Janotův nejtvrdší úsporný balíček - zmrazení penzí a vyšší daně

Praha - Ministr financí Eduard Janota sestavil plán úspor na příští rok. Podle Hospodářských novin, které mají návrhy k dispozici, jde o nejtvrdší úsporný balíček v historii. Janota plánuje příští rok vybrat navíc do státní kasy více než 28 miliard, na výdajích pak chce ušetřit skoro 40 miliard. Janota v něm počítá například se zmrazením důchodů, což by mělo státní kase ušetřit 13,6 miliardy korun. Právě to by ale mohlo být pro rodící se vládní koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných největší třecí plochou, kvůli níž by mohl Janotův návrh spadnout pod stůl. „V koalici je předběžná shoda, že důchody budou příští rok zvýšeny,“ řekl hlavní vyjednavač VV Kamil Jankovský. Janota ve svém balíčku krom toho počítá se škrty v sociálních dávkách či se zvýšením daní.

Pokud by budoucí kabinet Janotovo doporučení podpořil, byly by důchody zmrazené už druhý rok po sobě. Vláda totiž penze nezvýšila ani letos. Kromě zmrazení důchodů chce Janota rovněž zvýšit mnoho daní, snížit některé sociální dávky, rušit daňové výjimky a škrtat v provozních výdajích. Příjmy chce ministr dosluhující úřednické vlády oproti rozpočtovému výhledu zvýšit o 28,5 miliardy, výdaje navrhuje snížit o 39,5 miliardy korun. Celkové úspory by tak činily 68 miliard korun.

Utahovat opasky by podle Janotova plánu měli prakticky všichni. Zdražovat by mohly například potraviny nebo léky, díky zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty na 12 procent. Rodiny s dětmi by zase dostávaly nižší rodičovskou - zhruba o šestinu.

Ministr financí Eduard Janota pro ČT24:

„Hlavním smyslem podkladu, který bude ještě diskutován na poradě ekonomických ministrů, bylo najít vějíř možných opatření, která by se dala využít v logicky utříděném celku pro to, aby deficit v příštím roce byl nejhůře v úrovni 4,8 procenta.“

Ministerstvo financí věří, že alespoň část návrhů nový kabinet použije. „Jsou to doporučení pro budoucí vládu, budoucího ministra financí směrem k sestavení státního rozpočtu. A předpokládám, že část těchto opatření budoucí ministr využije,“ řekl ČT24 mluvčí ministerstva financí Ondřej Jákob.

Osud Janotova návrhu nejistý

Na úsporných opatřeních se bude muset shodnou vládní koalice. Již teď je jasné, že v některých bodech budou panovat rozpory. „Jednoznačně za ODS můžeme prohlásit, že vítáme tyto návrhy ministra financí Janoty, které vedou k vyrovnaným rozpočtům. Samozřejmě že máme rozličné názory na některé jednotlivé návrhy, nicméně to je stále otevřená věc v rámci vyjednávání koaličních dohod,“ prohlásil náměstek ministra financí Ivan Fuschsa (ODS). Pro jeho stranu je prý nepředstavitelné obnovení daňové progrese i zmrazení penzí. Naopak přirpaveni jsou občanští demokraté diskutovat o zvýšení DPH, avšak pouze v souvislosti s penzijní reformou.

Věci veřejné se na škrty dívají poněkud jinou optikou. Daňovou progresi by uvítaly. „Naše strana má ve svém programu od začátku daňovou progresi pro nejvyšší příjmovou skupinu, nicméně naše sazba je o něco nižší než v návrhu ministra Janoty. My jsme někde na 23 až 25 procentech,“ prohlásil Jankovský. Do zmrazení penzí se ovšem nechce ani jeho straně.

Finanční disciplína a konvergenční program

Škrty a úspory ve státním rozpočtu navrhují politici a ekonomové v zájmu dodržení finanční disciplíny. Letos v únoru schválila vláda aktualizovanou verzi tzv. konvergenčního programu, který obsahuje i návrh kroků na snižování schodků veřejných rozpočtů ke třem procentům HDP v roce 2013 nebo 2014, jež vyžaduje EU.

Letos by měl být deficit 5,3 procenta, v roce 2011 pak 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP. Pro udržení deficitu na 4,8 procenta HDP musí Česko v příštím roce ušetřit zhruba 62 miliard korun.

Aby nová vláda mohla začít pracovat na rozpočtu

Nečas a Miroslav Kalousek z TOP 09 se koncem minulého týdne shodli, že už v letošním státním rozpočtu bude nutné seškrtat ještě více než původně zvažovaných deset miliard korun, aby bylo možné dodržet schodek státního rozpočtu do 5,3 procenta HDP. Nečas minulý týden také podpořil Janotu v úsporách ve státním rozpočtu.

Rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV chce mít koaliční dohodu nejpozději do 7. července mimo jiné právě proto, aby nová vláda mohla do poloviny července začít pracovat na rozpočtu na příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka: Nebude to ani koruna

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
11:30AktualizovánoPrávě teď‌‌

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 3 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 20 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
před 20 hhodinami

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
před 23 hhodinami

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
včera v 08:00‌‌

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.