Mateřská nezaměstnaných žen a nezaměstnanost po mateřské

Praha – Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovský příspěvek jsou dávky, které mají pomoci rodinám překlenout období, kdy jim kvůli péči o potomka klesají příjmy. Jenže co když žena před narozením potomka neměla práci? Má i v takovém případě nárok na mateřskou, případně rodičovský příspěvek? A na co má žena nárok v případě, že se po rodičovské dovolené nemůže vrátit do práce a musí zamířit na úřad práce?

Peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou vyplácenou z nemocenského pojištění po dobu 28 týdnů. Jinými slovy: aby si matka mohla pomoc v mateřství nárokovat, musí se v posledních dvou letech před porodem účastnit alespoň 270 dní nemocenského pojištění. Stejná podmínka platí u osob samostatně výdělečně činných. Bez 270 dnů účasti na nemocenském pojištění nepřipadá ženě žádná část peněžitá pomoc v mateřství. Do zmíněných 270 dnů se ale například počítá i studium na střední nebo vysoké škole.

Pro vznik nároku na mateřskou, je důležitá ale také tzv. ochranná lhůta. Významu nabývá v případě, kdy žena ztratí práci v době těhotenství. Tato ochranná lhůta dosahuje stejné doby jako počet dní, které předtím v zaměstnání strávila, nejvýše ale 180. Žena se proto nemusí bát, že přijde o peněžitou podporu v mateřství, když musí ukončit pracovní poměr například v červnu, zatímco termín porodu má v říjnu.

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek prošel od 1. ledna 2012 některými změnami, která se dotýkají i nároku lidí, kteří jsou nezaměstnaní. Matkám se naskýtá možnost čerpat rodičovský příspěvek i v jiné než automaticky čtyřleté variantě. Podmínkou pro to je, aby byl účasten nemocenského pojištění alespoň otec dítěte. Pokud není, tak i nadále platí, že nezaměstnaní mají nárok jen na čtyřletý cyklus.

Matka a dítě
Zdroj: ČT24

Podpora v nezaměstnanosti po rodičovském příspěvku

Někdy může také nastat situace, že žena se z rodičovské dovolené nemá možnost vrátit do zaměstnání, například proto, že její zaměstnavatel od jejího nástupu na mateřskou zkrachoval. Pak přichází na řadu otázka, zda ženě vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti. Obecné pravidlo říká, že nárok na podporu má ten, kdo byl v posledních třech letech alespoň rok účasten na důchodovém pojištění – do této doby se započítává i soustavná péče o dítě do čtyř let věku dítěte. Proto žena po ukončení rodičovské dovolená nárok na podporu v nezaměstnanosti má.

Problémem ale pro některé matky může být výše podpory. Jestliže se půjde člověk zaregistrovat na úřad práce bezprostředně po skončení rodičovské, má nárok pouze na minimální výši podpory vypočítanou z průměrné mzdy v České republice. Tato podpora se tak pohybuje kolem 3 500 korun.

U podpory v nezaměstnanosti po rodičovském příspěvku proto rozhodně stojí za doporučení základní rada: pokud máte tu možnost, nechte se někde zaměstnat alespoň na krátkou dobu po uplynutí rodičovského příspěvku a až potom, pokud neseženete trvalé zaměstnání, odejděte na úřad práce s žádostí o podporu. Následná podpora by se totiž v těchto případech vypočítávala „klasicky“, nikoli v minimální výši.

Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou vyplácenou z nemocenského pojištění po dobu 28 týdnů. Jinými slovy: aby si matka mohla pomoc v mateřství nárokovat, musí se v posledních dvou letech před porodem účastnit alespoň 270 dní nemocenského pojištění. Stejná podmínka platí u osob samostatně výdělečně činných. Bez 270 dnů účasti na nemocenském pojištění nepřipadá ženě žádná část peněžitá pomoc v mateřství. Do zmíněných 270 dnů se ale například počítá i studium na střední nebo vysoké škole.

