Evropská komise smetla Babišův návrh na reverse charge ze stolu

Žádné přenášení daňové povinnosti z dodavatele na odběratele nebude. Evropská komise žádost ministra financí Andreje Babiše (ANO) na zavedení takzvaného reverse charge odmítla. Informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál. Se stejným požadavkem přišli také Rakušané, Bulhaři a Slováci – i ty komisaři odmítli. Ministerstvo financí rozhodnutí sice respektuje, ale o reverse charge bude usilovat dál.

Aby si mohly evropské státy samostatně určovat, jaké zboží a služby budou podléhat přenesené daňové povinnosti, prosazuje český ministr už delší čas. Babiš je totiž toho názoru, že jde o jeden z důležitých nástrojů proti daňovým únikům. Problém je v tom, že DPH spadá v rámci EU mezi takzvané harmonizované daně, jejichž pravidla jsou určována na celounijní úrovni.

„Již více než šestnáct měsíců usiluji o to, aby tomuto problému byla věnována odpovídající pozornost. Jsem přesvědčen, že členské státy a Evropská komise by se v blízké budoucnosti měly věnovat boji proti daňovým únikům v oblasti DPH alespoň se stejným důrazem, jaký kladou na boj proti agresívnímu daňovému plánování v oblasti korporátní daně,“ uvedl Babiš.

Ekonomika nemůže být postavena na reverse charge

Komisaři zdůrazňují, že pokud chce nějaká země žádat o výjimku v systému DPH, musí prokázat, že je určitý sektor podvody skutečně vážně zasažen. Česko po EK žádalo, aby mohlo zavést reverse charge u všech služeb v hodnotě nad 10 tisíc eur (přibližně 270 tisíc korun).

Podle Evropské komise je ale podle pravidel „vyloučené, aby bylo takové opatření aplikováno na velké části nebo dokonce celou ekonomiku“, uvedl Radiožurnál s odkazem na dokument, který má k dispozici.

Postoj Evropské komise považujeme za neudržitelný, neboť nelze na jedné straně požadovat od členských států, aby zlepšily výběr DPH, který je jejich odpovědností, a na druhé trvat na odmítání opatření, která jsou k dispozici.
ministerstvo financí

Ministerstvo financí ale přesto věří, že právě reverse charge je funkčním nástrojem proti takzvaným karuselovým podvodům, při kterých se zboží opakovaně přeprodává, čímž se zvyšuje DPH. Firma, která by daň měla zaplatit, ji neodvede a další firma v řetězci si nárokuje odpočet daně od státu.

„Je stále více evidentní, že rozšíření možnosti uplatnit metody přenesení daňové povinnosti by alespoň vůči karuselovému podvodu fungovalo. Tuto alternativu Evropská komise neustále odmítá,“ uvedlo Babišovo ministerstvo. 

Že by reverse charge mohl skutečně pomoci v případě karuselových podvodů, připouští také hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. „Na druhou stranu si nemyslím, že se jedná o jeden z nejvážnějších ekonomických a politických problémů celého středoevropského regionu. To je poněkud přehnané. Možná si ministerstvo financí připravuje půdu pro to, aby mohlo případný nedostatečný daňový výběr v příštích letech hodit na nynější rozhodnutí Evropské unie,“ dodává Kovanda.

  • Přenesená daňová povinnost, tzv. reverse charge, je založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel.
  • Prodejce vystaví daňový doklad, kde proti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH. Místo toho uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat odběratel.
  • Cílem opatření je zamezit podvodům a spekulacím v souvislosti s platbou DPH, především u tzv. karuselových podvodů.
  • Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 23 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...