Brusel - Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie by v letošním roce měla růst mnohem rychleji, než se čekalo. Podle Evropské komise by v zemích s jednotnou evropskou měnou mělo hospodářství vzrůst o 1,7 procenta, přitom komise původně počítala s 0,9 procenta. Ekonomika celé evropské sedmadvacítky by měla vzrůst o 1,8 procenta, původní prognóza pak hovořila o jednom procentu.
S lepší předpovědí hospodářského růstu přišla Evropská komise na základě vývoje v ekonomikách Německa, Španělska, Francie, Itálie, Nizozemska, Polska a Velké Británie, které tvoří 80 procent celého unijního hospodářství. Letos by nejrychleji měly růst ekonomiky Německa a Polska, a to shodně o 3,4 procenta. V případě německého hospodářství Brusel na jaře odhadoval růst o 1,2 procenta a v případě polského o 2,7 procenta.
Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn
„Evropská ekonomika je zcela jasně na cestě oživení a to více, než se zdálo při jarní prognóze. Navzdory tomu přetrvávají určité nejistoty a hlavním úkolem zůstává náprava nadměrných rozpočtových schodků a zajištění finanční stability.“
Na druhou stranu jedinou z největších ekonomik EU, která zůstane nadále v recesi, je Španělsko. Kombinace problémů na pracovním trhu, značné ztráty konkurenceschopnosti a částečně i úsporných opatření srazí španělské hospodářství letos o 0,3 procenta. Jedná se přitom jen o nepatrné vylepšení proti původním prognózám.
„Španělsko, stejně jako Řecko, jsou země, které musí velmi drasticky a rychle škrtat rozpočtové deficity. Tím trochu podvazují vlastní poptávku a zůstávají déle v recesi,“ vysvětlil hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Nic není definitivní
Nicméně silný hospodářský růst EU i eurozóny nemusí být vytrvalý. Evropská komise upozorňuje na očekávané slábnutí globálního hospodářského růstu. HDP ve světě s vyloučením EU by měl vzrůst o zhruba pět procent, ale poté by měl začít postupně slábnout, byť opětovný propad do recese podle EK již nejspíš nehrozí. To by se mělo v evropské sedmadvacítce i v zemích platících eurem projevit ve 2. pololetí, kdy bude růst ekonomiky zřejmě slabší než v prvním pololetí.
Pozitivní zprávou je, že oživení unijního HDP by současně neměl doprovázet citelný nárůst cen. Komise očekává, že inflace v letošním roce poroste o 1,4 procenta v eurozóně a o 1,8 procenta v EU. Původní odhad tak zůstal téměř nezměněn.
