Fiat se miliardové investice v Rusku nevzdává

Moskva – Fiat chce investovat v Rusku. Poté, co počátkem roku padla jeho dohoda s ruskou automobilkou Sollers, rozhodl se v zemi pokračovat na vlastní pěst. Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na ruské ministerstvo hospodářství, hodlá italská automobilka do svých ruských aktivit vložit 1,1 miliardy dolarů. Ročně by z pásů nové továrny mělo sjíždět 120 tisíc aut.

Investice v Rusku je pro Fiat nutností. Pokud se na velkém ruském trhu chtějí automobilky prosadit, musí tam i vyrábět. Posvěcení tamních úřadů už Italové mají. „Připravili jsme dohodu, která by měla být podepsána ještě tento týden,“ uvedl zástupce ministerstva Dmitrij Levčenkov. Podle některých spekulací by italská automobilka měla stavět továrnu v Nižním Novgorodu, zatím to ale odmítla komentovat.

Fiat původně stál u rozmachu ruského automobilového průmyslu. Model 124 se tam koncem 60. let začal licenčně vyrábět a jako Lada nebo Žiguli se stal snem východoevropských řidičů. Továrnu chtěl později Fiat koupit, v souboji ho ale porazil francouzský Renault. Mezitím se navíc stal ruský trh nesmírně atraktivním. Zatímco v dobách socialismu tam auta moc na odbyt nešla, dnes je všechno jinak, z Ruska se stal největší trh v Evropě a automobilky ho nemohou ignorovat. V zemi už vyrábí třeba BMW, Ford, Volkswagen nebo i česká Škoda. Do továrny v Kaluze investovala v přepočtu 1,5 miliardy korun.

Nahrávám video

Vstup na ruský trh je ale poměrně komplikovaný. „Ruská vláda uzavírala v minulosti s velkými investory dohody, na základě kterých mohli počítat s výhodnými celními sazbami. Museli však plnit určité požadavky, a to minimální objem produkce 25 tisíc kusů a nejméně 30 procent komponent muselo být ruského původu,“ popsal analytik společnosti Cyrrus Jan Roh.

Od letošního roku je ale vše jinak. Na základě nařízení podporujícího automobilový sektor musí nyní zahraniční automobilky vyrobit ročně v Rusku 350 tisíc vozů. Teprve pak mohou dovážet komponenty, aniž by za ně musely platit clo.

Výroba škodovek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila jednání o novele k rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
03:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 4 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 6 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.