Evropský soud: Rusko musí akcionářům Jukosu zaplatit odškodnění

Moskva – Evropský soud pro lidská práva zamítl odvolání Ruska proti rozhodnutí, že má zaplatit odškodné akcionářům Jukosu za vyvlastnění firmy. Stát má zaniklému ropnému gigantu vyplatit 1,9 miliardy eur, což je v přepočtu asi 52,4 miliardy korun. Firmu, která bývala největší soukromou ropnou společností v Rusku, řídil později uvězněný oligarcha Michail Chodorkovskij.

„Veškerý další postup ruského ministerstva spravedlnosti k vynesenému rozsudku bude vycházet z potřeby zajistit suverénní zájmy Ruské federace a bude se opírat o existující národní zákony včetně ústavy Ruské federace, která je na území Ruska nejvyšší právní autoritou,“ oznámilo ministerstvo spravedlnosti.

Kdysi nejbohatší Rus Chodorkovskij sice kontroloval firmu, jež měla tržní hodnotu 40 miliard USD (882,1 miliardy Kč), ale jako velký kritik Kremlu byl nakonec v roce 2003 zatčen. O dva roky později ho soud poslal na čtrnáct let do vězení za daňové úniky a zpronevěru. Firma Jukos byla posléze rozdělena a zestátněna, většinu majetku získala polostátní firma Rosněfť, kterou řídil spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin. Jukos pak v srpnu 2006 vyhlásil bankrot.

O vyplacení odškodného pro bývalé akcionáře Jukosu rozhodl soud v červenci. Uvedl, že Rusko nezajistilo spravedlivý postup při zacházení se společností, porušilo právo na majetek a tři články konvence o lidských právech. Rozhodnutí uvítal bývalý finanční ředitel Jukosu Bruce Misamore. „Akcionáři v pochybnostech čekali více než deset let na odškodnění,“ upozornil. Odškodné se týká více než 55 000 bývalých akcionářů.

Rusko míří do recese

Nejnovější soudní rozhodnutí zvyšuje tlak na Moskvu, která se potýká s hlubokým propadem rublu, poklesem cen ropy i západními sankcemi v důsledku ukrajinské krize. Inflace roste a HDP by mohlo klesnout až o 4,5 procenta, Rusku tak hrozí, že se v příštím roce dostane do recese.

Rusko se odvolalo rovněž proti červencovému rozhodnutí arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, podle kterého úředníci podřízení Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. Arbitrážní soud v červenci rozhodl, že Rusko musí pětici akcionářů vyplatit odškodné 50 miliard USD (1,1 bilionu Kč). O odvolání zatím nerozhodl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
před 3 hhodinami

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
včera v 20:10

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánovčera v 14:41

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
včera v 13:13

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026
Načítání...