Praha – Poslanci dnes v prvním čtení podpořili vládní návrh finanční ústavy, která počítá například se zřízením národní rozpočtové rady nebo s dluhovou brzdou ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. Vzhledem k tomu, že jde o ústavní zákon, kabinet potřeboval i hlasy opozice. Ta přitom návrh, který teď putuje do výborů, kritizuje.
K přijetí ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti bude kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) potřebovat hlasy od nejméně tří pětin všech poslanců a posléze i senátorů, musí tedy o prospěšnosti finanční ústavy přesvědčit i část opozice. Klub TOP 09 a Starostů už dal najevo, že by normy podpořil, pokud vláda slíbí, že bude snižovat strukturální deficit každý rok o půl procenta. „Půl procenta ročně je minimum, to je dvacet miliard ročně. To jenom stačí, když vláda přestane nabírat stovky státních úředníků, přidávat jim na platy, přestane alokovat peníze daňových poplatníků jednotlivým oligarchům například v programu biopaliv – pak 20 miliard ročně dosáhne snadno a pak může počítat s naší podporou,“ prohlásil 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek s narážkou na aktuální sněmovní spor ohledně střetu zájmů ministra financí Andreje Babiše (ANO) při daňovém zvýhodnění biopaliv.
Opoziční Úsvit si klade jinou podmínku. Chce, aby finanční ústava obsahovala zákaz zvyšování daní. O návrhu jsou připraveni diskutovat rovněž komunisté. „Logiku finanční ústavy chápeme, ale neradi bychom, aby podvazovala budoucí růst a zasahovala do ústavních kompetencí zejména v oblasti zdravotnictví a územní správy,“ říká místopředseda KSČM a ekonomický expert strany Jiří Dolejš.
Babiš: Pro mě jako podnikatele je dluhová brzda absurdní
Podle ministra Babiše dělá současná vláda vše pro to, aby strukturální deficit snižovala, a podniká rovněž klíčové kroky pro lepší výběr daní. Vládní návrh je tak podle něj potřebný pro nezodpovědného ministra financí, který dluh navyšuje, ale to se jeho prý netýká. „Pro mě je ta dluhová brzda trošku absurdní, protože z podnikání vím, že nemůžu podnikat na dluh a pokud bych to dělal, tak bych zbankrotoval. To je dneska příklad Řecka a dalších členských států eurozóny, které mají obrovské problémy. Já jsem zodpovědný ministr financí a chci dluh snižovat. Tento rok ho snížíme asi o 1,5 procenta, takže Česká republika je na tom velice dobře,“ prohlásil Babiš.
Zpravodaj Jan Volný (ANO) dnes dodal, že o předloze se bude ve výborech důkladně debatovat. Už vládní předlohy jsou podle něho výsledkem koaličního kompromisu.
Pro vládní poslance bude zřejmě těžké získat na svou stranu opoziční ODS. Ta se k návrhu už od počátku staví odmítavě a podle Vladislava Vilímce jde pouze o alibismus současného kabinetu. Zbyněk Stanjura zase prohlásil, že se schvaluje pouze nadpis. „Já tam tu rozpočtovou odpovědnost prostě nevidím,“ řekl. Občanští demokraté jsou podle svých slov ochotní vládní návrh podpořit 16 hlasy pouze v případě, kdy by se finanční ústava vrátila do přísnější podoby, kterou ministerstvo financí původně poslalo do připomínkového řízení.
Návrh ministerstva počítá se zřízením Národní rozpočtové rady. Jejím úkolem bude hodnotit plnění rozpočtových cílů, sledovat hospodaření veřejných institucí a vypracovávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Vedle toho by měl vzniknout i Výbor pro rozpočtové prognózy, který by měl hodnotit prognózy ministerstva financí. Podrobnosti potom stanoví prováděcí zákon. Pod normu by spadalo i hospodaření krajů a obcí.
Nečasova vláda chtěla brzdit už u 40 procent
Návrh na dluhovou brzdu vznikl už v době vlády Petra Nečase (ODS), v tomto případě se ale počítalo s kroky a opatřeními v několika pásmech již při dosažení výše dluhu 40 procent HDP. Patřily k nim povinnost předložit vyrovnaný státní rozpočet, snížit platy ústavních činitelů, zastavit růst objemu peněz na platy úředníků nebo snížit zákonem danou valorizaci důchodů. Loni byl podle ministerstva financí vládní dluh 43,2 procenta HDP.
Současný návrh ale operuje s limitem 55 procent HDP – pokud by dluh dosáhl této výše, tak vláda schválí a následně předloží sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které povedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Vedle toho vláda předloží poslancům návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven a obce a kraje budou muset mít vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Počítá se ale i s výjimkou. Pokud by veřejný dluh přesáhl 60 procent HDP, kabinet by musel navrhnout „opatření vedoucí ke snížení této výše“.
U obcí a krajů počítá návrh s dluhovým limitem 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Pokud ho překročí, budou muset dluh začít bezodkladně snižovat. Když se tak ale nestane, bude moci ministerstvo financí rozhodnout o pozastavení převodu jejich podílu na výnosu daní.
Ministerstvo navrhuje účinnost předloh od ledna příštího roku. Opatření u zadlužení obcí a krajů v podobě pozastavení převodu podílu na výnosu daní by pak měla fungovat od roku 2018.
