Kuřata jsou v ČR výrazně dražší než v EU

Praha - Ceny kuřat v České republice raketově vzrostly. Podle statistiky Evropské komise jsou zhruba 20 procent nad průměrem Evropské unie. Před rokem se přitom pohybovaly přibližně na 85 procentech průměru EU. Čeští producenti masa ale stále upozorňují na to, že se jim chov kuřat stále nevyplatí.

Podle statistiky byla v Česku cena vykuchaných kuřat v 11. týdnu letošního roku 210 eur (zhruba 5212 korun) za 100 kilogramů. Průměr Evropské unie bez Británie ale činil téměř 179 euro (zhruba 4444 korun). Vyšší než v Česku byla zpracovatelská cena kuřat i v Řecku, Francii, na Kypru a ve Finsku. Jde ale o ceny průmyslových výrobců, získat mezinárodní srovnání spotřebitelských cen je obtížné.     

Čeští zpracovatelé a chovatelé si přitom stěžují, že jsou nyní na hranici rentability. „O 15 procent zdražily energie, roste cena nafty, služeb, ale hlavně krmných směsí,“ varoval ředitel Drůbežářského závodu Klatovy Milan Říha. Směsi, které tvoří 70 procent nákladů, podražily za půl roku o 35 procent.     

Výši nákladů kritizuje ale také Miroslav Babka z Lubské zemědělské, která je největším chovatelem kuřat v Plzeňském kraji. „Loni nám ještě něco zbývalo, od ledna jsme ve ztrátě. I ten, kdo dělá kuřata nejlépe, prodělává,“ upozornil. Situace by se prý měla zlepšit po nové sklizni, kdy má zlevnit pšenice. To už by podle Babky nejlepším chovatelům dávalo šanci na zisk.    

Podle Tomáše Douchy z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE) je možné, že zpracovatelská cena kuřat je v Česku skutečně nadprůměrná. Za vyšší relativní cenou v Česku stojí nejspíš nízká efektivita, ale vliv na ni mohou mít i jiné faktory. Do vyšší ceny se podle něj může promítat nižší produktivita tuzemských zemědělců, na niž se nabaluje nižší efektivita zpracovatelů. Ceny průmyslových výrobců ale prý nic neříkají o konečných spotřebitelských cenách. Podle Douchy mohou obchodníci vyšší cenu u zpracovatele ztlumit tím, že si připočítají menší marži.     

Miluše Abrhámová ze zemědělského ústavu ovšem upozorňuje na to, že ve statistice uvedené ceny mohou být zkreslené přepočtem měnového kurzu. Na trhu se podle ní také mohou objevit krátkodobé výkyvy, které jednotlivé údaje zkreslí. Důvody relativně vysoké ceny v Česku podle ní není možné určit, protože není známa přesná metodika výpočtu cen v jednotlivých státech. Také náklady na práci se podle ní obtížně porovnávají, protože ČR má jiný systém jejich sledování než staré členské země EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
včera v 17:14

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
včeraAktualizovánovčera v 15:54

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
včera v 00:41

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...