Pro vznik nároku na mateřskou, je důležitá ale také tzv. ochranná lhůta. Významu nabývá v případě, kdy žena ztratí práci v době těhotenství. Tato ochranná lhůta dosahuje stejné doby jako počet dní, které předtím v zaměstnání strávila, nejvýše ale 180. Žena se proto nemusí bát, že přijde o peněžitou podporu v mateřství, když musí ukončit pracovní poměr například v červnu, zatímco termín porodu má v říjnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoBývalí politici probrali schodek rozpočtu na příští rok

Menší vládní koaliční strany se vymezují vůči návrhu rozpočtu na příští rok. Motoristům a SPD vadí především navržený deficit se 389 miliardami korun, při jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) proto chtějí hledat další úspory. Část vlády hájí rozpočet tím, že má podpořit investice, exministr financí a ekonom Ivan Pilný však podotkl, že z celkového schodku jde do těchto výdajů jen 290 miliard, zbylé prostředky jsou mandatorní výdaje. Podle expremiéra Petra Nečase (ODS) není důvod k takovému fiskálnímu impulzu, povede to dle něj k prudkému zadlužení. Exministr financí Pavel Mertlík, působící na katedře ekonomie a managementu Unicorn Vysoké školy, připojil, že z kapitálových výdajů je investicí jen část. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Země G20 vyjma Číny podpořily opatření proti obchodním nerovnováhám

Finanční představitelé zemí G20 se s výjimkou Číny shodli na řešení obchodních nerovnováh způsobených přílišnou závislostí některých ekonomik na vývozu. Americký ministr financí Scott Bessent označil shodu devatenácti zemí za „neuvěřitelnou,“ uvedla v noci na středu agentura AP. Oznámení přichází po dvoudenním jednání zástupců zemí G20 v Asheville v Severní Karolíně.
01:00Aktualizovánopřed 17 hhodinami

ČEPS podal trestní oznámení kvůli pochybnostem kolem nákupu NET4GAS

Státní společnost ČEPS podala trestní oznámení kvůli okolnostem při koupi provozovatele plynovodů NET4GAS. Audit, který si firma k akvizici nechala udělat, podle ní potvrdil zásadní pochybnosti k procesu nákupu. Bližší informace o tom, proti komu oznámení míří ani podrobnosti výsledků auditu, firma vzhledem k zahájenému trestnímu řízení neuvedla.
včeraAktualizovánovčera v 17:24

Motoristům a SPD se nelíbí navržený schodek rozpočtu, budou jednat s Babišem

Vládním Motoristům se nelíbí navržený schodek státního rozpočtu na příští rok, ve čtvrtek o tom budou jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO), řekl v úterý ráno předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka před odletem na Slovensko na schůzku ministrů zahraničních věcí zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Macinka věří, že schodek bude nakonec nižší než navržených 389 miliard korun. Výhrady k návrhu rozpočtu má i SPD.
včeraAktualizovánovčera v 15:13

Schodek státního rozpočtu činil v srpnu 186,1 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu na konci srpna dosáhl 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Srpnový deficit byl pátý největší od vzniku Česka. Loni skončilo hospodaření státu po osmi měsících schodkem 165,4 miliardy korun.
včera v 14:24

Vláda schválila snížení podpory v nezaměstnanosti, SPD nesouhlasí

Vláda v pondělí schválila návrh se snížením podpory v nezaměstnanosti. V prvních dvou měsících má klesnout z 80 procent výdělku na 65 procent, maximálně má činit šedesát procent průměrné mzdy místo osmdesáti procent. Snížit se má i při rekvalifikaci či pro rodiče malých dětí a ty, co v poslední době pečovali o blízké, informoval resort na svém webu. Ušetřit chce asi pět miliard korun ročně. Koaliční hnutí SPD s vládním rozhodnutím nesouhlasí.
včeraAktualizovánovčera v 14:15

Pavel považuje návrh schodku státního rozpočtu pro příští rok za příliš vysoký

Návrh státního rozpočtu na příští rok není podle prezidenta Petra Pavla dobrý, deficit předložený ministerstvem financí ve výši 389 miliard korun považuje za vysoký. Prezident doufá, že návrh ještě před konečným schvalováním dozná změn. Zamýšlený schodek se nelíbí ani koaličním Motoristům. Jejich předseda Petr Macinka o tom chce ve čtvrtek jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Věří, že schodek bude nakonec nižší. Kriticky se k návrhu vyjádřilo rovněž koaliční hnutí SPD.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navržený schodek rozpočtu

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard korun pro příští rok by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Vláda ještě může při projednávání parametry rozpočtu měnit. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by rozpočtová politika měla pomoci hospodářskému růstu, opozice naopak výši schodku kritizuje. O podrobnostech diskutovali v Událostech, komentářích ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS), členové sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) a Jan Papajanovský (STAN) a předseda Pirátů a poslanec Zdeněk Hřib. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.