Hypermarkety vedou, Češi ale stále častěji nakupují i v menších supermarketech a diskontech

Nejrychleji v tuzemsku rostou diskontní prodejny, menší supermarkety a drogerie, neboť zákazníci při nakupování upřednostňují komfort a rychlost nákupu na menší prodejní ploše. Tržby v maloobchodu v prvních třech měsících letošního roku zaznamenaly meziročně nárůst o 3,5 procenta, což ovlivnily vyšší ceny a mírný růst spotřeby.

Tuzemský maloobchod přitom výrazně táhnou čerstvé potraviny. Vyplývá to ze studie Nielsen Shopper Trends, kterou představila společnost Nielsen se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR.

Studie srovnala obchodní řetězce na českém maloobchodním trhu pomocí takzvaného Store Equity Indexu, který určuje sílu značky jednotlivých řetězců co do oblíbenosti, ochoty zaplatit více za produkty v daném obchodě a cestovat do něj na delší vzdálenost. Na první místo se poprvé dostal Lidl, který si vyměnil pozici s Kauflandem. Na dalších příčkách jsou Tesco, Albert a Globus.

V tržbách sice stále patří prvenství hypermarketům, jejichž tržní podíl činí 36 procent. Postupně však podle manažera výzkumné agentury Nielsen Břetislava Chovítka oslabují vůči menším supermarketům a diskontům. Snižuje se také počet obchodů malých formátů, takzvaných tradičních smíšenek. „V dlouhodobém horizontu výrazně ztrácí – ve srovnání s obdobím před deseti lety se jejich počet snížil o 14 procent a dále klesá,“ uvedl. 

„Hypermarkety meziročně ztrácí, naopak menší formáty, jako supermarkety, diskonty a specializované drogerie, meziročně výrazně rostou,“ dodal Chovítek.

Ovlivňují to dva faktory – počet transakcí, tedy kolik zákazníků do nich chodí, a velikost nákupního koše – kolik utratí za jeden nákup. Za posledních deset let podle Chovítka vzrostl počet obchodů moderního typu (nad 401 metrů čtverečních) o více než dvě stě (o 14 procent). Naopak počet tradičních smíšenek s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních o 18 procent klesl. Souvisí to s inovacemi a ochotou investovat do technologií a zážitků pro nakupujícího, dodal.

„Na prodejní ploše se v posledním období objevuje stále širší škála nových technologií, změna obchodních formátů nebo takzvané omnichannel komunikace, které mají za cíl vytvořit pro zákazníky větší pohodlí a usnadnit a zpřehlednit jim výběr zboží,“ řekl k tomu Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Připomenul, že v Česku je největší konkurence obchodních řetězců v Evropě. 

Maliny a avokádo táhnou

Více než v minulosti se čeští zákazníci zajímají o zdravější potraviny a alternativy stravování. Podíl čerstvých potravin na celkových tržbách činí až 44 procent. Pro více než polovinu českých nakupujících rozhoduje právě čerstvé ovoce, zelenina a pečivo o tom, kam půjdou nakoupit.

Mezi nejrychleji rostoucí zdravé kategorie pak patří rostlinná mléka a jogurty, müsli a cereální tyčinky. V posledních šesti letech se podle Chovítka až sedminásobně zvýšily tržby za maliny a avokádo. Češi utrácejí i za borůvky, mango, třešně, kokos nebo zázvor. O více než polovinu vzrostl ale i obrat za tvrdý alkohol a slané pochutiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 22 mminutami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
před 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
včera v 14:26

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizovánovčera v 12:14

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
15. 5. 2026

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026
Načítání...