Klíčová dohoda schválena, do Česka potečou dalších sedm let peníze z Bruselu

Brusel – Evropská komise uzavřela s Českou republikou Dohodu o partnerství. Ta umožní v nynějším rozpočtovém období do roku 2020 investovat celkem 22 miliard eur (asi 616 miliard korun) z evropských fondů politiky soudržnosti. Česko také získá dvě miliardy eur (asi 56 miliard korun) na rozvoj venkova a 31 milionů eur (asi 870 milionů korun) na rybolov. Dohoda je klíčovým dokumentem, který stanovuje způsob využití evropských fondů v příštích letech.

O dohodě se vyjednávalo delší dobu, její definitivní verzi česká vláda schválila na konci července. K předchozímu návrhu měla Evropská komise desítky připomínek. Už dříve kabinet odsouhlasil strukturu devíti operačních programů pro finanční období 2014 až 2020.

Základní oblasti, kde mají evropské dotace pomáhat:

  • Podpora inovací a podnikání
  • Odborná příprava, vzdělávání a výzkum
  • Snižování nezaměstnanosti a obnova ekonomického růstu
  • Boj proti sociálnímu vyloučení
  • Šetrné využívání přírodních zdrojů
  • Budování dopravní infrastruktury
  • Rozvoj venkova

„Investice musí mít v souladu s novou politikou soudržnosti strategickou povahu a musí se zaměřovat na reálnou ekonomiku, udržitelný růst a investice do lidských zdrojů. Prvořadá je přitom kvalita, nikoliv rychlost,“ zdůraznil komisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Potvrdil zlepšující se pověst ČR v odvětvích, jako jsou například energetika, strojírenství nebo nanotechnologie.

Eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor připomněl, že například Evropský sociální fond může v Česku v letech 2014 až 2020 investovat přes 3,4 miliardy eur (asi 95 miliard korun). Pomůže tak podle něj naplnit cíle evropských strategií, které se týkají podpory zaměstnanosti, vzdělávání či snižování chudoby.

Eurokomisař László Andor
Zdroj: Patrick Seeger/ISIFA/EPA

„Doufám také, že modernizace české veřejné správy, založená na novém zákonu o státní službě, bude postupovat podle plánu a brzy přinese občanům hmatatelné výsledky. I tato modernizace by měla obdržet podporu ze strukturálních fondů,“ dodal Andor. Právě o podobě nového služebního zákona Praha s komisí dlouhou dobu vyjednávala. Poslanecká sněmovna se k jeho projednávání vrátí zítra a normu zřejmě pošle do druhého čtení.

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodnutí komise uvítal. Slíbil, že evropské prostředky budou investovány do posílení konkurenceschopnosti, zvýšení zaměstnanosti, kvalitního systému vzdělávání a lepší dopravní infrastruktury. „Cílem vlády je neztratit stavební sezonu roku 2015. Proto budeme chtít, aby se první výzvy k čerpání z fondů vypisovaly již na začátku příštího roku,“ dodal šéf kabinetu. K tomu podle něj zbývá včas schválit novelu služebního zákona a získat souhlas komise s podobou jednotlivých operačních programů.

V předešlém dotačním období 2007 až 2013 mohlo Česko z evropských fondů získat zhruba 700 miliard korun, příjemcům bylo dosud vyplaceno necelých 430 miliard (61 %). S čerpáním měla ale země problémy – byla nejhorší v celé Unii. Loni nedočerpala až deset miliard korun, letos hrozí ztráta dalších 24 miliard. V roce 2012 bylo dokonce na několik měsíců pozastaveno proplácení dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to kvůli problémům s kontrolou a auditem.

Slovensku hrozí, že přijde o stovky milionů eur

Stejně jako v minulosti Česko, čelí nyní i Bratislava hrozbě, že přijde o peníze z eurofondů. Brusel podle slovenského ministerstva financí zablokoval více než 400 milionů eur (11,1 miliardy korun) v devíti programech z jedenácti. Podle zpravodaje ČT v Bratislavě Davida Miřejovského byly důvody podobné jako u nás: chyby v zadání zakázek a nedostatečná kontrola ze strany místních úřadů. Kvůli porušení unijních pravidel Slovensko už dříve přišlo o více než 135 milionů eur.

Slovensko mělo na roky 2007 až 2013 vyčleněno v evropských fondech 11,5 miliardy eur, z nichž do konce letošního června vyčerpalo přes 55 %.

Bratislavský hrad
Zdroj: ČT24/Getty Images

Fondy EU mají pomoci zvýšit životní úroveň v evropských regionech, které zaostávají za unijním průměrem. Brusel se tak podílí na financování většiny veřejných investic v zemi pod Tatrami. „Pro Slovensko to může znamenat obrovský problém. Například stavba velmi potřebné dálniční sítě je bez evropských peněz naprosto nepředstavitelná,“ říká zpravodaj ČT Miřejovský.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír nesrovnalosti ve využívání evropských peněz připustil. „Situaci nepodceňujeme, klíčový bude závěr září,“ prohlásil. Právě tehdy by mělo být jasné, zda EU Slovensku platby zase uvolní. Pokud se tak nestane, bude země muset projekty financovat z vlastního rozpočtu, což by zvýšilo státní dluh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 6 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
11:22Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
před 23 hhodinami

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
včera v 19:17

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
včeraAktualizovánovčera v 15:59

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
včera v 08:00

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
10. 8. 2026

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
10. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.