Kaufland zvedne v prodejnách mzdy o čtvrtinu. Pokladní budou mít minimálně 24 tisíc

Obchodní řetězec Kaufland zvýší od června mzdy zaměstnancům na provozních pozicích v prodejnách o 26 procent. Minimální nástupní plat na nejnižší pozici asistenta prodeje, který může působit na pokladně i doplňovat zboží, bude v případě plného úvazku činit 24 tisíc korun hrubého. Ještě vyšší pak bude minimální výdělek v Praze, tam dostanou zaměstnanci na plný úvazek po zkušební době 26 tisíc. Kaufland tak jde ve stopách dalších  řetězců, které v poslední době oznámily navýšení mezd.

Mzdy navýšila většina velkých obchodních řetězců, některé i vícekrát. Nutí je k tomu nedostatek provozních pracovníků či snaha udržet si ty stávající. V celém Česku loni průměrná mzda stoupla o sedm procent na 29 504 korun.

„Chceme být i nadále atraktivním zaměstnavatelem. Nabízíme celou škálu pracovních úvazků od celodenních, osmihodinových přes různé formy kratších úvazků až po brigádnické dohody. Tuto flexibilitu považujeme za velmi důležitou, zvláště v současné složité situaci na trhu práce,“ uvedla mluvčí Kauflandu Renata Maierl. 

Lidl zvedl mzdy o pětinu, jejich výše ale překonává Kaufland

V poslední době oznámila navýšení mezd řada řetězců. Diskonty Lidl, které jsou také součástí německé obchodní skupiny Schwarz, zvýšily od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 tisíc korun, v Praze pak na 29 tisíc. Stejným tempem se zvýší platy současných zaměstnanců.

Také diskonty Penny Market zvýšily od 1. března mzdy. Pokladní, zaměstnanci centrály a další pracovníci si polepšili v průměru o sedm procent. Nástupní mzda na pozici pokladní - prodavač na plný úvazek se pohybuje mezi 18 tisíci a 21 tisíci podle regionu. Albert za uplynulý rok navýšil mzdy provozním zaměstnancům v prodejnách o 32,5 procenta. Naposledy v lednu o 19 procent.

V českém maloobchodu je v odborech pět až sedm procent zaměstnanců. Podle odhadu odborů pracuje v maloobchodu a velkoobchodu v ČR 180 tisíc lidí. Podle údajů portálu Platy.cz se průměrný plat prodavače letos zvýšil na 17 262 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 4 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...