Klíčová dohoda schválena, do Česka potečou dalších sedm let peníze z Bruselu

Brusel – Evropská komise uzavřela s Českou republikou Dohodu o partnerství. Ta umožní v nynějším rozpočtovém období do roku 2020 investovat celkem 22 miliard eur (asi 616 miliard korun) z evropských fondů politiky soudržnosti. Česko také získá dvě miliardy eur (asi 56 miliard korun) na rozvoj venkova a 31 milionů eur (asi 870 milionů korun) na rybolov. Dohoda je klíčovým dokumentem, který stanovuje způsob využití evropských fondů v příštích letech.

O dohodě se vyjednávalo delší dobu, její definitivní verzi česká vláda schválila na konci července. K předchozímu návrhu měla Evropská komise desítky připomínek. Už dříve kabinet odsouhlasil strukturu devíti operačních programů pro finanční období 2014 až 2020.

Základní oblasti, kde mají evropské dotace pomáhat:

  • Podpora inovací a podnikání
  • Odborná příprava, vzdělávání a výzkum
  • Snižování nezaměstnanosti a obnova ekonomického růstu
  • Boj proti sociálnímu vyloučení
  • Šetrné využívání přírodních zdrojů
  • Budování dopravní infrastruktury
  • Rozvoj venkova

„Investice musí mít v souladu s novou politikou soudržnosti strategickou povahu a musí se zaměřovat na reálnou ekonomiku, udržitelný růst a investice do lidských zdrojů. Prvořadá je přitom kvalita, nikoliv rychlost,“ zdůraznil komisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Potvrdil zlepšující se pověst ČR v odvětvích, jako jsou například energetika, strojírenství nebo nanotechnologie.

Eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci László Andor připomněl, že například Evropský sociální fond může v Česku v letech 2014 až 2020 investovat přes 3,4 miliardy eur (asi 95 miliard korun). Pomůže tak podle něj naplnit cíle evropských strategií, které se týkají podpory zaměstnanosti, vzdělávání či snižování chudoby.

Eurokomisař László Andor
Zdroj: Patrick Seeger/ISIFA/EPA

„Doufám také, že modernizace české veřejné správy, založená na novém zákonu o státní službě, bude postupovat podle plánu a brzy přinese občanům hmatatelné výsledky. I tato modernizace by měla obdržet podporu ze strukturálních fondů,“ dodal Andor. Právě o podobě nového služebního zákona Praha s komisí dlouhou dobu vyjednávala. Poslanecká sněmovna se k jeho projednávání vrátí zítra a normu zřejmě pošle do druhého čtení.

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodnutí komise uvítal. Slíbil, že evropské prostředky budou investovány do posílení konkurenceschopnosti, zvýšení zaměstnanosti, kvalitního systému vzdělávání a lepší dopravní infrastruktury. „Cílem vlády je neztratit stavební sezonu roku 2015. Proto budeme chtít, aby se první výzvy k čerpání z fondů vypisovaly již na začátku příštího roku,“ dodal šéf kabinetu. K tomu podle něj zbývá včas schválit novelu služebního zákona a získat souhlas komise s podobou jednotlivých operačních programů.

V předešlém dotačním období 2007 až 2013 mohlo Česko z evropských fondů získat zhruba 700 miliard korun, příjemcům bylo dosud vyplaceno necelých 430 miliard (61 %). S čerpáním měla ale země problémy – byla nejhorší v celé Unii. Loni nedočerpala až deset miliard korun, letos hrozí ztráta dalších 24 miliard. V roce 2012 bylo dokonce na několik měsíců pozastaveno proplácení dotací z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to kvůli problémům s kontrolou a auditem.

Slovensku hrozí, že přijde o stovky milionů eur

Stejně jako v minulosti Česko, čelí nyní i Bratislava hrozbě, že přijde o peníze z eurofondů. Brusel podle slovenského ministerstva financí zablokoval více než 400 milionů eur (11,1 miliardy korun) v devíti programech z jedenácti. Podle zpravodaje ČT v Bratislavě Davida Miřejovského byly důvody podobné jako u nás: chyby v zadání zakázek a nedostatečná kontrola ze strany místních úřadů. Kvůli porušení unijních pravidel Slovensko už dříve přišlo o více než 135 milionů eur.

Slovensko mělo na roky 2007 až 2013 vyčleněno v evropských fondech 11,5 miliardy eur, z nichž do konce letošního června vyčerpalo přes 55 %.

Bratislavský hrad
Zdroj: ČT24/Getty Images

Fondy EU mají pomoci zvýšit životní úroveň v evropských regionech, které zaostávají za unijním průměrem. Brusel se tak podílí na financování většiny veřejných investic v zemi pod Tatrami. „Pro Slovensko to může znamenat obrovský problém. Například stavba velmi potřebné dálniční sítě je bez evropských peněz naprosto nepředstavitelná,“ říká zpravodaj ČT Miřejovský.

Slovenský ministr financí Peter Kažimír nesrovnalosti ve využívání evropských peněz připustil. „Situaci nepodceňujeme, klíčový bude závěr září,“ prohlásil. Právě tehdy by mělo být jasné, zda EU Slovensku platby zase uvolní. Pokud se tak nestane, bude země muset projekty financovat z vlastního rozpočtu, což by zvýšilo státní dluh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 24 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 2 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 4 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 8 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.