přijde o peněžitou podporu v mateřství, když musí ukončit pracovní poměr například v červnu, zatímco termín porodu má v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
včera v 09:11

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
včera v 06:40

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
11. 2. 2026

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026
Načítání...