Mexiko/Abidjan – Zdravý bankovní sektor, nízké zadlužení a silný export – ekonomickou kondici by mohl Mexiku závidět nejeden z evropských států. Přesto hospodářské vyhlídky nejseverněji položené země Latinské Ameriky vůbec nevypadají dobře. Mexiko trápí válka drogových gangů. Vysoká kriminalita snižuje nejen hospodářský růst, ale i příliv zahraničních investic.
Mexiko je tranzitní zemí pro tvrdé drogy z Jižní Ameriky do Spojených států. Násilí mezi drogovými gangy, které si dělí trh, tam bylo vždy, silně ale narostlo v posledních čtyřech letech, kdy je v úřadu prezident Felipe Calderón. Ten vyhlásil drogovým gangům válku, drogoví bossové si ale chtějí udržet vliv. Během čtyř let tak v souvislosti s násilím kvůli drogám už bylo v Mexiku zabito více než 34 tisíc lidí.
Neutuchající násilí se už podepisuje na mexické ekonomice. Mezinárodní ratingová agentura Fitch už upozorňuje i na to, že současná válka gangů začíná negativně ovlivňovat obraz mexické ekonomiky i na finančních trzích. „Rostoucí vlna násilí spojeného s drogami patrně zhoršuje důvěru a nepříznivě ovlivňuje podnikatele i další obchodní aktivity. Může to omezit výraznější růst investic i výhled ekonomiky,“ upozornila Shelly Shettyová, která v ratingové agentuře řídí oddělení státních dluhů latinskoamerických zemí.
Fitch, stejně jako konkurenční agentura Standard & Poor's, na konci roku 2009 snížila Mexiku hlavní ratingové známky. Podstatné je však to, že si země udržela rating v investičním pásmu, který od všech tří hlavních ratingových agentur získala před deseti lety. Znamená to, že pro investory jsou mexické dluhopisy bezpečné.
Jak se Mexiko zotavuje z globální recese, proudí do země čím dál víc přímých zahraničních investic. Některé zahraniční firmy ale přesto váhají a někdy odkládají i větší investiční projekty. Průzkum, který si loni nechaly vypracovat Spojené státy, prokázal souvislost právě s obavami z eskalace násilí mezi drogovými gangy a dopady na obyvatelstvo.
Kdo ovládne pobřeží Afriky?
O tom, jak se může bezpečnostní situace podepsat na stavu ekonomiky, ale dobře vědí i na opačném konci Atlantiku. Pobřeží Slonoviny patřilo před občanskou válku, která probíhala mezi roky 2002 až 2003, mezi africké perly. Kdysi rušné ulice sice stále lemují luxusní hotely a kavárny, jejich majitelé si teď ale stěžují na prázdné pokoje a téměř nulové tržby.
Rozdělenou zemi měly smířit nedávné prezidentské volby. Místo toho, aby pomohly vrátit zemi zpět na výsluní, se ale situace po nich naopak ještě víc vyhrotila. Podle mezinárodních pozorovatelů OSN v nich zvítězil opoziční kandidát Al-assan Ouattara. Dosavadní prezident Laurent Gbagbo se ale odmítl svého úřadu vzdát a prohlásil se za vítěze. Oba muži už složili prezidentskou přísahu a jmenovali své vlády.
„Obchody teď nejdou. Co podnikám, nikdy jsme nezažili tak špatné období, ani tak špatnou ekonomickou situaci. Můžou za to současné socio-ekonomické podmínky,“ stěžuje si manažer místní marketingové společnosti Indigo Publicité.
Zemi trápí vysoká nezaměstnanost - místní firmy mají málo zakázek a nenajímají si žádné nové síly. Muži bez práce tráví celé dny u levného piva v dřevěných chatrčích. Jejich manželky se snaží šetřit a prodávají smažené banány - fakt, který zdůrazňuje současnou ekonomickou situaci v zemi.
