Gupta prodává dvě francouzské ocelárny, píší Financial Times

Britský podnikatel Sanjeev Gupta prodává dvě francouzské ocelárny, nepodařilo se mu je refinancovat. Informoval o tom dnes list Finacial Times (FT), podle nějž se jedná o poslední projev finančních problémů mezinárodního konglomerátu GFG Alliance. Do něj spadá i Liberty Ostrava. Ten si na zorganizování prodeje dvou provozů – Ascoval a Hayange na severovýchodě Francie – najal investiční banku Rothschild, napsal britský hospodářský deník s odvoláním na obeznámené zdroje.

Společnost Liberty Steel, divize GFG, koupila továrnu v Hayange loni v srpnu poté, co předchozí provozovatel British Steel vyhlásil insolvenci. Závod Ascoval dříve kontrolovala investiční společnost Greybull Capital, jíž British Steel patřil. Liberty ocelárnu koupila též loni v srpnu.

Koncern GFG se dostal se do problémů, když v insolvenci skončila společnost Greensill Capital, která ho donedávna financovala. Gupta se snaží najít zdroj financí na zajištění běžného provozu, aby jeho impérium nezbankrotovalo.

Podnikatel indického původu neúspěšně žádal britskou vládu o podporu 170 milionů liber (pět miliard korun). Francouzská vláda tento týden schválila přímou půjčku deset milionů eur (přes 256 milionů korun) společnosti Alvance, jež do koncernu spadá.

Tento týden se Guptovi podařilo refinancovat ocelárny a s nimi spojené aktivity v Austrálii. Finance poskytla americká společnost White Oak Global Advisors. Ta koncernu nabídla též půjčku 200 milionů liber, potřebný provozní kapitál, který umožní vrátit do chodu závody v Británii, připomněl list FT.

Kolejnice

Hayange vyrábí ocelové kolejnice pro železniční tratě a pařížské metro a v obloukových pecích Ascovalu se recykluje šrot. Francouzská vláda jmenovaným podnikům v březnu poskytla půjčku 20 milionů eur pod podmínkou, že společnost sežene další financování. Proces prodeje byl podle jednoho ze zdrojů zahájen v dubnu.

Do Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance patří od roku 2019 i hutní společnost Liberty Ostrava. Ta se dostala v poslední době do centra pozornosti kvůli prodeji emisních povolenek rumunské sesterské společnosti Liberty Galati do Rumunska. Dnes firma v tiskovém prohlášení uvedla, že je bude moci koupit zpět za pevnou, nižší cenu.

Zisk z prodeje činí 260 milionů korun. Část z něj, 134 milionů, firma použila na odměny pro zaměstnance, zbylou část využije v Ostravě na investiční projekty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 1 hhodinou

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 18 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 23 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...