Hypermarkety vedou, Češi ale stále častěji nakupují i v menších supermarketech a diskontech

Nejrychleji v tuzemsku rostou diskontní prodejny, menší supermarkety a drogerie, neboť zákazníci při nakupování upřednostňují komfort a rychlost nákupu na menší prodejní ploše. Tržby v maloobchodu v prvních třech měsících letošního roku zaznamenaly meziročně nárůst o 3,5 procenta, což ovlivnily vyšší ceny a mírný růst spotřeby.

Tuzemský maloobchod přitom výrazně táhnou čerstvé potraviny. Vyplývá to ze studie Nielsen Shopper Trends, kterou představila společnost Nielsen se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.

Studie srovnala obchodní řetězce na českém maloobchodním trhu pomocí takzvaného Store Equity Indexu, který určuje sílu značky jednotlivých řetězců co do oblíbenosti, ochoty zaplatit více za produkty v daném obchodě a cestovat do něj na delší vzdálenost. Na první místo se poprvé dostal Lidl, který si vyměnil pozici s Kauflandem. Na dalších příčkách jsou Tesco, Albert a Globus.

V tržbách sice stále patří prvenství hypermarketům, jejichž tržní podíl činí 36 procent. Postupně však podle manažera výzkumné agentury Nielsen Břetislava Chovítka oslabují vůči menším supermarketům a diskontům. Snižuje se také počet obchodů malých formátů, takzvaných tradičních smíšenek. „V dlouhodobém horizontu výrazně ztrácí – ve srovnání s obdobím před deseti lety se jejich počet snížil o 14 procent a dále klesá,“ uvedl. 

„Hypermarkety meziročně ztrácí, naopak menší formáty, jako supermarkety, diskonty a specializované drogerie, meziročně výrazně rostou,“ dodal Chovítek.

Ovlivňují to dva faktory – počet transakcí, tedy kolik zákazníků do nich chodí, a velikost nákupního koše – kolik utratí za jeden nákup. Za posledních deset let podle Chovítka vzrostl počet obchodů moderního typu (nad 401 metrů čtverečních) o více než dvě stě (o 14 procent). Naopak počet tradičních smíšenek s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních o 18 procent klesl. Souvisí to s inovacemi a ochotou investovat do technologií a zážitků pro nakupujícího, dodal.

„Na prodejní ploše se v posledním období objevuje stále širší škála nových technologií, změna obchodních formátů nebo takzvané omnichannel komunikace, které mají za cíl vytvořit pro zákazníky větší pohodlí a usnadnit a zpřehlednit jim výběr zboží,“ řekl k tomu Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Připomenul, že v Česku je největší konkurence obchodních řetězců v Evropě. 

Maliny a avokádo táhnou

Více než v minulosti se čeští zákazníci zajímají o zdravější potraviny a alternativy stravování. Podíl čerstvých potravin na celkových tržbách činí až 44 procent. Pro více než polovinu českých nakupujících rozhoduje právě čerstvé ovoce, zelenina a pečivo o tom, kam půjdou nakoupit.

Mezi nejrychleji rostoucí zdravé kategorie pak patří rostlinná mléka a jogurty, müsli a cereální tyčinky. V posledních šesti letech se podle Chovítka až sedminásobně zvýšily tržby za maliny a avokádo. Češi utrácejí i za borůvky, mango, třešně, kokos nebo zázvor. O více než polovinu vzrostl ale i obrat za tvrdý alkohol a slané pochutiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 23 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...